Můj dům studio

Ing. arch. Pavel Lazarov z ateliéru Fandament Architects a Ing. arch. Jitka Pálková, editorka časopisu Můj dům Odborná porota vybrala na pohled originální atriový rodinný dům. Při bližším zkoumání máme šanci poznat promyšlenou koncepci domu postaveného na pozemku orientovaném na severní stranu. Jak se autorům projektu podařilo dostat do domu světlo a slunce? Posuďte sami. Obsah: [minutovnik time="1m05s" class="test-class" autoplay="1"]Představení projektu. Atypický projekt je výsledkem atypické parcely[/minutovnik] [minutovnik time="3m34s" class="test-class" autoplay="1"]Volná ruka pro architekta[/minutovnik] [minutovnik time="4m00s" class="test-class" autoplay="1"]Atrium jako absorbující prvek stavby[/minutovnik] [minutovnik time="5m30s" class="test-class" autoplay="1"]Jak se projevilo složité řešení na nákladech stavby[/minutovnik] [minutovnik time="6m30s" class="test-class" autoplay="1"]Organický tvar budovy[/minutovnik] [minutovnik time="8m40s" class="test-class" autoplay="1"]Tvůrčí krédo a zásady ateliéru[/minutovnik] [minutovnik time="9m30s" class="test-class" autoplay="1"]Design domu[/minutovnik] [minutovnik time="10m44s" class="test-class" autoplay="1"]Pouze jednopodlažní dům, proč chybí druhé patro[/minutovnik] [minutovnik time="11m30s" class="test-class" autoplay="1"]Energetická bilance domu. Prošel by dům energetickým štítkem i v nové legislativě[/minutovnik] [minutovnik time="13m00s" class="test-class" autoplay="1"]Vytápění domu[/minutovnik] [minutovnik time="15m36s" class="test-class" autoplay="1"]Předání ceny v soutěži Můj dům[/minutovnik] [lock] Přepis rozhovoru: Dobrý den, vážení posluchači, diváci našeho webináře Můj dům krok za krokem. Naším dnešním tématem budou opět domy oceněné v rámci soutěže Dům roku. A naším dnešním hostem je pan architekt Pavel Lazarov z ateliéru Fandament Architects. Vítejte. Dobrý den. A naším tradičním hostem je už v tomto případě paní architektka a rovněž redaktorka časopisu Můj dům Jitka Pálková. Taky dobrý den. Dobrý den. Takže pojďme na ten váš dům. Ten váš dům jste nazvali puzzle podle té dětské skládačky, protože tam do sebe všechno zapadá. Jedná se o atriový dům na rovném pozemku. A to, co mě na tom zaujalo, že fotografie, které jsou v našem časopise, jsou buď v noci nebo večer točené za umělého osvětlení. Vy jste tam, paní architektko, byla. Pravděpodobně jste tam byla za dne. Tak moje první otázka směřuje k tomu, vypadá ten dům stejně za denního světla jako takhle v noci osvícený? No, pokud můžu posoudit, tak já jsem tam zase nebyla v noci, tak ten dům, ony ty fotografie vždycky trochu zkreslují, ale mně přijde, že tam je možná ještě víc světla, než ukazují ty fotografie. Bezvadný. Tak pojďme na to a ptejte se dál. No, ten dům se nachází na rovném pozemku v takové běžné nové zástavbě, takže by si tam člověk klidně mohl představit nějaké úplně standardní řešení, tak se zeptám, co vás vedlo k takovému atypickému projektu? No tak to byl hned ten první pocit, kdy jsme se s klientem postavili k prázdné parcele, kdy jsme si uvědomili, že celý ten pozemek je orientován k lesu a zcela na sever. To znamená, v ten moment jsem vůbec nevěděl, jak to uchopit, protože do toho domu potřebujete dostat soukromí a současně ho nějak oslunit, řekněme. Takže z toho už vyplývala ta koncepce, kdy jsme pracovali s tím, jak do toho domu dostat světlo a zároveň zachovat jako soukromí. Takže z toho se už odvíjel trošičku ten tvar, samozřejmě mělo to nějaký vývoj. To mě právě zajímá, jestli jste se takzvaně strefili na první dobrou, nebo jestli jste udělali nějakou řadu návrhů, z kterých se pak vybíralo? My jsme se netrefili na první dobrou. Určitě vzniklo více návrhů, protože měli jsme i takovou cestu, kde jsme hodně cpali nějaké atrium do ulice a ten dům šel spíš k tomu lesu. Ale určitým vývojem jsme se dopracovali k tomu, že chceme se dívat do lesa, to znamená na sever a současně vytvořit uprostřed domu takové prázdné místo, kolem kterého se bude celý dům soustřeďovat. Takže v průběhu práce na tom konceptu se toto velmi rychle ukázalo jako správná cesta. A měl ten investor nějakou představu, věděl, co chce, nebo vás nechal tvořit? Já si myslím, že ten klient nás nechal tvořit. On samozřejmě měl nějakou představu o zadání, co by v tom domě mělo být, ale myslím si, že jsme měli relativně volné ruce a samozřejmě jsme mu všechny ty koncepty nějakým způsobem prezentovali na začátku, abychom se vlastně sladili a ten výsledek ho zaujal. Takže tady ten úvodní koncept jsme začali rozkreslovat podrobněji. A jak to v praxi funguje? Opravdu využívají to atrium a probíhá to tak, jak jste si to představovali, ten život v tom domě? Já si myslím, že jo, protože to atrium je takový prvek, který paradoxně obohacuje celý ten interiér a směřují do toho ty zraky z interiéru a současně ten interiér tím osvětlujeme. A my jsme mezi tím atriem, kde máme nějaký vodní prvek a samotnou pobytovou zahradou vlastně udělali takovou terasu, kde máme nějaké posezení, máme tam vlastně takovou letní sprchu. Takže to si myslím, že je takové místo, kde si klienti rádi sednout, protože je tam příjemně i slunko a dívám se do té severní zahrady. Takže možná spíš bydlí v tom atriu, než na té zahradě vzadu za domem? Ono to má relativně kompaktní rozměry, není to nic jako zase nějak rozhlehlého, takže vlastně ten kontakt mezi tím atriem, a to zahradou je vlastně blízký. A vlastně to těžiště toho venkovního prostoru je opravdu podle mě ta terasa a řekněme vlastně ta venkovní sprcha. My jsme tam ještě vlastně dobudovali takový bazén úzký, jako plavací, takže myslím si, že ten jako venkovní život probíhá vlastně v těchto místech. Prosklení je opravdu velkorysé. Jak se projevilo takovéto atypické řešení na složitosti provedení a na nákladech stavby? Taky to bylo samozřejmě... Určitě to tu stavbu jako prodražilo, protože když jsme klientovi ukázali tady, vždycky tomu říkám, jako jeden tah rukou, jakože prostě tady tu linku, tak ono to v tom modelu vypadalo velmi čistě a vlastně i jednoduše. Nicméně, my jsme už v rámci studie oslovili nějaké dodavatele, jako oken nebo skel, abychom věděli, kde se vlastně pohybujeme a klient tady tomu přístupu nebo i tady té cenové relaci dal zelenou. Takže vlastně už v rámci potom zpodrobnění projektů a samotné realizace už jsme řešili spoustu detailů, aby to prostě klaplo, ale samozřejmě ty tolerance jsou v těch oblých sklech velmi malé, takže se muselo opravdu pracovat velmi přesně. Takže nic neprasklo, tak si myslím, že to je fajn. Takže ten zvláštní organický tvar byl limitován tou technikou provedení nebo těma možnostma? Tak my jsme nejdřív kreslili a pak jsme řešili, jestli to jde, když to řeknu tak blbě, ale v podstatě hlídali jsme si tam to, aby ten poloměr, do kterého jsme šli u těch oblých skel, aby byl prostě vyrobitelný u nás a my jsme i chtěli, aby všechny ty segmenty oblé byly stejně velké. Takže jsme kreslili tu geometrii potom v projektu co nejpřesněji, abychom nemuseli vyrábět různé typy