Vítěz kategorie Dřevostavby podle čtenářů a kategorie Katalogové domy do 4 mil. Kč – 76. díl

Lukáš Černík, jednatel společnosti LUCERN dřevostavby a Jitka Pálková, šéfredaktorka časopisu Můj dům „Dřevostavby jsou srdeční záležitost“, říká Lukáš Černík ze společnosti Lucern dřevostavby. Výsledky čtenářské ankety o titul Dům roku to jasně dokazují. Obsah: [minutovnik time="0m54s" class="test-class" autoplay="1"]Předání ocenění[/minutovnik] [minutovnik time="1m14s" class="test-class" autoplay="1"]Proč zrovna dřevostavby?[/minutovnik] [minutovnik time="1m42s" class="test-class" autoplay="1"]Je zájem o dřevostavby?[/minutovnik] [minutovnik time="1m58s" class="test-class" autoplay="1"]Počet realizovaných domů[/minutovnik] [minutovnik time="2m10s" class="test-class" autoplay="1"]Používané technologie, parametry stavěných domů[/minutovnik] [minutovnik time="3m58s" class="test-class" autoplay="1"]Katalogové domy vs. individuální výstavba ve společnosti LUCERN[/minutovnik] [minutovnik time="4m58s" class="test-class" autoplay="1"]Důvody úspěchu vítězného domu[/minutovnik] [minutovnik time="6m17s" class="test-class" autoplay="1"]Jak se mění nabídka typových domů, návrhy řešení, studie[/minutovnik] [minutovnik time="7m10s" class="test-class" autoplay="1"]Druhý oceněný dům v Hřebči[/minutovnik] [lock] Přepis rozhovoru: Dobrý den, milí čtenáři a diváci. Dovolte, abych vás seznámila s výsledky naší čtenářské soutěže o titul Dům roku, kterého se účastní všechny domy, které jsme v uplynulém roce v našem časopise zveřejnili. V letošním roce měla soutěž dvě kategorie, to jsou zděné domy, dřevostavby a pak ještě další kategorii, katalogové domy, v kterých jsou projekty, ale i realizované domy katalogů a developerských společností. Takže dovolte mi, abych u nás přivítala pana Lukáše Černíka, jednatele společnosti Lucern Dřevostavby, která získala první místo ve čtenářské soutěži v kategorii Dřevostavby a první místo v sekci katalogové domy do 4 milionů korun. Dobrý den, děkuji za pozvání. Já vám blahopřeju. Se vás zeptám, proč dřevostavby? Co vás vedlo k rozhodnutí stavět dřevěné domy? Tak dřevostavby byla vždycky má srdcová záležitost, už když jsem byl před 20 lety na Novém Zélandu na brigádě a viděl jsem, s jakou láskou tam ty domy staví. Samozřejmě je to i krásná čistá práce u nás v České republice, takže pro mě to byla jasná volba, a i v dřevostavbě samozřejmě bydlím. Roste zájem u nás o dřevostavby? Ano, zájem opravdu roste, ten podíl se zvětšuje, alespoň teda u nás ve firmě vidím, že těch zájemců je čím dál tím víc a dřevostavby jsou čím dál víc populárnější. Kolik jich ročně postavíte? My postavíme něco mezi 90 a 110 domy za rok a ten trend si nějak plus mínus teď držíme. Jaké technologie používáte? My jdeme metodou two by four, to znamená sloupková konstrukce. Ty stavby si předem u nás na hale připravujeme, takže to je taková čistější práce na té stavbě. A bavíme se, že děláme buďto difuzně otevřený nebo difuzně uzavřený konstrukce. Záleží samozřejmě, co ten klient požaduje. Předpokládám, že ty domy mají dnes parametry pro pasivní stavby. Jak jsou požadovány? Docílit pasivní stavby je v tuto dobu opravdu těžké, takže my se bavíme spíš o standardu nízkoenergetických domů. Ty domy jsou samozřejmě v nějakém A, B, ale ten pasivní standard je velice těžký. Nicméně my opravdu dbáme na to, aby naše domy měly tepelná čerpadla, voda-vzduch s teplovodním podlahovým vytápěním. Nedílnou součástí u nás ve standardu je rekuperace, která si myslím je už absolutním standardem pro komfort. A je to tak komplikované kvůli těm velkým proskleným plochám? Nebo jsou i jiné faktory? Ne, ne, ne. Ty prosklený plochy nám pomáhají. My spíš musíme, jako tomu energetickému štítku, ty okna stínit kvůli přehřívání toho domu. Takže další věc je mít nutnost předokenních žaluzií. Ale spíš se bavíme, že tam je teď podle té nové legislativy opravdu nutná správná orientace na jih. Ale co máme dělat s klienty, který mají krásný pozemek s krásným výhledem na sever. Do toho samozřejmě velké požadavky na zateplení. Z mého pohledu úplně nepřináší tolik výsledný kvality, jako efektivity v tý úspoře, ale hodně to sahá do peněženky. Vy stavíte jak katalogové domy, tak vlastně domy, které navrhujete individuálně. Proč jste si rozhodli jít dvěma cestami? Není to obtížnější, než kdybyste jenom realizovali nějaké katalogové projekty? Tak za prvé, my samozřejmě jsme větší firma, takže typové domy máme, protože nás z větší části živí. To znamená, 75 až 80 % našich klientů tvoří upravené typové domy. Nikdy jsme nepostavili stejný typový dům. Všechny jsou individualizované pro klienta, tomu pozemku. A tím, že máme spoustu šikovných architektek, tak každá architektka by chtěla mít svůj krásný, hezký dům postavený. Tak my jsme chtěli, abychom i naše firma stavili ty individuální domy, protože je máme moc rádi. A takových 20 domů postavíme za rok individuálních, přímo klientovi na míru, který se vůbec nepodobá našim katalogovým domům. Na prvním místě v čtenářském hlasování byl dům označený D 118. Proč si myslíte, že se tak líbil? Tak klientům se podle mě líbil, protože má velice chytře udělanou vnitřní dispozici. Je to dům o třech ložnicích, respektive dvou dětských pokojích, jedné ložnici a obývacího pokoje. Já osobně teď vidím, že klienti se hodně směřují k těm dřevěným pohledovým prvkům na fasádě, což tenhle dům krásně splňuje. Mají rádi sedlovou střechu. Je to i krásně oddělený dům, kdy obývací část má jinou změnu střechy, jiný sklon. Takže za mě vidím, že 118 je typový dům velice populární, a proto asi i vyhrál tuto soutěž. Kolik těchto domů jste asi tak postavili? Dokážete to specifikovat? Myslím si, že jelikož máme asi 50 typových domů, tak tento typový dům si vezme tak 10 klientů za rok. Takže troufám si říct, že těchto domů máme třicet. To je poměrně hodně. A když jich tedy postavíte tolik, tak měníte nějak postupně na základě zkušeností z praxe třeba některé řešení? Ano, takže my doplňujeme neustále typové domy, ale velkou výhodou je, že k nám přijde za rok kolem 300 klientů. Z toho 120 klientů podepíšeme. Se zbytkem buďto ještě jednáme, nebo se klienti z nějakého důvodu rozhodli s námi nepodepsat. Ale důležitý je, že pro ty klienty vznikly studie. A my ty studie neustále používáme i pro další klienty, abychom jim ukázali možnosti. Takže my máme 118 v 60 různých variantách. A těm klientům dokážeme rovnou na našich studiích ukázat, co jsme udělali a jaké změny možné jsou. Takže tady je velká variabilita. Dalším úspěšným účastníkem soutěže byla realizace domu v Hřebči, která vychází z dalšího typového domu. Takže můžete okomentovat i tento příklad. Rozdíl mezi těmito domy je hlavně takový, že ještě když se vrátím k té 118, tak ta má oddělenou obytnou část oproti Living Zone. Zatímco 116 je oblíbená u jiných klientů, kteří mají rádi žití v pohromadě. To znamená, že z obytné části můžete krásně chodit do jednotlivých pokojů a celá rodina žije pohromadě v obytné části. Takže výhoda je, že tam není tolik chodeb. Všechno se směřuje do obytné části. A proto vlastně ta užitná plocha vs cena je velice výhodná. Takže je to velice oblíbený dům u mladých lidí, kteří nechtějí chodit dál z té obytné části. A ještě nakonec se zeptám. Klienti, kteří k vám přicházejí, tak jsou to lidé, kteří chtějí primárně opravdu dřevostavbu? Ano. To musím říct, že ne úplně ze 100 %, ale drtivá většina už opravdu za námi jde, jako za určitou značkou vědí, že děláme pouze dřevostavby. Ví, v jaké kvalitě ty dřevostavby provádíme. Takže tady už není žádné přemlouvání, vysvětlování. Jsou už osvíceni. Tak já vám děkuji a přeji hodně dobrých klientů a krásných dalších domů. Mockrát děkuji za pozvání. Související články: [wp_show_posts id="135144"][wp_show_posts id="135255"]

Vítěz kategorie Dřevostavby podle oborné poroty – 75. díl

Ing. arch. Marian Gombarček a Jitka Pálková, šéfredaktorka časopisu Můj dům Atypická dřevostavba kombinovaná s betonovou konstrukcí zaujala odbornou porotu. Rozhovor s autorem návrhu, architektem Marianem Gombarčekem. Obsah: [minutovnik time="0m36s" class="test-class" autoplay="1"]Představení ateriéru[/minutovnik] [minutovnik time="1m01s" class="test-class" autoplay="1"]Rozsah výstavby[/minutovnik] [minutovnik time="1m25s" class="test-class" autoplay="1"]Oceněný dům[/minutovnik] [minutovnik time="3m11s" class="test-class" autoplay="1"]Konstrukční řešení domu - beton a dřevo[/minutovnik] [minutovnik time="4m09s" class="test-class" autoplay="1"]Jaká vznikal návrh domu[/minutovnik] [minutovnik time="4m59s" class="test-class" autoplay="1"]Jak se v domě bydlí[/minutovnik] [lock] Přepis rozhovoru: Milí čtenáři a diváci, vítám vás u vyhlášení výsledků naší soutěže o titul Dům roku, ve kterém vy svými hlasy vybíráte nejkrásnější dům z těch, které jsme v uplynulém roce uveřejnili v našem časopise. Ta soutěž má dvě části, jednu čtenářskou a jednu, v které vybírá nejlepší domy odborná porota. A já tu mám dnes pana architekta Mariana Gombarčeka, který získal první místo v hlasování odborné poroty v kategorii dřevostavby. Poprosím vás, abyste se našim čtenářům představil a představil váš ateliér. V první řadě děkuji za pozvání. Zakládal jsem ateliér GMB jako malý ateliér v Bratislavě, kde se snažíme pracovat na různorodých projektech, většinou rezidenčních a podobně. Snažíme se samozřejmě mít i velmi široké portfolio. Kolik projektů tak ročně realizujete? To je velmi těžká otázka, mnohokrát se ta práce rozmáhá na více let a podobně. Momentálně máme na stole tak 5-6 projektů, rozpracovaných v různých stádiích. Rodinný dům, který jsme uveřejnili u nás a který vlastně získal cenu, tak je trochu atypický. Nachází se na zajímavém místě. Jakým způsobem jste získali tuto zakázku? Zakázku jsem získal... Klient mě oslovil na základě společných známých, na základě nějakých kamarádských referencí. On je trošku atypický, protože se nejedná o čistou dřevostavbu, on je kombinovaný s betonem, s betonovou konstrukcí. Můžete nám trochu popsat, proč toto řešení? Řešení celého domu v podstatě vycházelo z nějakých predispozic, hlavně toho pozemku, jak je osazený ve velmi svažitém terénu. Potřebovali jsme některé jeho časti osadit pod terénem, tak nám velmi rychle vyplynulo, že budeme používat beton jako jeden ze základních prvků, nebo základních materiálů v rámci té stavby. Do toho ale vstoupil klient s požadavkem na řešení samotného domu, jako dřevostavby z montovaných CLT panelů. Celý ten proces byl založený na spojení těchto dvou materiálů, které jsou v zásadě sice přírodní, ale trošku v kontrastu vůči sobě. Jak je to konstrukčně vyřešené, to spojení betonu a dřevostavby? Dům se dělí na dva hlavní prvky, to je železo-betonová vana, která tvoří takovou podstavu. Ta je právě založená v tom terénu. Do té vany vkládáme ten samotný objekt, který je právě řešený jako dřevostavba. V zásadě spolu komunikují na pár místech, které byly nevyhnutelné, materiály všechny přiznáváme. Vzniká taková kompozice těchto dvou materiálů, která se vlastně prolíná exteriérem a interiérem v rámci stavby celého domu. Byly různé alternativy návrhu, nebo jste měli jedno řešení, které jste třeba nějak upravovali? Právě ty existující predispozice nám velmi určovali nějaký koncept toho domu. Samozřejmě nějaké dílčí změny se vždy odehrávaly, ale klient měl v podstatě velmi jasno, co tam chce dokázat. Jeho orientace toho domu reaguje přímo na svah, na výhledy. Snažili jsme se to celé investovat do těchto základních elementů, takže už velmi brzy jsme měli dost jasně nastavený koncept. Máte nějakou zpětnou vazbu, jak ten dům funguje, sledujete, jak se tam bydlí? Když jsme potom ještě spolupracovali s investorem na jiných projektech, tak sem tam dostávám nějaké pikošky ohledně bydlení a zatím jenom dobré, naštěstí. Takže realizujete další dřevostavby poté, co jste tady úspěšně postavili, takový poměrně atypický projekt? Dřevostavby vlastně málokdy. Mám pocit, že stále se u nás ta tradice nějak nevybudovala. I když stále to přichází do popředí, ale většina staveb je stále zděných. Tak já vám blahopřeju k vítězství a dovolte, abych vám předala cenu. Děkuji moc. Související článek: [wp_show_posts id="135143"]

