Syndromem nemocných budov u nás trpí dva lidé ze tří. Co to je a jak se bránit?

Anglicky se mu říká Sick Building Syndrome, česky syndrom nemocných nebo nezdravých budov. Setkat se můžete také se zkratkou SBS, která je odvozena z označení v angličtině.

Poprvé jej tak oficiálně označila Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 1984. Tehdy oznámila, že jím trpí 30 % obyvatel vyspělých zemí. V roce 2002 už to podle WHO bylo 60 %.

Podle statistik Státního fondu životního prostředí se v České republice syndrom nemocných budov týká tří čtvrtin škol, firem, kanceláří, zdravotnických zařízení a pečovatelských domů. Průzkum u rodinných domů zatím nikdo neprovedl.

Syndrom nemocných budov – co to vlastně je?

SBS je kombinace onemocnění (syndrom) spojených s jednotlivými místy v práci (kancelářské budově) nebo bydlišti. Negativní vlastnosti vedoucí k SBS mají i mnohé interiéry dopravních prostředků, zejména ve veřejné dopravě, kde je většinou malá možnost regulace mikroklimatu.

Lidé si při něm stěžují na symptomy, jako jsou podráždění očí, nosu, krku, neurotoxické nebo celkové zdravotní problémy, kožní onemocnění, nespecifické reakce z přecitlivělosti, špatné vnímání vůní a chutí.

Mít „nemocný“ byt, tedy mít v něm nábytek a další příslušenství, které člověku komplikuje život, asi nechce nikdo. Ale jak poznat, že na bydlení není něco v pořádku?

Jak vzniká syndrom nemocných budov