skel. Takže se to podařilo v podstatě, myslím, z šesti kusů. Ono ty rovné úseky, paradoxně je tam více rovných úseků než těch oblých, ale ten celkový dojem je, že to je takové jako kulaté. A pak tam máte taky zajímavě řešené světlo shora. Tak co se týče světlíků, myslím, že to právě bylo nezbytné z pohledu toho, abychom dostali trochu sluníčko do těch míst, kde si myslíme, že si to světlo zaslouží, což je prostě jako kuchyně, jsou to i nějaké chodby nebo i koupelna, takže my tam máme více světlíků. Takže to si myslím, že je zase takový prvek, který prostě trošičku vnese určitou jako vertikalitu do toho domu, protože ten dům je vlastně přízemní, takže proto si myslím, že tady ty prvky jsou vždycky jako fajn. Děláte často takové atypické projekty? No, tak já si vždycky dělám legraci v ateliéru, že chci dělat už jenom samé kostky. V podstatě všichni projekty jsou furt atypické, a tak nějak mám pocit poslední dobou, že jsou čím dál tím složitější a větší a pozemky jsou takové komplikovanější, takže to si myslím, že je vždycky výzva něco vymyslet. Máte jako ateliér nějaké zásady nebo, když to řeknu takovým banálním způsobem tvůrčí krédo? No já doufám, že ne, protože vlastně ono vás to pak jako omezuje, takže... Já si myslím, že se snažíme furt jako do každého projektu vnést něco nového. Já se vlastně někdy sám jako přistihuji, že když něco kreslím, tak si vlastně uvědomím, že už jsem to kreslil někde na nějakém předchozím projektu. Takže mě vlastně baví, když do toho každého nového projektu vneseme zase nějaký nový nápad nebo nějakou novou myšlenku. Vlastně se nechceme omezovat na nějaký jako rukopis nebo jak to nazvat. Mě na tom překvapila třeba jedna věc, že některý ten design vnitřní má až takový jako retro motivy. Mě to trošku jako přišlo jako EXPO v Bruselu 58. rok nebo tak je to taková... Je to velice zajímavý ten vnitřek. Ono v podstatě... Jakoby tam hlavně ten prostor toho obývacího pokoje nebo jak to nazvat. Vlastně sám o sobě má takové zvláštní jako tvarosloví a vlastně to, jak to doplníte těmi materiály, tak už to vlastně držíte v takové jako čisté linii a nechcete to vlastně nějak zbytečně jak bych to řekl, přenavrhnout nebo jak to říct. Takže vlastně to, že jsme tam už doplňovali, ať už obklady stěn nebo nábytek, tak jsme vycházeli z takové řekněme konzervativní linie. Ono vlastně v tom Brně se stále úspěšně odkazujeme na funkcionalistickou architekturu, takže vlastně v tom domě to asi trošičku jde vidět. Takže oblíbený materiál je jako travertin, takže vlastně do dalšího projektu se snažím už nedělat zase nic z travertinu, takže to je vždycky nějaký takový vývoj. Ten dům je jednopodlažní, není to na jednu stranu až jako škoda, že nešel do patra? Tak v podstatě možná jsme měli takovou debatu, že když tam s klientem přidáme ještě jedno patro, tak to bude krásný, akorát to bude stát dvakrát tolik, tak já si myslím, že on ten půdorys je docela velký ve finále a myslím si, že to jako splnilo všechny ty parametry a samozřejmě kdyby to mělo druhé patro, tak by to byla už poměrně i velká hmota i v kontextu těch domů, které jsou v podstatě jako v okolí. Ten dům je půdorysně skoro největší v té oblasti, ale tím, že má jedno patro, tak je takový nepatrný tím měřítkem, takže to druhé patro jsme tam do toho už necpali. U těchto velmi členitých jednopodlažních domů se dost těžko dosahuje energetické účinnosti té budovy. Čím jste si pomohli potom? Silnou izolací? To je dobrá otázka. Já si myslím, že jsme si ničím nepomohli. No určitě jako samozřejmě, když projektujeme... Chcete říct, že dneska už by to neprošlo. No tak jako, když tak pozoruju to, co se tady postupně jako chystá směrem v podstatě k nulovému nebo pasivnímu domu, tak vlastně to jako principálně směřuje prostě dělat ty domy jiné jako technologicky a technicky parametrově vybavené a nabušené, ale vlastně i architektonicky volit řekněme jednoduchou hmotu a vlastně řekněme střídmé prosklení a mít jako racionální přístup tady té tematice, což samozřejmě vám trochu bere vítr z plachet, protože už nic nenavrhnete. Takže vlastně se trochu děsím, co tady se na nás chystá, takže proti tomu budeme stále bojovat návrhy. Vzpomenete si třeba, jaká je tam spotřeba tepla na vytápění za rok? To si nevzpomenu, tak my samozřejmě v rámci projektování toto počítáme, ale jinak je to už nějaký pátek, ale hlavně zase v ateliéru mám tým kolegů, kteří mi pomáhají ať už s tou architektonickou, tak s tou technickou stránkou, takže to asi neumím ani úplně říct teďka z hlavy. A jinak vytápění je krbovou vložkou plus nějaké tepelné čerpadlo? No máme tam krbovou vložku a máme tam tepelné čerpadlo s vrty, takže toto si myslím, že je standard, který máme skoro ve všech projektech. Ten dům už nějakou dobu stojí. Mluvil jste od té doby s tím investorem? Byl jste se tam třeba podívat? Nebo je něco, co třeba by dneska ten investor chtěl udělat jinak? Ne, investor by určitě nechtěl nic udělat jinak. Vlastně, když jsme se viděli naposledy, my jsme ten dům fotili před rokem, si myslím, nebo rokem a půl, vlastně už to bude rok a půl, takže v té době jsme se samozřejmě o tom nějakým způsobem bavili a klienti tam bydleli, řekněme, asi půl roku tu dobu, takže si myslím, že v té době ještě to zažívali zčerstva. Takže ono vždycky, když si pár let v tom domě odbydlíte, tak vždycky začínáte přicházet na nějaké nápady nebo myšlenky, jestli to je potřeba něčím dotvořit. Takže já si myslím, že tady v tom případě je to navržené tak, že jsme už v rámci navrhování chtěli domyslet všechny ty, nevím, ať už řekněme, wellnessové objekty a bazény a oplocení a terasy a všechny ty pobytové venkovní věci, které se dost často dělají o něco později, tak tady jsme to chtěli navrhnout z první vody. Chtějí po vás klienti právě takovéto atypické domy nebo za vámi chodí a říkají radši udělejme nějakou tu kostku? No tak zaplať pánbůh si nás vyhledávají spíš ti klienti, kteří chtějí nějaký atypický přístup, a naopak ty kompaktní domy, které jsme i kdysi před třeba 5-10 roky projektovali, tak spíš neděláme. Vždycky to už bereme jako výzvu, že čím náročnější klient, čím komplikovanější zadání, tak tím samozřejmě si s tím déle lámeme hlavu, ale tak to je to, co nás baví, takže spíš už děláme tyto projekty. Ono jich taky není moc vlastně. A že ten dům je zajímavý, na to se můžou podívat naši čtenáři v časopisu Můj dům. Já bych poprosil paní Pálkovou, aby vám předala cenu, kterou si zasloužíte bezesporu. Je to první místo v hodnocení odborné poroty. Tak děkuji. A my děkujeme panu architektu Pavlu Lazarovi za návštěvu v našem webináři. Děkuji, Jitce Pálkové. A vy všichni ostatní naši čtenáři, diváci, posluchači, pokud máte zájem a chcete se stát členem klubu, tak vám můžu prozradit, že všechny tyhle nádherné domy, oceněný, neoceněný, katalogový, všechny najdete na našem portálu Můj dům krok za krokem, včetně unikátní, úžasný a rozsáhlý školy stavění. Tak já vám mockrát děkuji a na shledanou. Díky, na shledanou. Může vás také zajímat: Jak moc ovlivňuje