Vítěz kategorie Katalogové domy nad 6 mil. Kč – 74. díl

Martin Protiva, obchodní ředitel, místopředseda představenstva ve společnosti Ekonomické stavby a Jitka Pálková, šéfredaktorka časopisu Můj dům Bungalovy patří u nás k nejžádanějšímu stylu bydlení. V letošním ročníku soutěže o titul Dům roku v kategorii Katalogové domy bodovaly hned dvakrát. Obsah: [minutovnik time="0m33s" class="test-class" autoplay="1"]Předání diplomů za oceněné domy[/minutovnik] [minutovnik time="1m28s" class="test-class" autoplay="1"]Představení společnosti Ekonomické stavby[/minutovnik] [minutovnik time="2m10s" class="test-class" autoplay="1"]Katalog a rozsah nabídky domů[/minutovnik] [minutovnik time="2m36s" class="test-class" autoplay="1"]Vývoj strategie nabídky domů[/minutovnik] [minutovnik time="3m35s" class="test-class" autoplay="1"]Jak vznikají varianty jednotlivých řad domů[/minutovnik] [minutovnik time="4m47s" class="test-class" autoplay="1"]Jaké domy jsou nejžádanější?[/minutovnik] [minutovnik time="5m58s" class="test-class" autoplay="1"]Specifika řady domů Lukáš[/minutovnik] [minutovnik time="7m27s" class="test-class" autoplay="1"]Technologické vybavení domů[/minutovnik] [lock] Přepis rozhovoru: Dobrý den, milí diváci a čtenáři. Já vás vítám u vyhlášení výsledků naší čtenářské ankety o titul Dům roku, které se účastní domy uveřejněné v našem časopise v uplynulém roce. Tato soutěž má tři kategorie a my se nyní budeme zabývat kategorií katalogové domy. Jedná se o katalogové domy a projekty rozdělené podle cenových kategorií, a to domy do 4 mil. korun, 4 až 6 mil. korun a domy za cenu nad 6 mil. korun. A nyní u nás vítám pana Martina Protivu, který je místopředsedou představenstva společnosti Ekonomické stavby. Společnost Ekonomické stavby získala první místo v kategorii domy nad 6 mil. korun za dům Lukáš č. 60 a druhé místo v kategorii domy za cenu 4 až 6 mil. korun za dům č. Lukáš 53 B. Takže já vám blahopřeju, dovolte, abych vám předala ocenění. Já moc děkuji, také zdravím diváky. Děkuji vám, odložím ocenění. Naši věrní čtenáři vaši společnost znají, nicméně vás poprosím o krátké představení. Určitě, Ekonomické stavby jsou tradičním stavitelem rodinných domů. Zaměřujeme se na zděné nízkoenergetické rodinné domy. Rodinné domy stavíme od roku 1997, to znamená jsme na trhu už 27 let. A Ekonomické stavby jsou unikátní svojí nabídkou, protože máme ucelený servis pro klienty. Není to tedy jen o té projekční části, o těch domech, ale samozřejmě domy stavíme a děláme i přípravu staveb a financování a záruční, pozáruční servis. Vidím, že váš katalog je stále mohutnější a mohutnější. Kolik projektů dnes nabízíte? Je to tak, že my v katalogu máme pouze výběr projektů. Máme zde 100 řešení, které si myslíme, že ten daný rok má smysl prezentovat. A na našich webových stránkách máme dalších 730 řešení domů. A jakým způsobem vlastně ty jednotlivé typy domů vznikají? Děláte si nějaký průzkum trhu nebo z čeho vycházíte? Tak to mělo trošku historický vývoj. Jak jsme na trhu dlouhou dobu, tak ze začátku jsme sbírali ty nejlepší řešení, které jsme realizovali pro naše klienty. A dělali jsme z nich potom typizované řešení, které jsme nabízeli dalším našim klientům. Zhruba tak před 12 lety se ta strategie změnila. My jsme začali spolupracovat v projektu Mladých očí architektury s mladými architekty. A ty domy, které jsou oceněné, a které poslední dobou prezentujeme, tak jsou výstupem z téhle spolupráce. To znamená, jsou to domy, které jsou tvořeny mladými architekty, kterým my dáváme prostor, aby se mohly realizovat, aby mohly dobře nastartovat svoji kariéru. Mě zaujalo, že každý ten typ domu má řadu variant, které se někdy i na pohled liší. Že by člověka ani nenapadlo, že se jedná o stejný typ domu. Jak toto vzniká? Je to tak, že my jsme tu naši nabídku pro přehlednost rozřadili do řad domů. A ty řady jsme potom pojmenovali jmény. Ty jména většinou byly ty první klienti nebo klientky, pro které jsme ten dům stavěli. A většinou je to tak, že řada těch domů nějakým způsobem charakterizuje ten typ toho domu. To znamená, že jsou to přízemní domy o nějaké dispozici, o nějaké velikosti, s nějakým charakterem. Typicky domy, které tady byly oceněné z té řady Lukáš, jsou přízemní domy o dispozici 3KK až 5+KK se zastavenou plochou nejčastěji okolo 100 metrů čtverečních. A v té řadě Lukáš jsou převážně moderní řešení domů. To znamená s plochou střechou nebo s pultovou střechou. Můžete nějak specifikovat, které domy jsou nejžádanější? Poslední dobou jsou to určitě přízemní domy, bungalovy. On je to trend nejenom posledního roku, ale posledních několika let. Když se podívám těch 30 let zpátky, tak ono to zase mělo vývoj. V těch 90. letech a na začátku milénia se hodně stavily patrové domy, pak postupem doby začaly získávat na oblibě přízemní domy. Myslím si, že to okolo roku 2018-2020 nejvíce gradovalo. A teď je ten poměr takový, že se staví 70 % přízemních domů a 30 % domů patrových. Myslím si, že ten trend se bude trošku otáčet. Bude to dáno určitě cenou pozemků, která roste. Pozemky jsou dneska nedostatkové zboží. U pozemků, které se nabízí, tak je většinou menší rozloha. A pak na tu menší rozlohu nejsou přízemní domy úplně vhodné. A jsou spíš vhodnější patrové domy. Tak, již jsme zmínili určitou charakteristiku těch domů Lukáš, co byste k nim ještě dodal? Proč si myslíte, že jsou tak oblíbené? Já myslím, že tyhle dispoziční řešení domů reflektují trošku změnu, která nastala na trhu v tom posledním roce. Hodně se začaly stavět přízemní domy o té dispozici 3+KK, které jsou dobře vyřešené, jsou prostorné a mají v sobě dobře vyřešené úložné prostory a dobře řešenou třeba garáž jako součást toho objektu. A to vlastně oba dva tyhle domy reprezentují. Z toho stavebního trhu se hodně stáhly rodiny s dětmi, které měly trošku jiné požadavky. Je to dané zase nějakými souvislostmi s financováním, s nedostupností hypoték. A naopak hodně začaly stavět spíš starší ročníky, kteří chtějí ochránit svoje investice, ochránit svoje peníze anebo řeší svůj dům na stáří. Potom, co se třeba odstěhují děti, už nepotřebují velké domy, tak ty velké domy pak vyměňují za nějaké dobře řešené přízemí řešení domu, které má i třeba atraktivní fasádu a moderní prvky. Ještě se zeptám na technologie. Jedná se vesměs o zděné domy. Jakým způsobem tam jaksi naplňujete současné požadavky na pasivní domy a na energetické úsporné a ekologické technologie, jako je fotovoltaika, tepelná čerpadla a tak dále? Rozumím. Je to tak, že my dlouhodobě stavíme nízkoenergetické domy. Myslím si, že naše domy splňovaly ty nízkoenergetické standardy třeba už deset let zpátky. Dnes máme v nabídce, jak tu nízkoenergetickou skladbu, tak i pasivní skladbu. To je i v návaznosti na to, že se dá poměrně dobře čerpat dotace z dotačního programu Nová zelená úsporám. Stavebníci mají možnost dnes získat až 535 tisíc na pasivní řešení domu. S tím, že technologie, jak se vyvíjí, tak klesají ceny za ty technologie a myslím si, že už dnes vážně se u některých typů domů vyplatí uvažovat o pasivním provedení. Co se týká těch technologií, které jste zmiňovala, my dlouhodobě děláme sandwichovou konstrukci. To znamená, že děláme zděné jádro a k tomu zateplovací plášť. Používáme izolační minerální vaty do střechy, používáme okna s izolačním trojsklem. Dlouhodobě řešíme vytápění podlahovým vytápěním a u velkého množství domů se doplňuje tepelné čerpadlo jako zdroj vytápění. Uvažujete také třeba o stavbě z jednovrstvého zdiva s integrovanou tepelnou izolací? Zkoušeli jsme to, měli jsme i tuto technologii v nabídce, ale překvapivě o ní není, tak velký zájem jako o tu sandwichovou konstrukci. My, protože v Ekonomických stavbách stavíme velké množství domů, tak sbíráme pak i zpětné vazby od klientů a ukázala se nám ta současná skladba jako nejvýhodnější v poměru cena výkon. Jsme Ekonomické stavby, tak bychom měli stavit ekonomicky. Tak vám přeju hodně dalších krásných domů a děkuji vám za rozhovor. Já děkuji za pozvání a mějte se krásně. Související články: [wp_show_posts id="135134"][wp_show_posts id="135256"]

