JUDr. Pavel Kiršner, advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner
Co dělat, když vlastníte nemovitost, ale nemáte k ní přístup? Jak se vypořádat s tím, že jste v situaci, kdy nemůžete vaši nemovitost řádně užívat, jelikož není dostatečně spojena s veřejnou cestou, a vy musíte využívat cestu přes sousední pozemky?
Obsah:
[minutovnik time="00m40s" class="test-class" autoplay="1"]Definice pojmu práva nezbytné cesty[/minutovnik]
[minutovnik time="01m30s" class="test-class" autoplay="1"]Konkrétní příklady[/minutovnik]
[minutovnik time="03m30s" class="test-class" autoplay="1"]Jak zákonem stanovená nezbytná cesta má vypadat[/minutovnik]
[minutovnik time="07m30s" class="test-class" autoplay="1"]Kudy může vést nezbytná cesta[/minutovnik]
[minutovnik time="10m00s" class="test-class" autoplay="1"]Jak probíhá proces její stanovení[/minutovnik]
[minutovnik time="10m30s" class="test-class" autoplay="1"]Komu následně vytvořená cesta patří?[/minutovnik]
[minutovnik time="11m15s" class="test-class" autoplay="1"]Jak dlouho se obvykle soudní spor táhne?[/minutovnik]
[minutovnik time="13m00s" class="test-class" autoplay="1"]Cena nezbytné cesty[/minutovnik]
Vybíráme z rozhovoru:
Co to je pojem nezbytné cesty a jak jej upravuje občanský zákoník?
Právo nezbytné cesty umožňuje zřídit věcné břemeno, tedy právo cesty na cizím pozemku v případech, kdy není možné dosáhnout dohody mezi sousedy. Chtěl bych předeslat, že dohoda je vždycky lepší. Kdo někdy prošel martýriem soudních sporů, asi ví, že málokdy to dopadne tak, že jsou všichni spokojeni.
[lock]
Pokud vlastním pozemek nebo stavbu, nemám k ní přístup a chybí mi zároveň napojení na veřejnou cestu, to znamená, že ten pozemek nemohu žádně užívat, pak přichází na řadu zřízení práva nezbytné cesty.
Jak je to v případě, že koupím pozemek, který nemá přístupovou cestu a pak se soudně domáhám jejího zřízení? Mám šanci uspět?
V tomto případě bych byl velmi opatrný, protože občanský zákoník říká, že sice mám právo dožadovat se práva nezbytné cesty, ale bere se zřetel na to, jestli já jsem byl dost opatrný, když jsem si pořizoval pozemek. Pokud byste měl možnost koupit pozemek bez práva cesty a nezkoušel byste zjistit, zda tam to právo cesty může být nebo ne, nepokusil byste se dohodnout s případnými sousedy, tak si myslím, že by vám soud právo cesty nezřídil. Toto je opatření proti spekulantům. Je to velmi vhodné opatření, protože když se nad tím zamyslíme, tak právo nezbytné cesty je velký zásah do vlastnického právo. Každý máme zaručené vlastnické právo a toto je do něj velký zásah. Ústava nám zaručuje, že zásah do vlastnického práva je možný pouze za náhrada a ve veřejném zájmu.
Jaké musí mít parametry taková cesta?
Právo nezbytné cesty musí být jenom v nezbytné míře, to znamená nemůžu požadovat nějaký velký koridor, kudy budou jezdit velká nákladní auta, musím odůvodnit, co tam potřebuji a musím ji zřídit v minimálním rozsahu, to znamená, aby tam projelo auto, prošla návštěva, ale na aby tam proudily dva turistů.
Může být cesta pouze dočasná?
Na to právo veřejné cesty nemyslí, to právo veřejné cesty je vyřizováno jako věcné právo a zapisuje se do katastru nemovitostí a souvisí s pozemky, protože vlastnické právo vychází ze stability pozemků.
Sleduje institut nezbytné cesty i materiální podobu té cesty, zda musí být pouze asfaltová nebo postačí štěrková?
Toto v případném soudního sporu řešeno není, v případném soudním sporu musíme využít geodeta, který nám určí jenom tu nezbytnou část pozemku, a pak záleží na tom, jak je to věcné břemeno definováno. Ten, kdo je povinnen to věcné břemeno strpět, má zároveň povinnost umožnit, aby bylo toto věcné břemeno užíváno. Kdo je v otázce věcného břemena oprávněn, má zároveň povinnost podílet se na nákladech, které jsou s tím spojené. Věcné břemeno lze zřídit pouze za náhradu, to znamená, že částí toho soudního výroku je i to, jak je vysoká náhrada za jeho zřízení. O tom soudce rozhodne, aniž by to žalobce požadoval, a je to otázka vždy znaleckého posudku. Musím říct, že ty ceny za ztížené užívání mého pozemku nejsou až tak vysoké. Velkou neznámou u českých soudů je znalecký posudek, i když bychom si mohli myslet, že znalecký posudek je vždycky stejný, není to tak.
Co když soud požaduje, aby cesta šla prostředkem pozemku?
Soud musí vždy zvážit všechna pro a proti, musí vycházet z toho, že pozemek musí být zatížen co nejmenším způsobem, to znamená neměl by dovolit, aby znemožnil užívání vašeho pozemku. V takovém případě by to zřízení věcného břemena měl odmítnout. V případě nějaké kolize se dává na váhu spíše hodnota toho pozemku, protože to je ten, jehož právo se hájí, a do něho by mělo být zasahováno minimálně.
Jak dlouho se může takový spor táhnout?
Není to možné, ale je to pravidlem. Je to otázka velmi principiální pro sousedy. Právo na vlastnictví nemovitosti je to základní právo, které se nás dotýká. Musím říct, že po rodinných sporech, toto bývají nejdivočejší spory ve smyslu nevraživosti mezi sousedy, která se táhne celé generace. Ač po právní stránce se nejedná o nijak složitou věc, protože není zatížena složitým dokazováním, protože je vždy jasné, co je ta újma a jestli to tam zřídit jde nebo nejde. Spory to bývají velmi dlouhé, protože často je to bitva znalců. Na znalecké posudky se čeká dlouho, činí to velké nároky na soudce, aby rozhodl opravdu spravedlivě, někdy je opravdu velmi obtížné posoudit, jestli to věcné břemeno tam má být zřízeno, a kdo je jeho ten černý a kdo je tam ten bílý.
Související článek:
[wp_show_posts id="101173"]