orientace ke světovým stranám kvalitu bydlení? Pro vnitřní uspořádání domu je zásadní, jak je orientován pozemek ke světovým stranám, odkud vede přístup a příjezd a také svažitost parcely. Obecně by obytné místnosti, především společný obývací prostor, měly být orientovány na osluněnou stranu, nejlépe na jih, jihovýchod, jihozápad, a zároveň také tam, kde je nejhezčí výhled a největší soukromí. Pro ložnice se doporučuje východní nebo severní strana (při západní orientaci hrozí přehřívání). Místnosti zázemí (zádveří, haly, šatny, komory, schodiště, ale i kuchyň) je vhodné orientovat na „studenou“ stranu. Některé případy (např. severní svah, atypický tvar parcely či přístup k domu z jihu) však vyžadují individuální přístup, a ne vždy lze tyto zásady zcela dodržet. Důležité jsou i osobní preference. Stavebníci, kteří nemají rádi přehřívání, si klidně postaví dům s obývákem na sever či na východ, jiní zase před sluncem upřednostní hezký výhled apod. Jak velký dům budeme potřebovat? Při plánování domu myslete na potřeby všech členů rodiny, a to s perspektivou na několik desetiletí. Děti za čas vyrostou a osamostatní se, oproti tomu může nastat potřeba ubytovat prarodiče, začnete pracovat doma apod. Pokud k vám budou jezdit návštěvy, je třeba jim umožnit přespání. Velikost jednotlivých místností je individuální volbou, pro pohodlné bydlení je důležitá vyváženost a uměřenost. Dům pro velkou rodinu s dětmi by měl mít dostatečně velké zádveří pro pohodlné přezutí, uložení kabátů či odložení kočárku. Předsíňka o šířce 120 cm vám stačit nebude. Neplýtvejte zbytečně místem na dlouhé chodby, velkorysé schodiště nebo halu, raději jej využijte pro úložné prostory nebo zázemí. Nebudujte nadměrně velký obývací pokoj s miniaturní kuchyní, když budete vyvařovat pro početnou rodinu. Často se také podceňují dětské pokoje – v rodinném domě určitě dopřejte dětem více prostoru než v paneláku. Problémem bungalovů bývá nedostatek přirozeného denního světla uprostřed domu. Jaké je řešení? Řešením jsou světlovody. Při výběru vhodného světlovodu byste měli vzít v úvahu samozřejmě jeho vzhled, ale i kvalitu materiálu – to se týká zejména střešní základny světlovodu. „Rozhodně nedoporučuji používat plastové základny, spíše zvolte tradiční trvanlivější materiály, jako je například barvený hliník,“ říká Jiří Kirch, specialista na světlovody společnosti SUNIZER. Skleněné víko světlovodu přitom může mít různý tvar, nicméně nemělo by mít různé vroubky či záhyby – to omezuje omyvatelnost, zvyšuje riziko kondenzace, a tím dlouhodobě zhoršuje prostupnost světla. Důležitým kritériem výběru světlovodu je kvalita spodní části (difuzéru). Zde lze jednoznačně doporučit, aby sklo bylo izolační, protože toto sklo dokáže zabránit tepelným únikům. Difuzér je přitom prvkem, který může znamenat významný faktor při rozhodování o koupi konkrétního světlovodu, výrobci jej zhotovují značně různorodě. Související článek: [wp_show_posts id="103340"]

Ing. arch. Roman Kučírek z ateliéru 3K architects a Ing. arch. Jitka Pálková, editorka časopisu Můj dům Současný dům a tradiční vesnice, jde to vůbec dohromady? Akceptovat genia loci se podařilo autorům projektu moderní venkovské usedlosti, jenž získal v tradiční čtenářské anketě Dům roku časopisu Můj dům zvláštní ocenění odborné poroty v kategorii Domů nad 150 m2. Dům na první pohled vypadá jako rekonstrukce selské usedlosti, ale od základů až po hřeben střechy je nově postavený. Použité jsou lokální materiály i nejmodernější technologie. Obsah: [minutovnik time="1m15s" class="test-class" autoplay="1"]Přání klienta ohledně původních materiálů[/minutovnik] [minutovnik time="2m45s" class="test-class" autoplay="1"]Kompozice budovy[/minutovnik] [minutovnik time="3m46s" class="test-class" autoplay="1"]Materiály[/minutovnik] [minutovnik time="5m20s" class="test-class" autoplay="1"]Interiéry[/minutovnik] [minutovnik time="6m08s" class="test-class" autoplay="1"]Technologie na vytápění[/minutovnik] [minutovnik time="7m00s" class="test-class" autoplay="1"]Rybník hraje klíčovou roli[/minutovnik] [minutovnik time="7m40s" class="test-class" autoplay="1"]Spolupráce klienta s architektem[/minutovnik] [minutovnik time="9m30s" class="test-class" autoplay="1"]Snaha přiblížit se starým usedlostem[/minutovnik] [minutovnik time="10m00s" class="test-class" autoplay="1"]Propojení budov úzkým krčkem[/minutovnik] [minutovnik time="11m10s" class="test-class" autoplay="1"]Rybník a jeho udržitelnost, spolupráce s geologem a hydrologem[/minutovnik] [minutovnik time="12m20s" class="test-class" autoplay="1"]Předsudky vůči rekuperační jednotce[/minutovnik] [minutovnik time="12m38s" class="test-class" autoplay="1"]Tepelné čerpadlo[/minutovnik] [minutovnik time="14m40s" class="test-class" autoplay="1"]Jedna neobývaná půda slouží jako technické zázemí[/minutovnik] [minutovnik time="16m10s" class="test-class" autoplay="1"]Předání diplomu v soutěži Dům roku[/minutovnik] [lock] Přepis rozhovoru: Dobrý den, vítám vás na dalším webináři Můj dům krok za krokem. Naším dnešním tématem jsou opět oceněné domy v soutěži Dům roku. Tentokrát si pro zvláštní cenu odborné poroty přišel pan architekt Roman Kučírek z ateliéru 3K Architects. Dobrý den. Dobrý den. A vítám tu zároveň redaktorku časopisu Můj dům, architektku Jitku Pálkovou. Oceněným domem je rodinný dům, o kterém dnes budeme mluvit, který dostal zvláštní cenu poroty. A co je to, co je na něm zvláštní, že on vypadá jako velmi citlivě rekonstruovaná chalupa. Ale ve skutečnosti je to novostavba. Novostavba je to se vším všudy, to znamená vnitřky, venkovnější prostředí, i terénní úprava. Tak tím mi přijde, mně osobně ten barák velmi zajímavý. A nejvíc ho má nastudovaný paní Pálková, tak tímto vám dávám slovo. Já se zeptám, jak jste k tomu dospěli. Bylo to přání klienta mít dům, který bude vypadat jako usedlost? Bylo to velký přání klienta, abychom použili za prvé tradiční materiály, což bylo jedno z velkých přání klienta, a druhý, aby to zapadlo do toho venkovského prostředí. A jelikož to zadání klienta bylo poměrně velké, tak jsme se přiblížili právě těma hmotama a tou velikostí právě k tvaru bývalých starých usedlostí. Na tom pozemku původně něco bylo? Nějaká stavba, nebo nějaká vzrostlá zeleň? Ten pozemek se na začátku nezdál tak veliký, protože byl částečně zarostlý. Plochou to bylo necelých 5000², ale na tom pozemku nestály žádné stavby. Jediné, co tam bylo, tak v severovýchodním rohu toho pozemku byl takový zarostlý polorybník, polomočál a jedno z přání toho klienta bylo vybudovat na tom pozemku, ideálně v tomhle místě, nový rybník, což se taky naštěstí povedlo, ale stavby tam v podstatě žádné nestály. Byl to úplně prázdný pozemek na kraji obce. Byla tam nějaká regulace místní, která vás nějak limitovala? Nebyly tam žádné speciální požadavky, ve smyslu třeba chráněné krajinné oblasti, památkářů a podobně, takže tam byl klasický územní plán, kdy gró toho bylo dodržet tradiční venkovské tvary, sedlové střechy, nějaké velikosti