Vítěz kategorie Zděné domy podle odborné poroty – 73. díl

Ing. arch. Adam Jirkal a Jitka Pálková, šéfredaktorka časopisu Můj dům Krásná krajina a unikátní řešení jsou hlavní znaky domu s výhledem na Jizerské hory. O tom, jak projekt vznikal, s námi hovořil architekt Adam Jirkal z ateliéru SAD. Obsah: [minutovnik time="0m33s" class="test-class" autoplay="1"]Předání ocenění[/minutovnik] [minutovnik time="1m04s" class="test-class" autoplay="1"]Představení Ateliéru SAD[/minutovnik] [minutovnik time="2m24s" class="test-class" autoplay="1"]Krédo a principy výstavby[/minutovnik] [minutovnik time="2m56s" class="test-class" autoplay="1"]Atypičnost oceněného domu[/minutovnik] [minutovnik time="4m28s" class="test-class" autoplay="1"]Jaká je konstrukce domu?[/minutovnik] [minutovnik time="5m40s" class="test-class" autoplay="1"]Zakládací podmínky ve svahu[/minutovnik] [minutovnik time="6m23s" class="test-class" autoplay="1"]Technické detaily domu[/minutovnik] [minutovnik time="8m02s" class="test-class" autoplay="1"]Korek - netradiční materiál fasády[/minutovnik] [minutovnik time="11m16s" class="test-class" autoplay="1"]Jak se v domě bydlí?[/minutovnik] [lock] Přepis rozhovoru: Dobrý den, milí čtenáři. Dovolte, abych vás seznámila s výsledky naší každoroční čtenářské soutěže o titul Dům roku, ve které soutěží domy, které jsme uveřejnili v časopise Můj dům a Rodinný dům krok za krokem v uplynulém roce. Letos soutěžili zděné domy a dřevostavby. A kromě vás, čtenářů, kteří posíláte své hlasy, tak domy hodnotila také odborná porota. Ve studiu s námi je teď pan architekt Adam Jirkal z ateliéru SAD, který získal první cenu v kategorii zděné domy v hlasování odborné poroty. Takže já vám chci ze naší redakci poblahopřát. Děkuju vám. A poprosím vás, abyste nás seznámil s vaším ateliérem. Tak my jsme ateliér, který pracuje od roku 2004. V podstatě jsme ho založili s mým kolegou, architektem a designerem Jerrym Kozou. A postupně k nám přibyl i náš kolega Tomáš Kalhous, což byl stavební inženýr, a jeho bratr Martin. V tuto chvíli jsme ateliér, který má asi 10 architektů, celkem včetně nás. V podstatě zaměřujeme se především na nějakou individuální výstavbu, ale ta šíře je poměrně veliká. Navrhujeme od rodinných domů, bytů přes nějaké atypické věci, jako jsou třeba čerpací stanice. Teď se zabýváme přístřešky pro nabíjecí stanice. Realizovali jsme i nějaké komplikovanější věci, jako mosty, lávky, ale i věci výtvarného charakteru, nějaké soutěže na památníky a takovéhle věci. Poslední dobou se věnujeme hodně i urbanismu, to znamená navrhování nějakých větších celků, ne ani tak územním plánům, jako spíš nějakým zástaveb rodinných domů a nějakých částí menších měst. A když navrhujete stavby pro bydlení, máte nějaké krédo nebo nějaký princip, ze kterýho vycházíte? V té individuální výstavbě máme takový princip, myslíme si, že by to mělo bavit nás i naše klienty. To je asi takový základní předpoklad, protože pak, když nás to nebaví a naše klienty taky ne, tak si myslím, že ten výsledek nemůže být dobrý. Takže taková architektura hrou, jestli tomu dobře rozumím. Částečně. Tak dům, o kterém se bavíme, je pro naše podmínky poněkud netypický. Má sice zdánlivě tradiční tvar. Já se zeptám, jestli můžete trošku popsat situaci a proč má vlastně stoupající nebo klesající hřeben střechy, což u nás není zrovna obvyklé. Jedná se o takový podlouhlý pozemek podél komunikace, která vede pod ještědským hřebenem. Je tam nádherný výhled do kraje. V podstatě je tam vidět skoro celá republika. Za dobrých podmínek, jako slunečních, je krásně vidět téměř do Prahy nebo i dál. Takže ten výhled byl jedno z hlavních kritérií. Zároveň ten pozemek je tím, že tam je ten násep komunikace poměrně strmý. A ten dům se nachází pod tou komunikací. Takže my jsme potřebovali vyřešit i třeba parkování těch aut, abychom tam nemuseli dělat nějaké velké terénní úpravy. Takže my jsme to parkování dali na střechu přízemí toho domu. Zároveň jsme chtěli, aby to přízemí bylo spojeno s tou zahradou. Ale místní regulace stanovila, že by tam měl být nějaký sklon střechy 45 až 30 stupňů. A my jsme využili teda oba dva ty úhly. Takže v té jedné části toho domu je to 30 stupňů, tam, kde to využíváme jenom jako jednopodlažně. A v té druhé části, kde je vlastně nástup z toho parkingu, tak máme těch 45 stupňů, aby ten prostor byl využitelný v obou podlažích. Ani ta konstrukce není úplně obvyklá, není to běžný zděný dům. Má betonovou konstrukci, ocelovou konstrukci. Proč to? Je to poměrně komplikovaná konstrukce na to o jak malý objekt se jedná. Nicméně klientem byla naše kamarádka, která je vlastně interiérový designér. A měla poměrně jasnou představu o tom, jak v tom domě chce žít a jak by měl fungovat. Takže i třeba ta láska k tomu pohledovému betonu, nebo ta potřeba to takhle odhalit, vznikla z nějakého dialogu s tou klientkou. Co se týče konstrukce, tak samozřejmě už jenom to, že jsme v tom svahu, to znamená jedna část toho domu, je v podstatě přímo pod terénem, tam je nasypán ten terén, tak vyžaduje určitou pevnost a stabilitu. A ve spojení s tou estetikou toho pohledového, jsme se nakonec rozhodli pro to udělat železobetonovou konstrukci. I ten strop, na kterým stojí ta vozidla, potřebuje určitou nosnost. Takže zvítězil beton. Byly tam nějaké složité zakládací podmínky nebo nějaká komplikace při realizaci stavby? Až tak ne. Zakládací podmínky byly standardní, je to teda ve svahu. Byla tam nějaká drobná zvýšená voda, ale to na svazích je celkem obvyklé. Taková perlička narazili jsme při výkopech na uhlí. Ne samozřejmě velkého rozsahu, je to taková zábavná část do toho komplexu materiálu, který se tam používají na tom domě. Takže asi tak. Je to hodně prosklené. Pak jsou tam takové zajímavé technické detaily, kde ty ocelové profily přecházejí z interiéru do exteriéru. Jak jste se tam vyrovnali s tepelnými úniky? Ten dům se nachází pod Ještědem. Ty podmínky toho kraje jsou poměrně takové, že je tam zvýšený vítr, povětrnost, je tam poměrně často mlha, prší. Takže bylo pro nás důležité, aby část té terasy byla zastřešená. Proto jsme tu hmotu toho domu přetáhli oproti interiéru dál. A vlastně chtěli jsme smazat rozdíl mezi interiérem a exteriérem, těmi velkými prosklenými plochami. Takže je tam taková nestandardní situace, kdy jsou tam dvě velká posuvná okna, které se rozjíždí v rohu. Takže kdy v tom rohu se nenachází sloupek. To znamená, pokud se ty dveře otevřou, tak se naprosto propojí ten interiér s tím exteriérem v té části toho otevřeného rohu. A člověk se vlastně i v tom interiéru ocitne jako součást té okolní krajiny. A jinak se jedná o nějaké poměrně kvalitní hliníkové profily s trojsklem, s vysokým tepelným odporem, takže ani s tepelnými úniky žádný velký problém nemáme. A kde se vzal korek na fasádě? To u nás taky moc často nevidíme. Korek na fasádě nemá žádnou lokální spojitost. A je to pouze materiál, který nám přišel zajímavý. Setkali jsme se s ním právě v Portugalsku. Ten korek není čistá podoba korku, ale je to zbytkový materiál při výrobě podlah a korkových zátek, kdy zbylé části korku se rozemelou na takovou drť a ta se potom při teplotě asi 190 stupňů speče a ten korek udělá něco podobného, jako udělá kukuřice v popcornu. Prostě se nafoukne a expanduje a pokud ho zavřete do nějakého omezeného prostoru, tak vytvoří spojitou strukturu. A v Portugalsku se tenhle materiál používá právě pro stavění, používá se i pro izolace. Má velmi zajímavé vlastnosti, protože tím, jak je spečen na tu vysokou teplotu, tak není přívětivý pro žádný hmyz ani žádné škůdce. Zároveň vydrží nějakou míru povětrnosti a zároveň slouží jako tepelná izolace. Takže lze spojit několik faktorů dohromady. Je nyní potřeba řešit nějakou klasickou provětrávanou fasádu a za ní tepelnou izolaci, ale je to sice vícevrství sandwich, ale není to větraný. Je to jako kontaktní zateplení fasády v jedné vrstvě a plní to zároveň tu roli toho povrchu odolného povětrnosti. Bude to nějak přirozeně stárnout nebo budou na to působit naše klimatické podmínky? Přece jenom u nás je to trošku jinak než v Portugalsku. Já na těch příkladech právě v Portugalsku jsem se s tím materiálem setkal a viděl jsem ho tam v mnoha podobách. Ne přímo na domech, ale na nějakých jiných stavbách a bylo vidět, že odolává, pokud není trvale pod vodou, pokud se do něj nepustí nějaký mech. To je asi jediné nebezpečí, které by tomu mohlo vadit. Pokud by byl trvale pod vodou nebo u vody, tak by se do něj pustil mech. A jinak odolává velmi dobře. I tady na Rašovce už nějakých pár let je a žádný problém zatím nenastává. Pokud ho nezačne někdo mechanicky poškozovat v rámci nějaké hry nebo něco takového, tak se s ním neděje zatím vůbec nic. Barevně se neustále proměňuje. To je zajímavá jeho vlastnost, že na začátku on je takový tmavě hnědý, až černý, voní kouřem, potom spečení, časem vlastně vybledne, ale zase právě podle toho, jaká je vlhkost vzduchu, jestli na něj svítí slunce nebo ne, tak neustále trošičku proměňuje svoji barvu. Máte nějakou odezvu, jak se v domě bydlí? Určitě. Já jsem s majiteli neustále v kontaktu, neustále si dům užívají trošku děláme nějaké drobné úpravy, protože přesto, že si to přáli, ten rozměr toho domu, tak naráží trošku na jeho velikostní limity, by si tam přáli ještě nějaký další pokoj pro hosty, takže děláme drobné úpravy, že z místnosti, která původně měla sloužit jako sklad, jsme udělali pokoj, a naopak budeme na zahradě dělat nějaké další objekty pro skladování a saunu. A dům vlastně obývají téměř každý víkend a mají ho velmi oblíbený. Tak já vám děkuju a přeju vám hodně dalších osvícených klientů a pěkných zakázek. Děkuji mnohokrát. Na shledanou. Související článek: [wp_show_posts id="135133"]