těch objektů, ale žádné speciální podmínky, ve smyslu řeknu úřadu, tam naštěstí pro nás nebyly. Co vedlo k té kompozici budov? Jak jsou uspořádány? Asi z velké části to vyplynulo z velikosti toho zadání, který když jsme s klientem zkonzultovali, tak to zadání bylo poměrně velké. Kromě té obytné části, na kterou měl nějaké požadavky a představy klient nebo klienti, tak jeden z těch velkých požadavků bylo hodně úložného prostoru pro nějakou zahradní, sportovní techniku. A tak, jak jsme o tom zadání a o tom návrhu přemýšleli, tak nás to dospělo k tomu vytvořit jeden objekt stodoly, který byl z hlediska velikosti pro klienta, řeknu, minimálně veliký. A ta stodola je relativně obrovská, tak mu to přišlo na hraně. A díky tomu, že jsme to technický zázemí nebo sportovní zázemí vyčlenili do samostatného objektu, tak jsme se pak přiblížili té kompozici starý stavení a vznikla z toho usedlost, která z toho vznikla. Mluvili jsme tady o tom, že jste vybírali přírodní materiály a snažili jste se přizpůsobit tradiční architektuře. Které ty tradiční prvky tam můžeme vidět? Z hlediska materiálu bylo přání klienta, my jsme za to byli rádi, protože ty materiály jsou přírodní a jsou na věky dobrý. Takže jeden z těch základních prvků byl určitě kámen. Pak byl požadavek na dřevo a omítku. Z hlediska materiálu to bylo hodně dané od klienta, my jsme s tím v podstatě jenom souhlasili. A z hlediska tvaru toho domu, my jsme tam navrhli nějaké tradiční formáty oken, které měly klasické nadsvětlíky, otevíravá okna. Doplnili jsme to moderními balkonovými dveřmi a včlenili jsme do toho návrhu do severního a jižního křídla, zápraží, který jsou směrem k rybníku a jižní nebo jihozápadní terase. Takže to jsou nejvíc prvky, které tu usedlost dělají tvarem a materiálem, tak jak dnes vypadá. Používali jste také místní materiály? Z místních materiálu, jestli se nepletu, tak je tam v podstatě kámen, protože nedaleko se nachází lom a z toho lomu jsou použitý kameny, takže dá se říct, že ano. A tenhle přístup se týkal i vybavení interiéru? Interiér, tak jak to... Jeden prostor mi připadá takový značně industriální. My jsme v rámci interiérů, tak jak máme zkušenost s klientama my, tak v rámci interiérů ne vždycky klienti chtějí od architekta ten interiér navrhnout, protože finančně to je všechno nějaká zátěž. A my jsme byli přizvaný klientem k návrhu jeho pracovny, a právě k návrhu černý kuchyně, nějakého letního sezení v rámci prostoru té stodoly. Takže ten jsme navrhovali my a přišlo nám, a říkáte to správně, že nějaké industriální prvky, třeba v podobě svítidel, tam jsou použitý a přišlo nám to pro ten prostor té stodoly černý kuchyně, jako řeknu příznačný. Takže tyhle dva prostory jsme navrhovali a některý ty prvky jsme tam použili. Takže navenek zdánlivě rekonstrukce staré chalupy, ale technologie jsou tam určitě moderní, myslím tím třeba vytápění a podobně? Ano, i nás potěšilo, jak říkáte, jak jste to na začátku zmínili, že klient nám říkal, že některý kolemjdoucí říkají, že to je jako rekonstruované, hezké stavení, což jsme byli samozřejmě rádi, protože tam ta tradice, aspoň na pohled se zdá, že jsme ji dodrželi, ale z hlediska těch technologií, je to samozřejmě moderní technologie, to, co jsme se s klientem bavili, nakonec tam navrženo není tak je rekuperace, kterou z nějakých svých osobních důvodů nechtěl, a z hlediska technologie vytápění je tam navržené tepelné čerpadlo ve vnitřním provedení, protože jsme využili v severním křídle na půdě, která je neobývaná, prostor, kam jsme to tepelné čerpadlo umístili, aby nehyzdilo ten exteriér, takže z hlediska těch moderních prvků nás napadá třeba tohle. Pojďme ven, jak jste si poradili s terénními úpravami, a hlavně s tím rybníkem? Rybník v rámci toho celého návrhu hrál relativně velkou roli, protože to byl jeden z klíčových požadavků klienta, aby tam rybník byl vybudovaný, takže jsme s kolegou projektantem rybníkářem navrhli nějaký tvar rybníku, který byl z hlediska kompozice toho pozemku danej, kde vznikne, takže tam jsme ho navrhli a dokonce v realizaci byl ještě po nějakých debatách mezi realizátorem námi a klientem ještě ten rybník zvětšen, což se ukázalo, že vlastně nakonec nevadí, ale hrál jako klíčovou roli a dneska vlastně při tom celkovým záběru nebo pohledu na tu usedlost je dobrým prvkem, kde se ta usedlost odráží, takže se povedl víc než dost. A jak vám to s klientem šlo? Rozuměli jste si nebo měnili jste něco na tom projektu? Měli jste nějaké střety názorů? Vždycky si myslím, že bývají. I samozřejmě tady byli. My jsme toho klienta znali přes jednoho mýho velice dobrýho kamaráda, tak jsme se vlastně takovým způsobem k němu dostali. Na začátku, tak jak to asi vždycky bývá, nějaký střet občas kvůli ceně za projektový práce, třeba za tu usedlost, to prostě tomu se těžko dá vyhnout. A pak při té realizaci jsme se víc a víc sžili. Občas se tam samozřejmě stalo, že jsme se nemohli dohodnout nad výběrem barev těch venkovních materiálů. Někdy se to povedlo víc, někdy třeba míň. Ale to celé dílo se pak v rámci toho konce povedlo si myslíme víc než dost. A dneska si s klientem v podstatě tykáme, ač je o generaci starší než my. A ty vztahy dopadly víc než dobře. Navrhovali jsme mu ještě nějaké další drobné stavby, takže nějaké spory na začátku byly, a ty se jako uhladily a probíhalo to pak v pohodě dál. Dobře. A vy jste to možná řekl, já se omlouvám, jestli jsem to přeslech. Ta původní idea, že to bude vlastně jakoby původní venkovské stavení, že to tak bude vypadat, byla od klienta nebo od vás? On to takhle chtěl? On chtěl tradiční venkovní tvary, řeknu sedlový střechy, nějaký formáty oken. Měl o tom nějakou představu. My jsme úplně na začátku neměli asi úplně na paměti, že hned uděláme nějakou řeknu usedlost, která připomíná ty starý usedlosti, ale právě ta velikost zadání a roztržení na více hmot, severní křídlo, jižní křídlo a vlastně kompozice o 90 stupňů otočená stodola, tak nás pak postupně vedla k tomu, že za prvé splníme to zadání, za druhý tam velice dobře zapadneme do té krajiny a za třetí se přiblížíme těm starým usedlostem. Takže to byla nějaká taková shoda více věcí najednou. Asi jsme od začátku úplně neměli v hlavě, že navrhneme usedlost jako takovou, ale těma skicami, abychom splnili řeknu podmínky toho území plus klienta, tak jsme se k tomu postupně dopracovávali. Takže to byl přirozený vývoj. A ty dvě budovy, které jsou vlastně propojené, to byla nutnost udělat? Nutnost to asi nebyla, ale právě to zadání, když pomineme tu stodolu, to technický sportovní zázemí, tak ten požadavek na velikosti a počty těch prostorů a zázemí pro rodinu klienta byla relativně velká. A my jsme měli i variantu na začátku v prvotních skicách takovou, že uděláme nějaký, řeknu jako jeden větší centrální objekt, kde ty funkce, řeknu dáme dohromady, ale právě tím měřítkem už nám to přišlo do té lokality a do té obce, řeknu mimo to měřítko, tak jsme se právě rozhodli to roztrhnout a spojit to nějakým vstupním krčkem a víc tam ty