Vítěz kategorie Zděné domy podle čtenářů a absolutní vítěz – 72. díl

Ing. arch. Roman Voborník a Jitka Pálková, šéfredaktorka časopisu Můj dům Našim čtenářům se nejvíce líbí útulné a praktické domy s nadčasovou moderní architekturou. Rekreační dům v Posázaví, který navrhl architekt Roman Voborník, získal titul Dům roku 2024. Obsah: [minutovnik time="0m45s" class="test-class" autoplay="1"]Předání ocenění a titulu Dům roku[/minutovnik] [minutovnik time="1m38s" class="test-class" autoplay="1"]Jaké bylo seznámení s pozemkem a úvodní vize pana architekta?[/minutovnik] [minutovnik time="3m10s" class="test-class" autoplay="1"]Jak se řešilo umístění stavby vůči pozemku?[/minutovnik] [minutovnik time="4m20s" class="test-class" autoplay="1"]Proč zděný dům mezi dřevostavbami?[/minutovnik] [minutovnik time="5m42s" class="test-class" autoplay="1"]Proč bylo vybráno dřevo pro opláštění domu?[/minutovnik] [minutovnik time="6m26s" class="test-class" autoplay="1"]Jak je ošetřena dřevěná fasáda?[/minutovnik] [minutovnik time="9m40s" class="test-class" autoplay="1"]Funkce shrnovací stěny[/minutovnik] [lock] Přepis rozhovoru: Dobrý den, milí čtenáři. Dovolte mi, abych vás seznámila s výsledky naší každoroční soutěže o titul Dům roku, ve které soutěží domy, které jsme uveřejnili v časopise Můj dům a Rodinný dům krok za krokem v uplynulém roce. V letošním roce jsme soutěžící domy rozdělili do kategorie zděný dům a dřevostavba a o vítězi soutěže, který získává titul Dům roku, rozhodují čtenářské hlasy. To znamená, vítězný dům je držitelem nejvyššího počtu čtenářských hlasů, ale zároveň také soutěžní domy hodnotí odborná porota. A teď už mi dovolte, abych tady přivítala pana architekta Romana Voborníka, který v letošním roce získal hlavní cenu v soutěži v kategorii zděný dům a také zároveň hlavní cenu v čtenářském hlasování a je tedy držitelem titulu Dům roku 2024. Takže já vám blahopřeji a dovolte mi, abych vám předala ocenění. Dobrý den, děkuji vám. A teď se s tím domem trošku seznámíme. Mě by zajímalo, když jste přišel na pozemek, jak to tam vypadalo a jestli jste hned měl pocit, že tam vznikne úžasný dům. Jestli jste hned měl nějakou vizi. Jo, musím říct, že jo, protože ten pozemek, hned jak jsem ho zahlídl, tak bylo jasný, že to je to, co potřebuju. V podstatě se dá říct, že jsem se do něj okamžitě zamiloval. Byť byl ten pozemek relativně dost zanedbaný, protože majitel už nějakou dobu se o něj nestaral. Pozemek byl relativně dost zarostlý a v podstatě stávající stavba, která na něm byla, to byl vlastně dřevěný srub, tak ten vyhořel bohužel shodou nešťastných náhod a my jsme přišli k tomu pozemku, takže tam bylo jedno velké spáleniště. Takže na první pohled nebudil dobrý dojem, nicméně s ohledem na jeho tvar a především umístění u meandru řeky Sázavy, tak to bylo v podstatě okamžitě jasné, že to je ta pravá volba pro mě i pro celou rodinu. Chápu. Místo je krásné, viděla jsem ho osobně, takže úplně rozumím. Pokud si dobře pamatuju, tak vy jste stavěl na místě, kde stála původní chata, v podstatě v intencích původní zastavěné plochy. Bylo to nějakým způsobem omezující nebo naopak? Myslím, že ani moc ne, protože ta původní chata, ten původní srub, o kterém jsem hovořil, tak vlastně řekl bych, že stál v poloze, kterou já jsem zachoval a myslím si, že stál dobře na tom místě a nebyl žádný důvod, proč to místo z hlediska nějaký urbanistický koncepce měnit. Velikost v podstatě toho základu, té základové desky, která tam byla, tak víceméně odpovídala i nějaké budoucí představě o velikosti a tvaru toho domu, který bych chtěl stavět, takže k nějaké dílčí úpravě tvaru té desky samozřejmě došlo, nicméně se mi podařilo to v 90 % využít. Takže to nebyl žádný problém. Pokud jsem si všimla, tak v okolí jsou hlavně dřevěné chaty. Tak se zeptám, jak jste dospěli ke zděnému domu, který je opláštěn dřevem, ale jedná se o zděnou stavbu. To je v mým případě spíš taková, řekl bych, pocitová věc. Já se přiznám, že chvíli, když jsem o tom přemýšlel, tak jsem taky zvažoval, jestli zvolit dřevostavbu nebo zděnou stavbu. Nicméně přiznám se, že já osobně nejsem úplně příznivcem dřevostaveb. To z několika důvodů. Já jsem v jádru stavař, mým původním vzděláním byla stavební průmyslová škola a v době, kdy jsem studoval, tak dřevostavby až tak rozšířené nebyly. Nicméně dnes je taková doba, že i dřevostavby mají své klady, své zápory, ale jsou na podobné stavebně technické úrovni. Takže v mým případě to bylo spíš o pocitu. Dal jsem přednost klasickýmu materiálu, což pro mě vždy od samého začátku byla a je cihla. To opláštění dřevem vyplývá spíš z toho prostředí? Tak, na druhou stranu přesně tak. Na druhou stranu to dřevo tam stejně se dostalo, a to z toho důvodu, že v podstatě ten prostor a vlastně ta krajina okolo je takového charakteru, že jsem si úplně nedovedl představit tam posadit ať už jakoukoliv stavbu, řekl bych s klasickou štukovou omítkou, ať už bílou, probarvenou. Prostě do toho přírodního prostředí mi dřevo dávalo větší smysl a myslím si, že to i vypadá líp. A plánujete ho ošetřovat nebo ho necháte stárnout? Tak, to je jedno velký téma mezi zastánci dřevěných fasád. Jsou samozřejmě, víme, dva takový tábory. Někdo to nechává zestárnout, zešedivět až zčernat. Já se přiznám, že já jsem zvolil ten druhej způsob. Mně trošku přijde, ne že by se mi to nelíbilo, ty černý domy, nicméně přijde mi to tak trošku vždycky líto, když ten dům vidím. Takže jsem zvolil tu druhou cestu. To znamená, rád bych to udržel v tom přírodním dřevu. Už od té doby, co se to postavilo, což je rok 2021, tak už je ten dům, tu fasádu už má znova ošetřenou lakem. Samozřejmě i přesto ta fasáda degraduje a nějakým způsobem se bude vyvíjet, což si myslím, že k tomu dřevu za každých podmínek patří. Nelze si představit, že ta fasáda bude po celou dobu životnosti té stavby jako taková, když byla nová. Tak já si dovolím prozradit, že tento dům jste navrhoval pro vlastní rodinu. Jaký to je, být sám sobě architektem a zároveň klientem, když to srovnáme s tou běžnou prací? Musím říct, že to byla pro mě obrovská zábava. Jedním z těch důvodů bylo to, že já ve svý praxi se nevěnuju úplně domům tohoto charakteru. Já působím ve společnosti, která se zaměřuje na průmyslovou výstavbu, ať už chemický, potravinářský průmysl. To je odvětví, kde ta architektonická stránka je do jisté míry hodně potlačená. Investoři v tomto odvětví nemají vůli dbát a investovat do architektonické podoby těch objektů. To je jeden z důvodů, když se člověk dostane k takové práci, kterou v podstatě dělám ve svým volným čase, po večerech a po víkendech, protože mě to baví. Druhý hlavní důvod je ten, který jste zmínila, že sám sobě jsem byl investorem, což bylo zajímavé a zároveň krásné v tom, že mi, tak říkajíc lidově řečeno, nikdo do toho nekecal. Respektive dělal jsem to pro svou rodinu, ale ta byla úžasná v celém tom procesu. Byť jsem jim všechny své nápady v průběhu prezentoval, ukazoval, tak musím říct, že ani manželka, ani děti mi nikdy do toho nehodily vidle a vždycky se spolehly na to, že se mi snad podaří udělat něco hezkého. A to se doufám stalo. Tak to je báječný. Mně se tam nejvíc líbila taková ta shrnovací stěna, která zakrývá tu terasu. Tak se ještě zeptám, jak to funguje a jak si ten dům užíváte? Jestli se potvrdilo v praxi vaše očekávání, vaše záměry? Myslím, že se to potvrdilo do puntíku. Ta stěna je výborná, ať už z hlediska bezpečnosti. Jedná se, jak jsme říkali, o rekreační objekt, kam člověk přijede prostě na víkend. Nedovedl jsem si představit, že by navíc musím doplnit, že je to oblast, kde málokteré domy jsou oploceny. Je to vlastně chatová osada. Takže jsem si nedovedl představit na jedný straně udělat tak krásnou věc a dovolit si udělat tak krásnou věc jako 6metrovou prosklenou stěnu a pak ji tam nechat bez dozoru. To znamená, ta shrnovací fólie má důvod ochrany objektů, a tak to i funguje. Navíc jsme ji začali s úspěchem užívat i v době, kdy v tom objektu jsme a je nějaká nepřízeň počasí, často foukající severozápadní vítr, tak se ta stěna dá případně přivřít z jedné nebo z druhé strany, takže ji užíváme i tímto způsobem. Tak děkuji za rozhovor a přeji hodně radosti ve vašem krásném domě. Taky děkuji mockrát. Související článek: [wp_show_posts id="135129"]

Izolační sklo a energetická náročnost budovy – 71. díl

Kvalitní izolační sklo je nezbytným prvkem nízké energetické náročnosti budovy, shodují se odborníci z filmy Heluz a Saint-Gobain. Mění se zavedené pravidlo, že zákazníka u okna zajímá pouze mechanika a rám, od skla samotného chce jedinou věc, aby přes něj bylo dobře vidět. Podle projektového a produktového manažera firmy Heluz Ing. Martina Najmana a marketingového manažera firmy Saint-Gobain Michala Širokého se to v posledních letech dynamicky mění, protože dnešní izolační sklo dokáže zastat mnohem víc funkcí než dřív. Chrání před hlukem a přehřívám z exteriéru a udržuje tepelné zisky v interiéru. Další roli bezesporu sehrává i bezpečnost, při poškození výplně prakticky nehrozí pořezání. Prim však stále hraje izolační funkce skla, protože pomáhá udržovat komfort v uvnitř obydlí. Vzhledem k tomu, jakých kvalit dnešní skla dosahují, je tepelně izolační ztráta okenních výplní a zdiva v celkovém objemu téměř totožná. [lock] Obsah: [minutovnik time="00m32s" class="test-class" autoplay="1"]Vliv energetické náročnosti budov na okna [/minutovnik] [minutovnik time="03m22s" class="test-class" autoplay="1"]Druhy izolačního skla [/minutovnik] [minutovnik time="05m15s" class="test-class" autoplay="1"]Jaké hodnoty u skla jsou určující [/minutovnik] [minutovnik time="07m00s" class="test-class" autoplay="1"]Co je to emisní pokovení [/minutovnik] [minutovnik time="09m00s" class="test-class" autoplay="1"]Sklo a energetické náklady budovy [/minutovnik] [minutovnik time="16m50s" class="test-class" autoplay="1"]Nucená výměna vzduchu nutnost? [/minutovnik] [minutovnik time="23m30s" class="test-class" autoplay="1"]Dodatečná fólie na okna [/minutovnik] [minutovnik time="25m50s" class="test-class" autoplay="1"]Normy a certifikáty [/minutovnik]

Heluz na max – 70. díl

Díky programu Heluz na Max, může získat stavebník výhody až ve výši 250 tisíc korun, říká obchodní a marketingový ředitel firmy Heluz Petr Porubský. Program zahrnuje výrobky a služby, které zákazník využije při samotné stavbě i zařizování domu. Cílem firmy je poskytnout zákazníkovi služby a kontinuální podporu, aby mu byl oporou po celou dobu výstavby. Právě díky iniciativě Heluz na Max se nabízí propojení silných značek a spolehlivých firem. Tímto stavebník získává ty největší benefity. Kompletní seznam firem najdete na webové stránce Heluz na Max, včetně všech podrobností, jak lze čerpat podporu až do výše 250 tisíc korun. Heluz chce být nejenom prodejcem materiálu, ale hlavně partnerem pro stavebníka po celou dobu výstavby. [lock] Obsah: [minutovnik time="00m44s" class="test-class" autoplay="1"]Heluz na Max, dlouhodobý cíl firmy [/minutovnik] [minutovnik time="05m20s" class="test-class" autoplay="1"]Končí doba otců kutilů? [/minutovnik] [minutovnik time="10m00s" class="test-class" autoplay="1"]Proškolení stavebních firem [/minutovnik] [minutovnik time="12m30s" class="test-class" autoplay="1"]Cihlu už nevyměníte [/minutovnik] [minutovnik time="16m00s" class="test-class" autoplay="1"]Heluz, česká firma [/minutovnik] [minutovnik time="19m30s" class="test-class" autoplay="1"]Jednovrstvé stavění [/minutovnik] [minutovnik time="24m00s" class="test-class" autoplay="1"]Heluz nabízí komplexní servis pro stavebníky [/minutovnik] [minutovnik time="26m55s" class="test-class" autoplay="1"]Kolik procent mají okenní výplně na konstrukci [/minutovnik]

Sádrokarton a jeho využití ve výstavbě – 69. díl

Vlastnosti a schopnosti suché výstavby dosáhly v dnešní době takové úrovně, že mohou konkurovat tradičním materiálům, zejména pak z pohledu akustických vlastností konstrukcí. Vděčí za to dlouholetému vývoji sádrokartonových desek, jejichž výběr a jednoduchá záměna jednoho typu desky za jiný umožňuje stavět konstrukce odlišných parametrů a vlastností, které nelze s jinými stavebními technologiemi v podstatě srovnat. Příběh vývoje sádrokartonu a především jeho současný potenciál podrobně vysvětlil v Můj dům studiu Ing. Miroslav Nyč, vedoucí produkt managementu společnosti Knauf. Posluchač se kromě jiného dozví rozdíly mezi sádrokartonovými deskami, aby si tak mohl udělat představu o jejich vlivu na vlastnosti konstrukcí. Nechybí argumenty a hlavní benefity konstrukcí, které si umí poradit s některými situacemi, jakými jsou například vlhkostně namáhané místnosti. Velkým tématem je pochopitelně stavební akustika, tedy z pohledu vzduchové neprůzvučnosti konstrukcí, vliv jednotlivých desek na tyto parametry a neméně důležitá souvislost mezi tloušťkou stěny (příčky) a typem sádrokartonové konstrukce. [lock] Obsah: [minutovnik time="00m30s" class="test-class" autoplay="1"]Může sádrokarton konkurovat ostatním stavební materiálům? [/minutovnik] [minutovnik time="02m00s" class="test-class" autoplay="1"]Vývoj sádrokartonu [/minutovnik] [minutovnik time="09m30s" class="test-class" autoplay="1"]Laboratorní hodnoty materiálu versus realita [/minutovnik] [minutovnik time="15m00s" class="test-class" autoplay="1"]Které hlukové frekvence jsou nejvíce problematické? [/minutovnik] [minutovnik time="23m30s" class="test-class" autoplay="1"]Je možné opravit poškozenou část sádrokartonu?[/minutovnik]