provozy jako dělit na severní a jižní křídlo a ukázalo se to jako docela praktická věc a tím měřítkem do té krajiny to zapadlo mnohem víc. A jak jste to prosím vás třeba počítali energeticky? Tam ten krček, jak o něm mluvíte, je částečně vytápěná zóna? Je to v podstatě plně vytápěná zóna, je to spojený s těmi jednotlivými křídly severním i jižním, takže se to tváří jako jeden objekt. Jasně, takže je tam klasicky otopný těleso. Úplně přesně, podlahové vytápění je v tom přízemí a je to součástí ostatních prostor. Co ten rybník, tam vy jste mluvil o tom, že tam nějaký zdroj spodní vody byl, jak je tam těžký udržet třeba kvalitu vody, uvědomoval si tohle investor, že když tam není dostatečná průtočnost, že mu to může třeba zelenat nebo tak. A ten původně krásnej prvek, který na těch fotkách vypadá nádherně, se může změnit v noční můru. Rozumíme, my jsme to zkoumali samozřejmě jak s projektantem rybníku, který s tím měl velký zkušenosti, jak z projekce, tak i z realizace. A měli jsme tam i kolegy geologa a hydrogeologa, a navíc v tý lokalitě je, řeknu, nějaká kaskáda rybníků, který tam jdou z té horní strany a jsou tam nějaké potůčky, které tečou dál a dál. A my jsme i v rámci územního plánu dodrželi to, že jsme v tom místě vybudovali rybník, který už v územním plánu počítal s tím, že tam rybník bude vybudovaný. Takže řeknu, ta logika toho tam rybník mít byla správná. A zároveň i ta příroda tam trošku připravila tím, že tam v té lokalitě se rybníky nacházejí. Takže v tom jsme měli trošku jednodušší úlohu, která byla za nás vyřešena. Má tam pan domácí kapry? Pan domácí kapry, to se přiznám, že teď úplně nevím, ale má to primárně pro nějaké letní koupání sebe a dětí, takže to byl jako primární cíl. Jestli tam chová kapry, teď úplně si nevybavuji. Ač jsme o tom mluvili, ale to už je nějaký čas zpátky. Vy jste říkal, že investor neměl úplně, že měl určitý předsudky vůči rekuperaci. Říkal vám třeba, jaké jsou? Má ze své práce nějaké zkušenosti s nějakou vzduchotechnikou a výměnou vzduchu obecně. A my, když jsme se o tom na začátku bavili, tak to řeknu jako striktně zamítl, že nebudeme se ani o to pokoušet. Tam prostě takovou věc mít právě ze zkušenosti ze své práce. Mohla to být asi určitá i generační nedůvěra, která je tam, protože vzduchotechnika a rekuperační jednotka jsou prostě dva odlišné světy. A plus třeba nějaké zregulování, fungování, navržení, všechno se vším souvisí. Ale tak, jak si pamatuju, a to už je hodně let zpátky, když jsme o tom v rámci zadání s ním mluvili, tak to bylo jako rychle vyčleněno ze zadání. Do dneška spousta lidí si myslí, že nesmí se otevírat okna, když tam je, tak se jim to musí vysvětlit, že to a kdesi, cosi. A já vždycky říkám, nejhorší je prostě tak to, když tak nebudete používat, ale prostě, když si ji tam nedáte, tak už ji tam nikdy nedostanete. Už ji tam nikdy nedostanete, přesně tak. Ono samozřejmě v takovýhle krásný malební vesnici třeba ty ruchový momenty jsou minimální, ale prostě ta tepelná úspora u tý rekuperace vždycky prostě vychází. A kór u těch třeba větších domů, který mají tepelný ztráty větší, tak ta náročnost pak na to vytápění třeba je nemalá, souhlasím. Bylo těžké sehnat dostatečně výkonný tepelko, protože to tepelné čerpadlo tam vlastně jede pro oba objekty, nebo to tam jako doháníte ještě nějakou krbovou vložkou? Je tam tepelné čerpadlo, řeknu v jednom kusu, není tam žádná kaskáda tepelných čerpadel, je tam jedno, ale prostě výkonnější. Tam jsme debatovali z hlediska technického, když jsme tam ukládali to tepelné čerpadlo na půdu, tak aby tam nedocházelo k přenosu vibrací a abychom akusticky to tepelné čerpadlo neslyšeli jako v přízemí, což se povedlo, takže to bylo v pořádku. A je tam v rámci toho hlavního obytného prostoru krbová vložka, nebo respektive kachlová kamna s vložkou, která je napojená na výměník, protože klient je zvyklej relativně hodně topit a často topit, takže ještě doplněk v tom hlavním obytném prostoru, který reálně hodně často využívá. A jak jsem pochopil, ta jedna půda určitě je neobývaná, a ta druhá je, takže tam se to prostě bere, že to je technický zázemí pro tepelné čerpadlo. Tak, tak, tak. Máme tam technickou místnost v rámci přízemí toho severního křídla, ale ta neobývaná půda v severním křídle slouží pro tepelné čerpadlo, je neobývaná, a ta druhá už je klasicky obývaná. A neuvažovali jste společně s investorem, že byste to, když už tam máte takovou dispozici technickou nahoře, nedali třeba solárně termický kolektory na ohřev vody, přitápění. Já nevím, jestli by to vůbec šlo kvůli obci. Jasný, jasný, jasný. Byla to věc, kterou jsme asi lehce s tím klientem naťukli, ale jak klient, řeknu, nechci říct to slovo trval, ale představoval si nějaké tradiční tvary, tak nechtěl úplně dávat na střechu nějaké, řeknu, moderně vypadající panely, ať už fotovoltaické nebo solární, takže jsme to pak nějak hluboce asi neprobírali a drželi jsme ty tvary, tý venkovní usedlosti nebo toho domu. Je mi jasný, že ta fotovoltaika by tam asi byla, jako pěst na oko, ty solárně termické by si myslím, že by tam možná zapadly nebo na tu stodolu, která tam k tomu patří, ale jako chápu, chápu, že to byl asi spíš konzervativnější klient. Tak, tak, tak, to je asi správný slovo. Ta vesnice vypadá vůbec jako velmi malebně, pravděpodobně tohle to stavení tam i velmi pěkně zapadlo, jedná se asi o stavení, který tam není rušivý. Tak jo, já myslím, že za mě, já už tomu žádný otázky nemám, je to krásně povedená práce, kdyby takovýchto stavení venkovských bylo víc, bylo by to jedině dobře. Moc děkujeme za pochvalu a jsme rádi, že jsme se dostali do takového úzkého výběru, to nás potěšilo. A to je důvod, proč dostáváte zvláštní cenu odborné poroty a já poprosím paní architektku Pálkovou, aby vám předala diplom. A my děkujeme panu architektu Kučírkovi, že k nám přišel do našeho pořadu, našeho webináře Můj dům krok za krokem. A pro vás, pro naše posluchače a diváky jenom připomínám, že pro členy klubu tady toho portálu jsou veškeré informace, veškeré obrázky, baráky, oceněný, neoceněný, katalogový, nekatalogový, tak všechny máte zdarma, včetně školy stavění. Takže pokud o to máte zájem, přihlaste se na členy klubu a vám všem moc děkuji za návštěvu v našem webináři. Děkuji za pozvání. Mějte se, na shledanou. Může vás také zajímat: Do jaké míry může zkomplikovat stavbu blízkost chráněné krajinné oblasti? Při plánování výstavby nového domu vezměte v úvahu také to, zda nehodláte stavět v chráněné krajinné oblasti. Pokud tomu tak je, budete muset – vedle získání klasického stavebního povolení – také absolvovat schvalovací proces ohledně urbanistické vhodnosti svého projektu v kontextu konkrétní chráněné lokality. Kvalitní architekt vám samozřejmě zpracuje projekt tak, aby odpovídal místnímu koloritu. Jak zajistíme komfortní užívání obytného podkroví? Při výstavbě obytného podkroví je ideální volbou technologie suché stavby, díky níž zamezíte zbytečné vlhkosti. Suchá výstavba je moderní technologie s minimem