Plochy oken jsou u novostaveb stále větší – 68. díl

Energetické úspory jsou alfou a omegou dnešního stavebnictví. Hledá se každá příležitost, kde je možné ušetřit kilowatt hodinu energie, a nejsnadnějším způsobem úspor v budovách, je správná volba oken. Společnost HELUZ, kterou máme spojenou především s cihlami, do svého portfolia přidala i průsvitné konstrukce, tedy okna IZOS. Více k tématu řeknou obchodní ředitel firmy IZOS Ing. Petr Stejskal a projektový a produktový manažer firmy IZOS Ing. Martin Najman. Obsah: [minutovnik time="00m50s" class="test-class" autoplay="1"]Kdy se přidala firma IZOS k firmě HELUZ?[/minutovnik] [minutovnik time="02m10s" class="test-class" autoplay="1"]Změny v legislativě ve stavebnictví[/minutovnik] [minutovnik time="07m30s" class="test-class" autoplay="1"]Poměr mezi pevnou konstrukcí a oknem[/minutovnik] [minutovnik time="12m20s" class="test-class" autoplay="1"]Dvojskla nebo trojskla?[/minutovnik] [minutovnik time="24m00s" class="test-class" autoplay="1"]Klade IZOS větší důraz na rekonstrukce, nebo na novostavby?[/minutovnik] [minutovnik time="27m10s" class="test-class" autoplay="1"]Největší výhody oken IZOS[/minutovnik] [lock]

Komplexnost stavebních systémů využívají firmy i jednotlivci – 67. díl

O komplexnosti stavebních systémů přišel do Můj dům studia mluvit manažer technického poradenství Ing. Filip Bosák z firmy HELUZ. Obsah: [minutovnik time="00m30s" class="test-class" autoplay="1"]Pomoc firmy HELUZ při založení stavby[/minutovnik] [minutovnik time="05m00s" class="test-class" autoplay="1"]Stoupá poptávka po komplexnosti zdících systémů?[/minutovnik] [minutovnik time="06m20s" class="test-class" autoplay="1"]Malta SIDI - její výhody a přednosti[/minutovnik] [minutovnik time="09m30s" class="test-class" autoplay="1"]Odštípnutá cihla u tenkovrstvého stavění[/minutovnik] [minutovnik time="23m00s" class="test-class" autoplay="1"]Výhoda těžkých stropů pro případnou přístavbu[/minutovnik] [minutovnik time="25m45s" class="test-class" autoplay="1"]Jaký použít materiál na příčky?[/minutovnik] [minutovnik time="30m00s" class="test-class" autoplay="1"]Akustika[/minutovnik] [minutovnik time="31m30s" class="test-class" autoplay="1"]Rekuperace[/minutovnik] [minutovnik time="34m30s" class="test-class" autoplay="1"]Komíny[/minutovnik] [minutovnik time="37m00s" class="test-class" autoplay="1"]Pomoc při projektové přípravě[/minutovnik] [lock]

Bára Baštová: Redesign ložnice pro kvalitní odpočinek rodičů tří dětí – 66. díl

Ing. Bára Baštová, interiérová architektka, Interiérová laboratoř Díky zajímavým nápadům a jednoduchým barevným kombinacím dokázala designérka Ing. Bára Baštová proměnit ložnici rodičů tří dětí v útulné místo pro kvalitní odpočinek. Jak celá renovace probíhala? Co by v ložnici nemělo chybět a co by tam naopak být nemělo? Proč je dobré pozvat na pomoc designéra a jak celá realizace probíhá? [lock]

Jak si vybrat správné a kvalitní okno? – 65. díl

Výběr oken není věc jednoduchá a podléhá celé řadě kritérií. Na prvním místě stojí vždy tvar, velikost a materiál okna, respektive okenního profilu. K tomu se přidávají tepelně-izolační vlastnosti, jenž ovlivňují zásadním způsobem energetické ztráty domu, a pak je samozřejmě důležitý design, lépe řečeno barva či dekor. Není žádnou novinkou, že v současné době vévodí trhu okna plastová. Proč tomu tak je, vysvětluje velmi podrobně v dalším díle Můj dům studia Marek Škrobáček z oddělení okenních systémů firmy REHAU, jež patří mezi přední výrobce plastových okenních systémů. Kromě jiného se dozvíte, jak při výběru okna postupovat, co je důležité a co naopak není. Dozvíte se také, co jsou to kompozitní okenní profily s jejichž pomocí se dnes vyrábí až neuvěřitelně stabilní a vyspělé okenní a dveřní systémy včetně těch velkoformátových. Poznáte v čem se liší od běžného plastového profilu a jaké vlastnosti mohou být nejvíc prospěšné. Část povídání je věnována současným trendům a také novinkám, které lze v tomto roce očekávat. [lock]

Smysluplný celek firmy HELUZ jako ruka podaná stavebníkům – 63. díl

Stavíte pouze jednou vživotě ahotový dům už nelze změnit. Stavte ho tedy pořádně. To je hlavní myšlenka nové iniciativy Smysluplný celek společnosti HELUZ. Stavebníky vní nabádá ktomu, aby projekt plánovali komplexně akromě cen zvažovali další parametry. Například energetickou náročnost stavby, nutnost dodatečných oprav nebo její ekologickou stopu. Další výhody této iniciativy nastíní v našem podcastu Eliška Smolová a Pavel Heinrich z firmy HELUZ. Obsah: [minutovnik time="00m30s" class="test-class" autoplay="1"]Představení iniciativy Smysluplný celek[/minutovnik] [minutovnik time="07m00s" class="test-class" autoplay="1"]Legislativa o energetické náročnosti budov[/minutovnik] [minutovnik time="09m35s" class="test-class" autoplay="1"]Těžká doba pro stavebníka[/minutovnik] [minutovnik time="13m30s" class="test-class" autoplay="1"]Možná nástavba na jednopodlažní bungalov[/minutovnik] [minutovnik time="27m50s" class="test-class" autoplay="1"]Jednovrstvé stavení[/minutovnik] [minutovnik time="42m00s" class="test-class" autoplay="1"]Hodnota “U” součinitele prostupu tepla jako svatý grál stavění?[/minutovnik] Vybíráme z rozhovoru: Jaký je smysl iniciativy Smysluplný celek? Tato iniciativa vznikla proto, že si uvědomujeme, že v kontextu současné doby je stavba rodinného domu pro stavebníka velmi náročný proces, mnohdy zcela neznámý, a většina stavebníků tento proces absolvuje jenom jednou za život. My se snažíme jim pomoci v uchopení celého tohoto projektu, té snahy vybudovat domov jak po stránce stavební, tak po stránce koncepční. Radíme, jak k tomu všemu přistoupit a jak o tom přemýšlet, abychom spořili energii stavebníka i jeho finance. Tou smysluplností chceme poukázat na to, že je tam mnoho vlivů, které dohromady smysl dávají. [lock] V čem konkrétně? Je třeba se uvědomit, že chceme být hlavně partnerem stavebníkům a pomoci jim se stavbou tak, aby v ní byli spokojeni celý ten život. Smyslem aktivity je, aby se stavebník cítil v těch konstrukcích příjemně a netížily ho starosti s topením, starosti s tím, jak bude platit drahou hypotéku, kde na něj fouká a podobně. Chceme, aby se v těch konstrukcích cítil dobře, a přitom o nich vůbec nevěděl. To si přeje každý stavebník: postavit si dům a v podstatě o něm nevědět. Tím smysluplným celkem se tedy snažíme říct, že to rozhodnutí musí být na začátku, a není to pouze o volbě stavebního systému jako takového, ale o koncepčním pojetí celého domu. Dá se říct, že se snažíte pomoci zákazníkovi ve chvíli zpřísněné legislativy ohledně energetické účinnosti budov? Legislativa se zásadně vyvíjí a dneska je taková doba, že abychom obstáli na trhu, musíme podávat kvalitní a věcné informace. Není to o tom, že prodáme nějakou cihlu a jdeme od toho pryč. To možná fungovalo před nějakými deseti lety, ale od té doby, co se zpřísnily požadavky na energetickou náročnost budov, musíme nejenže přicházet s novými výrobky, ale musíme je taky inovovat, ale zároveň o tom musíme říkat všem ostatním profesionálům, kteří se na stavbě podílejí – topenářům, architektům, projektantům a podobně. Více na www.smysluplnycelek.cz

Pavel Kiršner: Stavbu na cizím pozemku nikomu nedoporučuji – 62. díl

JUDr. Pavel Kiršner, advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner Podle občanského zákoníku je stavba součástí pozemku, čili stavět na cizím s sebou nese určitá rizika. O dům bychom mohli klidně přijít. Je stavba na cizím pozemku vzácností? Jaká konkrétní rizika s sebou přináší? A jak soud posuzuje chování v dobré víře? Obsah: [minutovnik time="00m22s" class="test-class" autoplay="1"]Je stavba na cizím pozemku vzácností?[/minutovnik] [minutovnik time="01m20s" class="test-class" autoplay="1"]Rizika takové stavby [/minutovnik] [minutovnik time="03m30s" class="test-class" autoplay="1"]Soud a odstranění stavby[/minutovnik] [minutovnik time="05m00s" class="test-class" autoplay="1"]Přístupová cesta na cizím pozemku[/minutovnik] [minutovnik time="08m00s" class="test-class" autoplay="1"]Zpětné vyplácení za pronájem pozemku[/minutovnik] [minutovnik time="09m00s" class="test-class" autoplay="1"]Lze doporučit stavbu na cizím pozemku[/minutovnik] [minutovnik time="13m00s" class="test-class" autoplay="1"]Koeficient za pronájem cizího pozemku[/minutovnik] [minutovnik time="13m30s" class="test-class" autoplay="1"]Koupě rekreačního objektu na cizím pozemku[/minutovnik] [minutovnik time="14m00s" class="test-class" autoplay="1"]Definice dobré víry u stavby na cizím pozemku[/minutovnik] [minutovnik time="15m30s" class="test-class" autoplay="1"]Co na to stavební úřad?[/minutovnik] [lock]

Gabriela Kaprálová: Rekonstrukce zemědělské usedlosti na moderní bydlení – 60. díl

Mgr. arch. Gabriela Kaprálová, atelier ASGK Design Velmi zajímavé venkovské stavení najdeme v těsné blízkosti vyhledávaného středověkého hradu. Můžeme ho nazvat třetím domem pod skálou, protože je třetím pokračováním rekonstrukce unikátní zemědělské usedlosti na moderní vícegenerační bydlení a rekreaci. Související článek: [wp_show_posts id="111137"] [lock]

Roman Pommer: Jak vybrat dobrého obkladače a jak obklady udržovat – 58. díl

Roman Pommer, prezident Cechu obkladačů ČR Proč na obkladačské práce oslovit specializovaného řemeslníka? Jak vybrat a poznat dobrého obkladače? Jakými prostředky čistit obklady a jak je udržovat? A proč se vyhnout agresivním čistícím prostředkům? Obsah: [minutovnik time="00m30s" class="test-class" autoplay="1"]Proč na obkládání oslovit specializovaného řemeslníka[/minutovnik] [minutovnik time="03m40s" class="test-class" autoplay="1"]Moderní technologie při obkládání[/minutovnik] [minutovnik time="06m30s" class="test-class" autoplay="1"]Srovnání českého a německého řemeslníka[/minutovnik] [minutovnik time="16m00s" class="test-class" autoplay="1"]Robotizace řemeslné práce[/minutovnik] [minutovnik time="25m30s" class="test-class" autoplay="1"]Jaké čistící prostředky použít na dlaždičky[/minutovnik] [minutovnik time="27m40s" class="test-class" autoplay="1"]Co se zbytky vody na dlaždičkách?[/minutovnik] [minutovnik time="31m40s" class="test-class" autoplay="1"]Jak vrtat do dlažeb a obkladů?[/minutovnik] [minutovnik time="32m50s" class="test-class" autoplay="1"]Hydroizolace pod dlaždičky[/minutovnik] [minutovnik time="36m40s" class="test-class" autoplay="1"]Módní postupy v obkladačské práci[/minutovnik] [minutovnik time="44m30s" class="test-class" autoplay="1"]Jak funguje Cech obkladačů[/minutovnik] Vybíráme z rozhovoru: Proč na obkladačské práce oslovit specializovaného řemeslníka a nepouštět se do realizace za každou cenu svépomocí? Obkladačská práce není jen konečný obklad, zahrnuje také přípravu podkladu, na kterou musíte znát spoustu věcí. Je to hlavně o zkušenostech, jak a na co konkrétní obklad přilepit, jak mají být široké spáry. Jde také o nářadí, kterými specialisté disponují. [lock] Jakými prostředky obklady čistit a udržovat? My se v cechu snažíme spolupracovat s výrobci obkladů a dlaždiček a požadujeme po nich, aby k materiálu dodávali i informace, jaké prostředky je možné na čištění použít. Například, že by se nemělo používat Savo. Není to kvůli dlaždici, ale kvůli spárám.Když použijete nějaký agresivní čistící prostředek a správně ho nenaředíte, tak časem začne spáru rozežírat, pak tam zateče voda a udělá to neplechu. Nejdříve vyměníte jednu dlaždici, pak druhou a nakonec celý obklad. Často se v tomto případě řekne se, že to udělal špatně obkladač. Snažíme se apelovat na to, aby každý obkladač předal zákazníkovi papír o tom, čím přesně má obklad čistit, protože dneska už výrobci dokonce vyrábějí svoje vlastní čistící prostředky, ty by se měly aplikovat. Jak vrtat do dlažeb a obkladů? Je to o druhu materiálu a správném náčiní. Někdy stačí obyčejný vrták, ale někdy je třeba použít diamantový. Vrtačky by neměly být vysoce rychlostně otáčkové, tlak by měl být přiměřený, pomalý a opatrný. Netlačit silou. Záleží ale také na tom, jak je dlaždice podlepená. Měla by být podlepena ze 70 procent. U velkoformátových doporučujeme z 90 procent. A nejlépe je podlepit ji oboustranně, zubovým hřebenem natáhnout lepící hmotu na stěnu a pak to samé udělat v devadesáti stupních úhlopříčně na dlaždici. Jak na hydroizolaci pod dlaždičky? Hydroizolace ve sprchovém koutu být musí, zvlášť dnes, kdy je čím dál tím modernější, že se nepoužívají vaničky, ale klasické podlahové vpusti. V takovém případě by mělo dojít k dotěsnění izolací až na odtokový žlábek. Měla by být použita pružná hmota. Dnešní izolace už není klasická ipa, ale tekutá, dvousložková pasta. Ta by se měla nejprve přilepit k žlábku a teprve pak přilepit dlaždici. [su_note note_color="#ededeb"]Cech obkladačů České republiky je otevřená profesní organizace pro všechny firmy a živnostníky působící v obkladačském oboru. Hlavními členy cechu jsou řemeslníci – obkladači, doplněni představiteli navazujících služeb jako jsou výrobci obkladačského materiálu a technologií, školy vyučující obkladačské dovednosti, koupelnová studia a experti.[/su_note] Související články: [wp_show_posts id="109796"]

Pavel Podruh: Jak se žije v celoročně soběstačném domě – 57. díl

Pavel Podruh, zakladatel projektu Český soběstačný dům Poblíž Vyššího Brodu vznikl v minulých letech zcela unikátní soběstačný dům, který je celoročně nezávislý na energetických sítích. Jeho autorem je Pavel Podruh, který dokázal, že fotovoltaika za správně nastavených podmínek může dávat dostatek energie i v zimních měsících. Na našem webu jsme stavbu a budování českého soběstačného domu podrobně sledovali ve 14dílném seriálu. Obsah: [minutovnik time="00m40s" class="test-class" autoplay="1"]Proč stavět dům bez napojení na sítě[/minutovnik] [minutovnik time="03m00s" class="test-class" autoplay="1"]Inovace u objektů[/minutovnik] [minutovnik time="06m00s" class="test-class" autoplay="1"]Je dům v ostrovním systému složitější nebo jednoduší pro schvalování?[/minutovnik] [minutovnik time="11m00s" class="test-class" autoplay="1"]Utáhne fotovoltaika provoz v zimě?[/minutovnik] [minutovnik time="22m30s" class="test-class" autoplay="1"]Celkové náklady na realizaci stavby a provoz[/minutovnik] [minutovnik time="25m00s" class="test-class" autoplay="1"]Co s přebytečnou energií, když jsou zásobníky plné[/minutovnik] Vybíráme z rozhovoru: Zcela soběstačný dům jste stavěl v době, kdy válka byla daleko, covidové trable v nedohlednu a Česká Republika měla jednu z nejnižších cen elektřiny v Evropě. Dnes je situace jiná. Musíme šetřit každou kilowatthodinu spotřebované energie. Můžete se považovat za vítěze. Kdy a proč jste se rozhodl postavit soběstačný dům, tedy dům zcela nezávislý na jakýchkoliv dostupných sítích? Mým důvodem určitě nebyla nějaká geopolitická tenze nebo motivace, že si vytvořím skrýš, kde se ukryju před externími vlivy a nedostatkem elektřiny. Původně to byl technický experiment. Mě dlouhodobě zajímá energetika, jakým způsobem systém funguje a proč třeba obnovitelné zdroje energie nejsou tolik distribuované v energetickém mixu, jak v České republice, tak v Evropě. Řekli jsme si s mými přáteli, že bychom mohli udělat takový experiment: postavit dům, který není napojený na žádné inženýrské sítě a tím zjistit nějaké technické možnosti toho, co jde. Možná přijít i s nějakou inovací, která by poměru využívání obnovitelných zdrojů energie mohla pomoci. To byla původní vize domu, jakási laboratoř ideí. To se nakonec stalo, funguje to, a přineslo to i nějaký vhled do trhu. [lock] Jaká inovace se vám podařila? Inovace, která vznikla, je takový specifický druh bateriového uložiště, což je dneska obrovské téma. Pokud chceme využívat energii ze slunce, tak jako společnost potřebujeme najít způsoby, jak energii ukládat nejenom ze dne na den, ale i mezisezónně. Pokud jde o bateriové uložiště pro domácnosti, tak mi nebyla příjemná představě, že si do domu nainstaluji nějakou uzavřenou krabici s bateriiem, o kterých nevím, jak jsou koncipovány, kdo je vymyslel, nemohu je v případě poruchy opravit. Samotný charakter uložišť na trhu je tzv. Black box, tedy věc, u které když dojde k poruše, tak ji pravděpodobně vyhodíte nebo vyměníte kus za kus, což mi přijde hodně nehospodárné. Tak jsme se do našeho domu snažili vytvořit uložiště, které je osvobozeno od všech těchto aspektů a vytvořit otevřené uložiště, to znamená takové, které je složeno z jednotlivých částí, které jsou libovolně vyměnitelné na úroveň jednotlivého palivového článku. Mám k tomu kompletní dokumentaci, dokážu ho servisovat s lokálním elektrikářem a nejsem závislý na jednom konkrétním dodavateli, který mi ho dodal. Mohu si ho provozovat sám a prodlužovat jeho životnost vlastními silami. Navíc se ukázalo, že rozdíl mezi Black boxem a produktem, který je servírovatelný, je něco, co zaimponovalo dalším lidem. Ukázalo se, že existuje poptávka po takovém uložišti, kterému dokážeme prodloužit životnost. Vyklubal se z toho samostatný projekt, který se jmenuje AMVOLT a já jsem jeho spoluzakladatel. Dnes už replikujeme uložiště, které vzniklo pro náš dům, řetězově až do výše kontejnerového úložiště pro fabriku. To, že nejste napojeni na žádné elektrické sítě, bylo pro schvalování na stavebním úřadě jednodušší, nebo naopak složitější? Složitější. Já obdivuji každého, kdo se rozhodne stavět dům, protože to je tak bolestivá administrativní zátěž, že já už bych to podruhé absolvovat nechtěl. Druhý dům stavět nebudu už jenom proto, že ten řetězec razítek, vyjednávání a bodů, kdy se to celé mohlo zvrhnout a neprojít, je tolik, že mi to jednou v životě stačilo.