mokrých zásahů, jako je třeba zdění, malta nebo lepení, právě proto je vhodná do všech interiérů. Suchý postup se může použít při izolaci, stavbě střešních pohledů i realizaci podlah. Základem suché montáže izolace jsou pásy z minerální vaty a sádrokartonové desky. Ty se připevní na nosnou konstrukci, zatmelí a vyztuží se páskami. Prostor mezi jednotlivými trámy se utěsní izolační vatou, která se mezi krokvemi přikryje parotěsnou fólií, aby se zabránilo průniku vlhkosti. Jednotlivé pásy fólie se neprodyšně slepí dohromady. Kvalitní izolaci oceníte nejen v zimě, ale také v létě. Jaké dřevo vybrat na obklad fasády? Při výběru materiálu je třeba věnovat pozornost nejen architektuře domu, ale také prostředí, kde dům stojí. V místě, kde je vlhké klima (u lesa, u rybníka apod.) či na místě vystaveném prudkým větrům a dešťům bude dřevo více trpět, proto je třeba dřevěnou fasádu pečlivě zvážit. Mezi nejpoužívanější a cenově nejdostupnější dřeviny patří smrk, borovice a modřín. Tyto dřeviny jsou měkčí, nasákavé, snadno se s nimi pracuje, jsou dobře adaptované na naše klima, dobře dostupné a cenově nejvýhodnější. Chcete-li si dopřát odolnější materiál, zvolte severskou alternativu – severský smrk, sibiřský modřín či finská borovice, vyrostlé v drsných podmínkách, mají „husté“ dřevo a tím pádem vyšší odolnost než běžné evropské dřevo a vydrží desítky let i bez povrchových úprav (například sibiřský modřín dosahuje tvrdosti dubu). Jejich cena je cca o 30 % vyšší. Při nákupu si vždy vyžádejte certifikát o severském původu, abyste nekupovali běžné tuzemské dřevo za cenu severského. Související článek: [wp_show_posts id="103342"]

Ing. arch. Tomáš Pilař, Kuba a Pilař architekti a Ing. arch. Jitka Pálková, editorka časopisu Můj dům Vítěz kategorie domů do 150 m2 je  dům u řeky Dyje, rafinovaně vklíněný mezi starou zástavbu. Zaujme nápaditým vyřešením zahrady na šikmém pozemku, vegetační střechou a originálním využití moderní stavebních materiálů. Obsah: [minutovnik time="0m10s" class="test-class" autoplay="1"]Představení domu[/minutovnik] [minutovnik time="0m30s" class="test-class" autoplay="1"]Urbanistická vize celé ulice[/minutovnik] [minutovnik time="6m00s" class="test-class" autoplay="1"]Jaké to je, když architekt pracuje pro jiného architekta?[/minutovnik] [minutovnik time="9m00s" class="test-class" autoplay="1"]Dům vznikal ve složitých podmínkách svahu[/minutovnik] [minutovnik time="10m00s" class="test-class" autoplay="1"]Venkovní a vnitřní schodiště[/minutovnik] [minutovnik time="11m00s" class="test-class" autoplay="1"]Dům ve svahu a na navážce[/minutovnik] [minutovnik time="12m00s" class="test-class" autoplay="1"]Výskyt radonu[/minutovnik] [minutovnik time="12m20s" class="test-class" autoplay="1"]Zelená střecha[/minutovnik] [minutovnik time="14m00s" class="test-class" autoplay="1"]Nešťastná orientace původního domu[/minutovnik] [minutovnik time="14m30s" class="test-class" autoplay="1"]Památková ochrana přírodního parku Podyjí[/minutovnik] [minutovnik time="15m40s" class="test-class" autoplay="1"]Pocit z domu mají architekti stále vynikající[/minutovnik] [minutovnik time="17m00s" class="test-class" autoplay="1"]Užitná plocha versus vnější schodiště[/minutovnik] [minutovnik time="19m00s" class="test-class" autoplay="1"]Regulační plán[/minutovnik] [minutovnik time="20m30s" class="test-class" autoplay="1"]Nebarevnost vnitřních prostor[/minutovnik] [minutovnik time="21m50s" class="test-class" autoplay="1"]Předání ocenění v rámci ankety Dům roku[/minutovnik] [lock] Přepis rozhovoru: Dobrý den, vážení diváci. Vítám vás u dalšího webináře Můj dům krok za krokem. A naším tématem budou opět domy oceněné v anketě Dům roku. A tentokrát si pro cenu odborné poroty přišel pan Tomáš Pilař z ateliéru Kuba Pilař Architekti. Vítejte. Dobrý den. A naším už tradičním hostem, co se týká oceněných domů, je paní redaktorka a zároveň architektka Jitka Pálková. Vítejte. Dobrý den. My si budeme povídat o domě, který je novostavbou. A ten dům je takovým zvláštním způsobem vklíněný mezi původní starou zástavbu, což je na mě zvláštní. Ten dům, byť ta okolní zástavba je jakoby řekněme, staršího rázu, tak on dům je uvnitř velice moderní. Má nádherný výhled na starobylý hrad a myslím si, že na leckoho už jenom prvním pohledem udělá veliký dojem. Vy jste tam, paní architektko, přímo nebyla, ale jistě jste si ho důkladně studovala, tak jaký dojem udělal na vás ten dům? Mě tam překvapila trošku jedna věc. Ten dům stojí v takové souvislé řadě. Samozřejmě se odlišuje tím, že je moderní, ale vy jste mu udělali z obou stran takovou malou proluku. Proč to? Ono to vychází z jakýchsi sousedských souvislostí i stavebních. Z jedné strany, z té pravé, jsou domy rodičů, investora. Oni mají poměrně velkou zahradu ve svahu nad novým a původními domy. Ta proluka měla být vytvořená proto, abychom mohli mít jakýsi průchod na zahradu čistě z těch provozních důvodů. To znamená údržba zahrady, nějaká technika, svoz nějakého dřeva, které na té zahradě je. A z té druhé strany, to vzniklo postupně. Jak ten dům vznikal a ten tvar jeho, tak jsme zjistili, že ten sousední menší domek má takový vysoký sokl a ten tvar střechy úplně nejsme schopni napojit na ten náš dům. Takže jsme udělali takovou tu mezeru a díky té mezeře jsme byli schopni dostat světlo do vnitřního prostoru toho domu. Protože v té snížené části, která vytváří tu mezeru, tak je střešní světlík, kam se potom dostává světlo do chodby mezi pokoji. Tak to mě překvapilo, protože já jsem si myslel, že důvodem bude nějaká spodní vlhkost, se kterou třeba ty okolní domy mají problémy a bylo by to těžké technologicky to nastavovat, tak já jsem si myslel, že to byl ten důvod to jakoby oddělit. Tak jste mi to vysvětlil. A mimochodem, když už jsme u toho, většina těch domů je pospojovaných pohromadě, to znamená, že oni nahoře mají nějakou hospodářskou uličku k obsluze těch zahrad? Některé mají mezery mezi sebou. To znamená, historicky ty pozemky byly oddělené a skrz ně se procházelo do těch zahrad, kde většinou mají lidi záhonky, kde pěstují nějakou zeleninu nebo jsou tam Vinohrady. V tomhle případě vlastně otec toho investora je sochař, ale současně velký, jaksi kutil v tom pravém slova smyslu. To znamená, i ta zahrada je pro něho součástí života. Takže my jsme se museli přizpůsobit jaksi tomu fungování těch původních částí domu, tak toho nového, tak abychom docílili pořád kontaktu mezi ulicí a zahradou. Zajímavá věc byla ten pozemek, který rodině patří prakticky 50 let a nikdy je nenapadlo, že by tam stavěli. Ani ten investor, on je architekt, tak nikdy podobně netoužil a spíš měl představu takovou, že v tom Znojmě nezůstane a přestěhuje se buď do Brna nebo do Prahy, protože jak v Brně, tak v Praze nějakou dobu žil. Ale nakonec zjistil, že to místo je tak pěkný, že opravdu si tam ten dům postavil, protože mezi tím založil rodinu. Takže řešil vůbec, jak dál. A možná i díky tomu ten dům vznikal 10 let, protože on bydlel vedle a netrápilo ho to, jak někdo