Walter Sodomka: Jak má vypadat správně provedený komín – 56. díl

Ing. Walter Sodomka, ředitel Asociace pro optimalizaci komínů a spalování APOKS Vysoké ceny plynu a elektřiny vedou mnoho majitelů rodinných domů k opětovnému spalování tuhých paliv. Jakou roli v tom hraje dobře připravený a servisovaný komín? Jak má vypadat správně provedený komín? A k jakým chybám nejčastěji dochází při instalaci komína? Obsah: [minutovnik time="00m45s" class="test-class" autoplay="1"]Energetická krize a domácí topeniště[/minutovnik] [minutovnik time="02m00s" class="test-class" autoplay="1"]Rozdělení komínových systémů[/minutovnik] [minutovnik time="04m00s" class="test-class" autoplay="1"]Rizika u dodatečně nainstalovaných komínů[/minutovnik] [minutovnik time="07m00s" class="test-class" autoplay="1"]Pravidelná údržba komínů[/minutovnik] [minutovnik time="12m00s" class="test-class" autoplay="1"]Rozdíl mezi zděným a nerezovým komínem[/minutovnik] [minutovnik time="13m00s" class="test-class" autoplay="1"]Komín pro zděný dům a dřevostavbu[/minutovnik] [minutovnik time="14m45s" class="test-class" autoplay="1"]Co dělat, když komín netáhne[/minutovnik] [minutovnik time="17m00s" class="test-class" autoplay="1"]Vložkování komína[/minutovnik] [minutovnik time="19m00s" class="test-class" autoplay="1"]Nejčastější chyby při instalaci komína u rodinných domů[/minutovnik] Přepis rozhovoru: Dobrý den, vítám vás v dalším Můj dům studiu. A naším hostem je dnes pan inženýr Walter Sodomka, ředitel komínové asociace Apoks, která se zabývá optimalizací komínu a spalování. Dobrý den. Apoks provozuje mimo jiné poradenskou a výukovou činnost pro laickou i odbornou veřejnost a dále se zabývá také výzkumem a vývojem v oblasti vytápění spalovacími procesy. Já bych začal na úvod otázkou, jak se na přístupu k domácím topeništím promítla současná energetická krize? Současná energetická krize v podstatě trošku otočila to vnímání toho používání technologií, které se používají k vytápění a hodně lidí se teďka snaží řešit svoji situaci tak, aby byli samostatní a soběstační. Což často vede k tomu, že začínají opět využívat spalovací procesy pro vytápění a to především dřevo. Pojďme tedy k těm komínům. Jak by měl vypadat správně provedený komín? Správně provedený komín je takový komín, který je součástí spalinové cesty, kterou tvoří komín, spotřebič, kouřovod a přívod vzduchu. Takovýto komín musí být navržený nějakým odborníkem a měla by na takový komín být zpracovaná revizní zpráva. Můžete nám prosím představit, jak by správně měla vypadat nebo více přiblížit spalinovou cestu? Spalinová cesta by každopádně měla být navržena tak, aby byla optimalizována. V podstatě tu spalinovou cestu optimalizujeme na ten námi vybraný spotřebič. Jinak může vypadat spalinová cesta například pro plynový kotel, jinak bude vypadat pro peletová kamna, jinak bude vypadat pro kamna krbová nebo krbovou vložku. A jaké existují komínové systémy? Co se týká komínových systémů, tak je rozlišujeme podle materiálu té vnitřní vložky, kdy máme komíny keramické, komíny zděné, komíny kovové, komíny plastové. Pak je rozdělujeme podle způsobu výroby a použití, to jsou komíny systémové a individuální a pak podle konstrukčního systému, což znamená, že máme komíny jednovrstvé a vícevrstvé. Může komín také stát mimo objekt, třeba co se týče rodinného domu? Určitě může, je to v současné době časté řešení, pokud si chcete komín montovat dodatečně a často se k tomu třeba využívají právě nerezové, vícevrstvé komíny. My jsme tady jedno z předešlých podcastů měli pána z Cechu kamnářů a on právě říkal, že když se konstruuje dům, tak je obrovská chyba tam ten komín tedy nedat, že ten přídavný komín z jeho pohledu, z pohledu kamnáře už není tím optimálním řešením. Vy byste to podepsal, tuto tezi? Určitě to tak je, protože vy ten komín skutečně optimalizujete na ten váš spotřebič, takže pokud víte, jaký spotřebič chcete používat, tak je dobrý na něm mít tu přípravu toho komínu a skutečně jinak bude vypadat příprava na typ komínu třeba pro ty peletová kamna, anebo pro vaši klubovou vložku, kterou si třeba budete někdy v budoucnu chtít nainstalovat do obývacího pokoje. A řekněme, jaká tady existují rizika, když už koupím třeba nějaký dům, bungalov, se kterým se nepočítalo s komínem, tak já udělám díru do zdi a vyvedu ho tady po fasádě, jsou tam nějaká rizika pro takové řešení? Tím nejproblematičtějším místem je vždycky prostup těmi konstrukcemi, to znamená stěnou nebo stropem. My máme několik požadavků, který musíme s komínem zvládnout a jeden z nich je požární bezpečnost, to znamená vytvořit ten prostup k konstrukci tak, aby nebyly teplotně namáhány ty konstrukce, kterými prostupujeme a třeba ten druhý požadavek je udržení neprůvzdušnosti obálky té budovy. Podařit se nám skloubit oba dva tyto aspekty znamená vytvořit nějaké řešení na základě optimalizace a osadit například nějakou protipožární průchodku. To mě právě kolikrát napadlo, jestli nedojde k výraznému tepelnému mostu, že tam najednou v té stěně máte prostě díru, nebo už jsou dneska technologie a postupy, které to dokážou tohle eliminovat? V každém případě jsou postupy, které ten tepelný most co největší mírou omezí. A když už jsme u toho vyvedeného komínu, tedy jaksi po té fasádě, tak musí tam být nějaké povolení stavebního úřadu? To je komplikovanější otázka a vždycky je nejjednodušší obrátit se na místě příslušní stavební úřad a vlastně tu vlastní stavbu tam konzultovat. A tam se asi řeší i ta výška, jak vysoko to může být, nebo musí být asi ne ten komín? Tam se pravděpodobně nejvíc bude řešit nějaká změna vzhledu a právě třeba požádání bezpečnost a podobné aspekty, co se týká toho návrhu. Tak v podstatě pro každou spalinovou cestu musíte mít zpracovanou revizi, kterou podepíše revizní technik spalinových cest. Součástí té revize je také normovaný výpočet a vlastně tento požadavek na tu revizi vám zajistí to, že ta navržená a zrealizovaná spalinová cesta bude udělaná správně. A když už jsme u těch dokladů, tady máme vlastně dva papíry zásadní, jedním je revize a druhým je pravidelná kontrola. Nejsou to totožné doklady? Přesně tak, my se často setkáváme s tím, že zákazníci nebo uživatelé nerozlišují ten pojem revize a kontrola. Je to tak, že revize je v podstatě prvotní, je buď na nový komín nebo v případě rekonstrukce komínu nebo změny něčeho na té spalinové cestě, třeba výměny spotřebiče. Co se týká kontroly, ta je pravidelná, provádí se v různých intenzích podle toho, o jaký se jedná objekt. Například u rodinného domu určeného probydlení se komín kontroluje každý rok u pevných paliv, u rekreačních objektů je to jednou ze dva roky a u plynného paliva je to tak, že se kontroluje jednou ročně a pokud máte kondenzační kotel, tak je ta povinnost jednou za dva roky. Já vím, že když se objevila ta povinnost každý rok kontrolovat komíny, tak se o tom ve společnosti jako mluvilo, jestli to není zase další byrokracie. Z pohledu vás jako ředitele komínové asociace, je skutečně tak velké riziko toho, když nedáte tomu komínu pravidelnou údržbu? To riziko je určitě veliké. Všude ve světě to funguje tak, že lidi chápou ten problém a komín si čistí, jsou na to zvyklí. V Čechách je na to povinnost. Já nejsem příznivce toho, když je cokoliv povinností, ale každopádně v kontrole komínu vidím smysl a jedině jaksi bezpečná údržba a pravidelná údržba vám zajistí, že ta spalinová cesta bude bezpečná. Komín je potenciální nebezpečí v té stavbě, protože skutečně v komínu máme vysoké teploty a ročně jsou tady vyšší desítky požáru od komínu a dokonce jsou i například mrtví lidé od otrávení oxidem uhelnatým. Takže určitě to je prostě věc, které je třeba se věnovat a mnohem líp než povinnost by samozřejmě sloužil zdravý rozum. Co se tam vlastně v tom komíně jako ošklivého může udát? Může se zúžit, v důsledku sazí? Můžou se tam usazovat nějaké škodlivé látky? Co si mám pod tím představit? Pokud se budeme bavit o pevných palivech, tak vlastně nejčastějším problémem vzniku požáru od komínu je nedodržení bezpečné vzdálenosti od vnějšího povrchu komínu k hořlavým konstrukcím. Často to bývá například zazděný trám v komínu u nějakých starších staveb. Co se týká třeba moderních staveb, tak bývají problémy prostupy komínu s silně izolovanými stavebními konstrukcemi, kde může vznikat velké teplotní pole, které může namáhat potom ty okolní hořlavé konstrukce. Tenhle ten problém může vzniknout, nebo požár od komínu může vzniknout v případě, když ten komín je třeba zanedbaný, jsou v něm usazeny saze, ty chytnou a pak se to může přenést dál na nějaké potenciálně hořlavé konstrukce. Pak máme třeba ty komíny od plynových spotřebičů, kde starší spotřebiče typu B, což znamená, že mají otevřenou spalovací komoru, kdy je možné, že ty spaliny vám můžou vniknout do místnosti, tak pokud takový spotřebič má málo vzduchu, vzniká nebezpečný oxid uhelnatý a ten může člověka otrávit. A to je právě třeba důvod toho, proč je pořád kladen důraz i na to, aby se kontrolovali takovéto spotřebiče. Přestože se od plynů komín moc nezašpiní, nezanese, ale tak přesto je potřeba kontrolovat třeba právě ten přívod vzduchu jako jednu součást té spalinové cesty. U toho kondenzačního kotle už to problém není, protože tam je to celá uzavřený systém a tam nejhorší, co se vám může stát je, že vám ten kotel spadne do poruchy a vy si nezatopíte, což se samozřejmě stane na Vánoce nebo něco takového. Obvykle samozřejmě. Jsou ještě nějaké další rozdíly mezi zděným nerezovým komínem, které jsme nezmínili? V podstatě bych neřekl, že třeba mezi nimi jsou, že nějaký komíny pro něco vhodnější, nějaký méně vhodný. Je to tak, že kvalitní komín je kvalitní jak nerezový, tak zděný. A co se týká třeba vhodnosti toho systému pro nějaké použití, tak nerezový komín má za výhodu lehkost, to znamená, že je vhodný po dodatečné montáže, dá se postavit do druhého nadzemního patra, a tak dále. Má výhodu nějaké suché výstavby, má výhodu toho, že se rychle nahřeje na provozní teplotu, a v současné době je velice populární řešení svislého kouřovodu s funkcí komínu, což znamená, že vy máte spotřebič a ten komín jde přímo od spalinového hrdla toho spotřebiče vzhůru skrz střechu, až nad střechu, což vám ušetří místo a může ušetřit i finance. A co se týká zděného komínu, tak ten má často výhodu, co se týká jeho zapracování do té stavby, prostě je to čtyřhranný monolitický prvek, který může třeba lépe sedět někam do rohu nebo do stěny a potom je často vybírán kvůli tomu klasickému vzhledu komínu. A teď mi povězte, liší se nějak komín po případě jeho zapracování, pokud se jedná o zděný dům a dřevostavbu? V podstatě ne, v podstatě ty řešení jsou obdobné jak pro ten zděný komín, tak pro ten nerezový komín určitě je třeba řešit nějaké problémy, nějaké souvislosti, ale pro oba dva ty typy komínů stejně. Takže je jako by taková nějaká laická úvaha, že třeba dřevostavba by mohla být náchylnější k nějakému požáru nebo takovému komínu, to asi je jako mýtus? Mýtus to určitě není, ta dřevostavba bude náchylnější, ale ty řešení toho, jak zapracovat ten komín do dřevostavby, budou obdobné pro oba dva systémy. Jaké jsou minimální odstupy komínů od hořlavých konstrukcí? Co se týká těch odstupů, tak v podstatě jsou definované výrobcem, který je definuje při zkouškách toho komínu a pohybují se někde na úrovni od 50 do 100 mm. Je důležité si uvědomit, že tato hodnota je definována větrnou vzduchovou mezerou, což znamená, že to nemůžeme aplikovat například při prostupu komínu nějakou tou stavební konstrukcí, jako je stěna strop. To, co pravděpodobně nás všechny může potkat nejčastěji v souvislosti s komínem, je, že nám ten komín netáhne. Co se tedy v tom komíně děje, jak si od toho pomoct? Pokud komín netáhne, tak to znamená, že máme někde problém s disponibilním tahem a musíme zkontrolovat, jak ta spalinová cesta vypadá. Ideální postup je zkontrolovat přívod vzduchu, potom zkontrolovat průchodnost kouřovodu a komínu a potom si pozvat odborníka. Ta problematika komínů je velice komplexní a může se stát, že pokud ten uživatel se rozhodne řešit ty příčiny na vlastní triko, tak se může stát, že ta jeho vložená práce a pravděpodobně i finance můžou přijít vniveč, protože on bude postupně sanovat nějaké dílčí opatření, ale nepřijde na tu příčinu a nebo až po delší době. Takže vždycky se vyplatí spojit se s odborníkem, který zná ty souvislosti, dokáže to posoudit komplexně a navrhnout nějaké ideální řešení. Co v situaci, kdy my získáme, koupíme nebo se nastěhujeme do stávajícího objektu, kde je komín, můžeme ho hned nezačít používat nebo máme si nejdřív pozvat odborníka, který udělá revizi toho komínu? Dělají se, jak jsme se bavili o tom, tak revize je pokud je ten komín nový nebo proběhla tam nějaká ta změna. Jinak pokud v posledním roce byla provedena kontrola, tak zase po tom roce provést kontrolu další. Pokud se ten komín delší dobu nepoužíval, spotřebič už na ní je napojený, někdy předtím ta revize a kontroly byly, tak by se měla udělat ta kontrola před tím zpuštěním do provozu. Často se taky v souvislosti s komínem říká, mluví o vložkování. Kdy a v jaké fázi vložkovat komín? Je třeba si skutečně uvědomit, že vložkování je především nějaká dílčí úprava, především se používá jako sanace vnitřního povrchu, nebo se používá při změně způsobu vytápění, například doteď jste topil kotlem na pevná paliva a nyní chcete přejít na plynový kondenzační kotel, použijete jinou vložku a za druhý je třeba si uvědomit, že není žádná zákonná povinnost na to vložkování. Takže ideální je, pokud chci vložkovat, tak vědět proč, jaký problém tím chci vyřešit, protože například unáhlené vložkování může dokonce vést k tomu, že se situace zhorší. Může vložkování komínu zvládnout i poučený laik? Určitě může. Může zvládnout jak vložkování komínu, tak i stavbu komínu svépomocí. My vždycky doporučujeme se v takovémhle případě obrátit na revizního technika a zvládnout tu rekonstrukci nebo stavbu společně. Tím, že ho vlastně už v prvotní fázi oslovíme, tak on nám řekne, na co si máme dát pozor a potom, až na to bude psát revizi, tak si určitě pohlídá, aby jsme všechno udělali správně a aby ten komín byl udělaný tak, jak udělaný má být. Vy už jste o tom částečně mluvil, ale jestli tomu dobře rozumím, tak samotnou revizi si člověk sám udělat nemůže, musí na to mít doklad. Přesně tak. Ta revizi může udělat jenom revizní technik spalinových cest, což je takový lepší kominík, který má takovéto osvědčení. My si každopádně můžeme ten komín vyčistit, což znamená, že si koupíme štětky a vyčistíme tu spalinovou cestu, ale zase jednou za rok by měl přijít ten kominík a udělat tu kontrolu. Co jsou takové nejčastější chyby, se kterým vy jako lidi od komínů setkáváte u majitelů rodinných domů? Nejčastější chyba je pravděpodobně ten přívod vzduchu. Lidi mají nějaký objekt a teďka dojde třeba k absolutní změně okolních podmínek tím, že oni zateplí ten objekt, vymění okna a najednou zde není žádná infiltrace. Ten spotřebič najednou nemá dostatečný množství vzduchu a hoří jim špatně, může kouřit dovnitř nebo naopak se víc špiní ten komín. Potom je to nějaká třeba zanedbaná údržba, kdy se lidé opravdu nevěnují té spalinové cestě a nebo naopak třeba spalování nevhodných paliv, kdy lidé topí mokrým dřevem a myslí si, že je zachrání to, že tam jednou za rok přijde ten kominík a ten zcela špinavý komín protáhne tu štětkou. A u novostavby je to tak, že když se projektuje dům, tak ten projektant by to vždycky měl vzít v potaz a měl by si třeba někoho jako odborníka na komíny k tomu přivzít nebo myslíte, že to zvládne, ten projektant to zná, to prostředí? Tam je spíš problém v navržení toho komínu, což projektanti často nedělají, takže je dobré, když se v téhle fázi jaksi obrátí na toho odborníka a při tom návrhu toho komínu se vždycky vlastně musí vycházet z toho spotřebiče. Takže ten zákazník by si měl vybrat ten spotřebič, takový, který se mu líbí, protože to je to, na co on se bude koukat, to je to, co on bude užívat a provozovat a na základě toho se nadimenzuje ta spalinová cesta. Nejen jaksi třeba průměr a výška, ale třeba i to umístění, třeba i ta možnost svislého kouřovodu s funkcí komínu, tohle všechno vlastně vyplývá z toho výboru toho spotřebiče. A nějaké konstrukční řešení, pohled na detaily a prostupy už bývají často doménou potom těch samotných montážních firem a projektant by o nich měl vědět, ale pak se zvládnou v rámci té stavby a společný koordinace s tím projektantem a s tím stavitelem a s tím dodavatelem toho komínu. A ještě bych doplnil, že je potřeba už té fázi přípravy myslet na ten přívod vzduchu. Takže vybrat si spotřebič a zajistit přívod vzduchu, následně navrhnout komín. Tak já vám děkuji, to byl pan inženýr Walter Sodomka, ředitel komínové asociace APOKS, která se zabývá optimalizací komínů a spalování. Já Vám mockrát děkuji a někdy na viděnou. Děkuji Vám. Související články: [wp_show_posts id="108436"]

Libor Soukup: Kamna umožňují nezávislost na elektřině a plynu – 55. díl

Mgr. Libor Soukup, prezident Cechu kamnářů ČR Vzhledem k vysokým cenám plynu a elektřiny se lidé opět vracejí k topidlům na pevná paliva, především ke dřevu. Kromě radosti z finančních úspor zažíváme i příjemný pocit z otevřeného ohně. Jak se od sebe jednotlivá topidla na tuhá paliva liší? Obsah: [minutovnik time="00m40s" class="test-class" autoplay="1"]Terminologie domácích topidel[/minutovnik] [minutovnik time="06m00s" class="test-class" autoplay="1"]Jak se liší kamna s teplovodním výměníkem a bez něj[/minutovnik] [minutovnik time="11m00s" class="test-class" autoplay="1"]Kamna a jejich výkon[/minutovnik] [minutovnik time="18m00s" class="test-class" autoplay="1"]Příslušenství ke kamnům[/minutovnik] [minutovnik time="21m40s" class="test-class" autoplay="1"]Stavba kamen svépomocí[/minutovnik] [minutovnik time="31m00s" class="test-class" autoplay="1"]Jaké palivo patří do kamen[/minutovnik] Vybíráme z rozhovoru: Jak se od sebe liší jednotlivá topidla jako jsou krbová kamna, krb nebo pec? Je zásadní, co si člověk od topidla slibuje. Pokud chci topit, tak pořídím kamna. Pokud se budu chtít dívat do plamenů, a nebudu od topidla očekávat zvláštní výkon a účinnost, tak si pořídím krb. Bude uzavřený a trochu účinnější, nebo otevřený, čili velmi málo účinný, ale zase s krásnými plameny. Speciálním topidlem je třeba ležení, která se dá přimknout třeba ke sporáku nebo ke kamnům, možná i ke krbové vložce. Povrch je po nahřátí příjemně teplý a člověk na něm může odpočívat. [lock] Jedním z kritérií je šíření tepla, což je velmi důležitý aspekt při výběru. Jeho nepochopení může někdy vést k chybám, která jsou nevratná... Jsou tři základní způsoby šíření tepla. Ten nejběžnější, který známe odpradávna, je sálání. To má ale své limity. Nemůže sálat moc daleko, neumí sálat za roh. Když se mu postaví do cesty nějaká bariéra, tak ji umí ohřát, ale mnoho energie se ztratí. Pokud potřebuji dostat teplo někam dál, musím spoléhat třeba na vodu. Tím se dostáváme ke druhém způsobu, kterým je vedení. Teplo mou vést prostřednictvím nějakého vodivého materiálu. A třetím způsobem je konvekce, tedy proudění. Na základě jednoduchých fyzikálních zákonů mohu teplo poslat vzduchovodem někam dál. Čili topidlo budu vybírat také podle toho, kam chci teplo dostat a jak s ním chci hospodařit. S tím asi souvisí, jestli si pořídíme topidlo s teplovodním výměníkem nebo bez něj? Jak se tyto systémy liší? Liší se zásadně. Topidlo má v sobě instalovaný výměník, takže do kamen musím nějakým způsobem zavést trubky na vodu. U takovým kamen musím dbát na bezpečnost, protože ve chvíli, kdy mám v systému vodu a na plamenech stovky stupňů, tak musím zajistit, aby se tam voda nezastavila, aby se nezačala rozpínat a výměník neroztrhla, nepoškodila zařízení nebo dokonce neohrozila životy lidí. Voda v kamnech, to je velice nebezpečná věc. Důležitá je přítomnost oběhového čerpadla a bezpečnostního či tlakového ventilu. Rovněž by neměl chybět nějaký záložní zdroj. Související články: [wp_show_posts id="108157"]

Aleš Gadlina: Jak se staví dům v prudkém severním svahu – 54. díl

Ing. Aleš Gadlina, GAD line Aleš Gadlina se věnuje stavbě rodinných domů dvě desítky let a jasno má v mnoha ohledech. Například, že nikdy nešetří při zakládání budovy ve složitém terénu, a také nenavrhuje interiéry, protože – jak sám říká - nemá cit pro barvy jako mají ženy. S jakým problémem se musel potýkat při stavbě domu, který je celý orientovaný na sever a ještě ke všemu se potýká s dvanáctimetrovým převýšením? Obsah: [minutovnik time="01m30s" class="test-class" autoplay="1"]Má oslovit zákazník architekta dřív než si koupí pozemek?[/minutovnik] [minutovnik time="04m00s" class="test-class" autoplay="1"]Jak pozemek předurčil koncepci domu[/minutovnik] [minutovnik time="06m30s" class="test-class" autoplay="1"]Kanalizace v domě s tak velkým převýšením[/minutovnik] [minutovnik time="07m00s" class="test-class" autoplay="1"]Velké prosklení na sever[/minutovnik] [minutovnik time="10m00s" class="test-class" autoplay="1"]Minimalistický interiér domu[/minutovnik] [minutovnik time="13m00s" class="test-class" autoplay="1"]Zpětná vazba klientů na dům[/minutovnik] [minutovnik time="18m15s" class="test-class" autoplay="1"]Betonové podhledy v obytných místnostech[/minutovnik] [minutovnik time="22m30s" class="test-class" autoplay="1"]Geologie a zkoumání terénu[/minutovnik] [minutovnik time="25m00s" class="test-class" autoplay="1"]Zahrada v prudkém svahu[/minutovnik] [minutovnik time="27m00s" class="test-class" autoplay="1"]Jsou ještě k mání zajímavé pozemky?[/minutovnik] Vybíráme z rozhovoru: Myslíte, že je dobré, aby byl architekt přizván jako poradní hlas, než se pozemek koupí? Ano, mnoho mých klientů to využívá, protože ne každý se rozhodne pro první pozemek, který vidí. Klienti mi zavolají a zeptají se, zda se tento pozemek hodí, a to je moc dobře. Je to hlavně kvůli regulativům, protože dnes ne každý pozemek může být "čistý". Je otázka, jestli se tam vůbec může stavět, a zda se tam může stavět to, co klienti chtějí. [lock] Jak vznikala koncepce domu v prudkém severním svahu? Koncepce je dána podmínkami pozemku. Od cesty strašně padá dolů, je tam převýšení dvanáct metrů. Nikdy jsem takové převýšení nedělal, tohle je opravdu černá sjezdovka, navíc na sever. Ale když vytvářím dům, tak první, co řeším je, kde bude terasa. Já tvrdím, že kde je terasa, tam je rodinný dům, takže to bylo určující. Bylo to opravdu krkolomné. Aby šlo do domu aspoň nějaké slunce, zvolil jsemprůhledový krček. Jednak chcete mít výhled, ale taky chcete světlo, proto padla volba na dvě krychle propojené skleněným krčkem. Jak je to se zakládáním domu v takovém terénu? Když do toho člověk dá energii, tak chce, aby dům sto let stál. Aby se mu nezačal naklánět na jednu stranu, aby mu nezačal na svahu cestovat, takže základy sahají do třímetrové hloubky. Nejhorší byla konstrukce. Založení bylo v tomto případě opravdu komplikované. Nejmarkantnější na domě je velké prosklení na sever. Jak se projeví v energetické bilanci? I když uděláte trojskla, tak veškeré okenní otvory mají třikrát horší tepelný odpor než zeď. To je daň za ten výhled. Z hlediska tepelných bilancí to zase není taková tragédie. Ztráty tam jsou, ale ovlivňují tak pět procent celkových ztrát energie. [su_note note_color="#ededeb"]Aleš Gadlina (1965) Autorizovaný inženýr, absolvent Stavební fakulty ČVUT Praha. V r. 1997 založil stavební firmu Gadline, která se postupně rozrostla o architektonický ateliér. Zabývá se návrhy rodinných domů a bytových staveb od studie až po realizaci, specializuje se na projektování energeticky úsporných domů, které využívají pasivní solární efekt. Kontakt: www.gadline.eu[/su_note] Související článek: [wp_show_posts id="107528"]

Michal Blažek: Jak správně naplánovat rozvody vody v domě – 53. díl

Michal Blažek, technik vytápění firmy REHAU Rozvodům vody se v domech obvykle nevěnujeme až s takovou razancí jako třeba vytápění nebo technologiím řízené výměny vzduchu. Přitom je to stejně důležitá součást plánování a výstavby jako cokoliv jiného. Oprava špatně provedených rozvodů vody totiž bývá obtížná, ne-li nemožná. Obsah: [minutovnik time="00m50s" class="test-class" autoplay="1"]Pravidla při plánování rozvodů vody. Liší se u bungalovu a patrového domu?[/minutovnik] [minutovnik time="02m20s" class="test-class" autoplay="1"]Co se špatně udělanými rozvody[/minutovnik] [minutovnik time="03m40s" class="test-class" autoplay="1"]Nejčastější chyby na špatných rozvodech[/minutovnik] [minutovnik time="05m40s" class="test-class" autoplay="1"]Hraje roli, z jakého materiálu je dům postavený?[/minutovnik] [minutovnik time="07m00s" class="test-class" autoplay="1"]REHAU Rautitan PXA[/minutovnik] [minutovnik time="12m00s" class="test-class" autoplay="1"]Co udělat, než se odjede na delší dovolenou?[/minutovnik] [minutovnik time="16m50s" class="test-class" autoplay="1"]Spojování trubek firmy REHAU[/minutovnik] [minutovnik time="21m00s" class="test-class" autoplay="1"]Co potrubí nejvíce škodí[/minutovnik] [minutovnik time="23m00s" class="test-class" autoplay="1"]Praktické rady pro plánování rozvodů vody[/minutovnik] Vybíráme z rozhovoru: Jaká jsou základní pravidla při plánování rozvodů vody? Základním pravidlem je správná volba materiálu. Máme na trhu několik druhů materiálu a několik druhů potrubí. Každé potrubí musí podle normy dovést vodu do posledního kohoutku. Taky záleží na tom, jaký rozvod vody máme, jak je dlouhý, jak ho izolujeme a jestli bude potřebovat cirkulace. V přízemním objektu je instalace jednoduší, protože tam máme třeba jenom koupelnu, kuchyň a záchod. Když máme patro, už musíme vodu dostat stoupačkou nahoru. Musíme tudíž potrubí správně naddimenzovat, protože rázem máme více zřizovacích předmětů – sprchu, vanu a podobně. [lock] Co se stane ve chvíli, kdy majitel zjistí, že jsou rozvody udělány špatně? Je možná oprava? Záleží, co konkrétně je uděláno špatně. Může se stát, že někdo zvolil špatnou velikost potrubí a při sprchování mu teče slabý proud vody. V takovém případě se musí rozvody celé vysekat. Když jsou v nějaké betonové stěně nebo v příčce, jde to jednodušeji. Rozvody se při plánování mohou "usadit" do takového kanálku, ten jde následně celý rozebrat a lépe opravit, než když jsou rozvody v betonu. Na trasáchv potrubí se většinou nic nestane, problém nastává spíše u nějakého závitu nebo špatného spoje. Důležité je zvolit si takový materiál, aby se tohle nestalo. Co jsou nejčastější chyby na špatně provedených rozvodech vody? Slabý proud vody? Slabý proud vody je daný slabou dimenzí. Někdy jsou úseky moc dlouhé, takže jsou poddimenzované, může dojít k volbě špatného průměru. Většinou se ale stává, že havárii způsobí vybrané potrubí nevalné kvality. Na stavbách se většinou pracuje při minusových teplotách, kdy potrubí může prasknout nebo spadne na zem, ale montážník ho i přesto zabuduje. Při tlakové zkoušce pak může dojít k prasknutí. Související články: [wp_show_posts id="107634"]