má pozemek, na který si půjčí, má nějaké úvěry. Takže to vznikalo postupně, což taky není úplně normální. Není to jak pro nás jako architekty úplně příjemný model ani pro něj. Ale zase on sám o sobě je osoba, která je velice pečlivá. On se živí děláním vizualizací pro architekty. A tam musí být velká přesnost i důslednost při té tvorbě těch vizualizací. A tohle on přenášel potom do toho projektu i do té realizace. Takže denně několik hodin byl na stavbě a dokresloval do sebemenších detailů v měřítku 1:1 a kreslil to těm zedníkům a těm dělníkům na stavbě do posledního detailu. Takže i pro nás to bylo vlastně fajn, že ten investor si to vzal 100 % za své. A když tam potom jste v tom domě, tak každý detail má prostě svoje místo a nějakým způsobem funguje. To mě právě zaujalo. Chtěla jsem se zeptat, jaké to je, když architekt pracuje pro jiného architekta. Říká se, že lékaři jsou nejhorší pacienti. Je to mu tak i v tomhle případě? Já mám takovou jednu historku. Když jsem tady studoval na UMPRUM, tak jeden můj spolužák si koupil v Kostelci nad Černými lesy pozemek a chtěl si tam postavit domek. A ještě vlastně za studií posledního ročníku nakreslil tři verze toho domku. Jeho nastávající žena byla taky architektka. Tak se hádali, každý měl nějaký jiný názor na to. Skončilo to teda tím, že nakonec nám jako spolužákům zadal, abychom mu každej nakreslili nějakou alternativu. Jeden ze spolužáků to teda vyhrál, on to podle toho začal stavit, ale stejně to nakonec udělal jinak. Takže myslím si, že architekt sám pro sebe, když si něco dělá, tak je to hodně složitý. Jaký je rozdíl v práci pro profesionálního investora, třeba pro developera nebo pro obec, a navrhovat pro běžného stavebníka rodinného domu? Ten proces je těžší v něčem jednodušší. U rodinného domu nejsou nastavená taková jasná pravidla a nějaký harmonogram, protože každý chce dosáhnout nějakého jiného modelu toho postupu prací. Často ta úvodní fáze je poměrně dost dlouhá, protože si s těmi investory, kteří nemají úplně jasnou představu, jak chtějí bydlet, tak dlouho ujasňujete vůbec způsob toho žití v tom domě, jak ten dům samozřejmě bude vypadat, ale i z jakých materiálů. A oni často to konzultují jak s členy rodiny, tak s různými kamarády a jsou různé zvraty v těch jejich představách. A často se stane, že začínáte s nějakou představou a skončíte úplně něčím jiným. Na druhou stranu ten proces je často zajímavý. Musí být člověk pozornej a často nejenom jaksi moderátorem té diskuse mezi těmi členy rodiny, ale i psychologem. A dokázat opravdu je nějakým způsobem trošku usměrnit, aby vůbec ten proces se dostal do toho kýženého cíle. Stalo se nám, že se málem jedni naši investoři rozvedli, protože měl každý tak diametrálně odlišnou představu, že ve finále v té realizaci toho domu to dopadlo tak, že si udělali jakousi demarkační linii a jeden z nich si řešil jednu část domu a druhý druhou část domu. U toho velkého investora nebo developera si myslím, že má poměrně jasnou představu, jak postupovat, za kolik to chce postavit, takže to zadání je jednodušší v tom celku. Ale ten projekt, jestli děláte malý nebo velký dům, tak je víceméně stejně složitej, protože jak v tom velkým, tak v tom malým domě musíte obsáhnout všechny konstrukce a rozvody technologie stejně. Tento dům, jak jsem se dočetla, vznikal v poměrně složitých podmínkách. Co bylo nejobtížnější technicky? Asi nejobtížnější bylo založení ve svahu, kdy jsme předpokládali nějakou geologii a ukázalo se, že to je podstatně složitější v tom smyslu, že tam ten svah je složený z navážek a museli se vytvářet opěrné stěny, odtěžovat ten svah, nahrazovat to nějakou soudržnější zeminou a tam se asi utopily ty největší peníze. Takže to mělo výrazný dopad potom do rozpočtu stavby. Museli jste nějak měnit ten projekt třeba? Ano, v té spodní části jsme se statikem museli udělat výrazný revize tvaru toho domu. A ten dům není tak zahloubený nakonec tou spodní částí, jak se původně předpokládalo. Mě tam zaujalo, že ten dům má dvě paralelní schodiště, jedno vnitřní a jedno venkovní. Ono to souvisí s tím, co už jsem říkal na začátku. Ta venkovní mezera, tak tím vede schodiště na zahradu a potom je samostatně vnitřní schodiště. My jsme dlouho diskutovali o tom, jestli to není zbytečnost, ty dvě schodiště, ale přece jenom není dobrý chodit v papučích venkem, venkovním schodištěm mezi obývacím pokojem v jednom podlaží a ložnicí ve druhém podlaží. Takže ano, jsou tam dvě schodiště vedle sebe, ale každé má svůj účel. Já, jestli se ještě můžu vrátit a skočit do toho, paní architektce, k tomu samotnému podloží. Já totiž shodou okolností, jako bydlím v baráku, který je ve svahu a na navážce. Takže já vím, co to obnáší a vím, že ten barák prostě celoživotně praská. Ty baráky neustále praskají, protože vám stoupá, klesá spodní voda, a to se neustále na tom projevuje. Takže ani se neptám, jak vypadají ty ostatní baráky, protože člověk je pak, jak termit a neustále to prostě chodí a zalepuje to. Ale chci se zeptat u toho vašeho domu. Vy jste tím pádem tam museli udělat jako nějakou betonovou vanu nebo betonovou patku, do které jste usadili ten barák? Ta spodní část domu, celé první nadzemní podlaží, částečně druhé nadzemní podlaží je železobetonová krabice. Právě proto, aby ta konstrukce byla co nejkompaktnější a víceméně, nechci říct, že to plave v tom, jaksi na tom podloží, ale je to vlastně tak. A až potom to horní, to třetí podlaží, které už je v tom podstřeší, to je ten velký obývací pokoj, tak to už je kombinace ocelové konstrukce a vyzdívek. Nebyl tam problém s radonem? Je to blízko řeky. Radon tam určitě byl, ale nemyslím si, že to bylo v té třetí, v tom třetím stupni, ale to už si nepamatuju. Chci se ještě zeptat na tu zelenou střechu. Je to poměrně velký sklon, jak se dělá zelená střecha v takovém případě? Tak když jsme s tím začínali, tak tady tenhle typ střech moc obvyklej nebyl. A nás to napadlo hlavně proto, že jsme nechtěli, aby ten dům byl nějak výrazně nápadnej, takže vlastně ta zelená střecha mu udělá takové maskování a když se naproti na Znojemském hradě díváte se dolu do toho údolí, tak chvilku ten dům musíte hledat a z té zelené plochy tam koukají oka těch oken. Vlastně jedním z impulzu bylo to, že se to líbilo i investorovi. A moc si ani nedokážu představit šikmou střechu třeba v plechu nebo v něčem takovým. Takže i ta vizuální stránka byla pro nás důležitá, ale dlouho se řešilo, jak to zrealizovat. Nakonec to dopadlo tak, jak se ty zelené střechy teď běžně dělají. To znamená, že v té šikmé ploše se předpěstoval koberec, který se potom seshora dolů spustil, přikotvil se a ta horní část, tak tam se ta vegetační plocha, to jsou vrstvy, prostě nasypalo a do toho se vysadila zeleň. Je zavlažovaná? Ano, v té šikmé části je závlaha. Já jsem si všiml, že ta šikmá část drží výšku hřebene s okolním barákem, ale když se podíváme zezadu, tak tam je defacto rovná střecha. Ano, tam je rovná střecha a ten dům má, dalo by se říct, nešťastnou orientaci, protože do toho údolí je na sever, ale zase na druhou stranu ty výhledy jsou tak fantastický. Takže my jsme stáli před tím, sice koukám na sever, ale na tu skálu, na to panorama města, ale chceme tam dostat i to sluníčko, takže směrem na jih jsme odkopali část svahu, je tam vytvořená terasa, nad ní potom opěrná stěna do svahu a je tam velké francouzské okno, a naopak do té šikmé části, která je k řece, tak je to dlouhé horizontální okno, které vlastně jakýmsi obrazem zevnitř, když koukáte, tak se vám vyřízne přesně to panorama s tím kostelem Michala a s těmi ostatními budovami. Vstupovali do toho projektu nějak památkáři nebo to už je mimo zónu ochrany? S památkáři jsme to konzultovali, ale oni spíš sledují ve Znojmě, jak se nějaký dům nebo stavba uplatňuje v tom historickém panoramatu. Tady vlastně to nebyl důvod se o tom takhle bavit, ale jsme na hranici Národního parku Podyjí, takže jsme to museli řešit i s nimi, ale taky v tom nebyl problém. Taková ta cenná část je až na té horní plošině nad svahem, kde začíná pískový borový les, který se táhne do těch meandrů řeky Dyje, směrem k hranicím. Když tam dneska přijdete do toho domu, jaký máte pocit ze svého díla? Pořád dobrý, což není pravidlem, protože se nám občas stane, a teprve potom pochopíte, že ta diskuse s tím investorem, a to pochopení toho domu asi nebylo stoprocentní. Už se nám opravdu stalo, že po letech se tam podíváte a ten dům vlastně vypadá celý jinak, nejenom zevnitř, ale často i zvenku. Byl jsem tam před měsícem, protože jsme s investorem kamarádi, a pořád ten dům vypadá skvěle a myslím si, že pokud tam on bude bydlet a žít, tak bude pořád stejný. Dá se říct třeba, že je to tím, že ten investor věděl, co chce? Určitě. Nemyslím vizuálně, ale tím, jak bych v tom domě chtěl žít, jakási abstraktní představa než to, jak má vypadat vypínač. Ale díky tomu, že je architekt a už jsme měli paralelně nějaké jiné projekty rodinných domů, tak jsme se o tom bavili. Třeba nějaká konkrétní řešení, že tohle dobře funguje, nebo naopak máme už nějakou zkušenost. Takže tyhle konzultace probíhaly i na téhle, jaksi úrovni. Nemrzelo třeba investora, když se tam udělali po stranách ty schodiště, které mají tu funkci, o kterých jste mluvil, že přijde o užitnou plochu těch místností? Takhle jsme se vůbec nebavili. To bylo prostě daný od začátku. Jasně, ty benefity přivážily ten nedostatek. Ono je zajímavé, ten dům je hodně takový kompaktní zvenku, ale zdá se mně, že pro čtyřčlennou rodinu je naprosto ideální ty proporce těch místností. Tam jsou dva dětské pokoje, jsou úplně půdorysně shodný, jenom jsou zrcadlově otočený. Ten obytný prostor, kde se celá rodina sejde, i ta ložnice. Kdybych třeba já si stavěl dům, tak bych asi ho nechtěl mít větší. Zdá se mně, že to je tak jako akorát. A naopak, v poslední době máme takový nový téma, že jsme pro někoho dělali dům, který byl třeba hodně velkorysej, a ty děti z toho domu najednou zmizí a ten pár tam žije sám a najednou neví, co s tím. A říkají s i sakra, tak asi jsme to trošku přehnali. Takže si myslím, že asi každý by měl trošku i zvažovat vůbec vývoj, nebo kam se v životě ta rodina a ten dům dostane. A je to zase další téma, jak třeba ty domy budou mít další nějakou etapu toho života, ale samozřejmě velký dům, co s ním. Zbourat to asi cesta není, ale nějak ho přepažit a to je... Rozumím. Ještě k té střeše. Já jsem fanda zelených střech a stejně mě překvapilo, že po vás nechtěli červenou, klasicky taškovou střechu, protože přece jenom je z hlediska toho hradu, je to pohledová část. My jsme to tady nezmínili, ale přímo naproti tomu baráku je výhled na kostel sv. Mikuláše tuším a na Starobylý hrad. Je to fantastický výhled, je vidět i z těch střešních oken, kde mimochodem mě nesmírně zaujal ten kontrast na těch fotografiích, které jsou v našem časopise, mezi tou určitou modernou vybavení a teď ten Starobylý hrad. Je to taková nádherná fotografie tam, ale nicméně k tý otázce. Oni, s tím prostě neměli problém, nechtěli červenou střechu. Vůbec jsme se takhle o tom nebavili, ale je důležitý říct, že před několika lety si město pořídilo regulační plán na tady tu celou oblast. Protože se teď stávalo, že tam je nábřežní fronta a nad tím už je to plocha pro rekreaci a můžou tam být jenom chaty, ale lidi to samozřejmě obcházeli a z těch chat si stavěli nebo přestavili na rodinné domy. Takže město řeklo a dost. Protože jak říkáte, je to pohledově exponovaná plocha nebo svah a udělal se regulační plán. Já jsem ho nikdy nestudoval podrobně. Možná bychom to, co tam stojí, nepostavili. Ještě jedna věc mě tam zaujala, že ty místnosti, tak jak jsou vybavený, tak jak jsou nadesignovaný, na mě působí až někdy chvílema studeně, ale nevím, jestli to není můj dojem. Byl to požadavek investora? On to tak cítil? Na tom jsme se shodli, že tam spíš bude taková nebarevnost. My těch domů takových máme víc, takových monochromatických a mně přijde zajímavé, že tu barevnost tam dá ten život. Nejenom těmi odstíny, ale vůbec, co se tam děje. A chceme pořád dávat prostor těm majitelům, protože nekreslíme si ty domy pro sebe. Je to pro ně samozřejmě. Takže aby si to nějakým způsobem potom dovybavili. A nebráníme se tomu, aby tam potom ta barva se dostala v nějakých těch detailech, já nevím, v nádobí, v nějakém nábytku. Takže proto držíme ten základ takový poměrně jednoduchý i třeba těma strukturama. Tak jo, náš webinář se pomaličku blíží ke konci. Já tedy poprosím paní architektku Pálkovou, aby předala cenu. Jsou to ceny dokonce dvě. Jedno je první místo v hodnocení hlasování čtenářů a jedno je první místo v hodnocení odborné poroty. Takže za naší redakci blahopřejme. Děkujeme, nás to hrozně těší. Dokonce dvě ceny. To jsem teda nečekal vůbec. Děkuju. Ještě chcete nám něco říct? Vy jste se nadechl, tak abych vám nevzal slovo. Tak moc děkujeme, protože každé ocenění nás moc těší, protože to je přece jenom jakási satisfakce. Takže ještě jednou děkujeme i čtenářům, protože to se často nestává. Přece jen ten dům úplně nezapadá do těch běžných představ, jak by měl rodinný dům zapadat. A přesto čtenáři ocenili, tak asi o to víc na tom něco je. To je pozitivní, že se vkus mění a vyvíjí moderním směrem. Já jsem rád a doufám, že se to přenese i do té větší architektury, protože ta kvalita těch rodinných domů, si myslím, že za posledních 10-15 let se opravdu posunula. A i mnohem více investoři sáhnou po architektech než dřív. A to, že média, samozřejmě vy takovým to způsobem, děláte tu osvětovou činnost, tak to pomáhá zase, aby ta skupina osvícených investorů se rozšiřovala. Takže je to super, to jsem velice rád. Děkujeme a budeme se těšit na vaše další krásné domy. Takže vážení diváci, posluchači našeho pořadu, Můj dům krok za krokem. Toto byl pan architekt Tomáš Pilař. Děkuju vám mockrát za návštěvu. Taky děkuju. Děkuju zároveň i Jitce Pálkové za předání ceny. A pro vás, milí diváci, jenom připomenu, že všechny tyto domy a oceněné, neoceněné, katalogové domy, včetně školy stavění, to je obsáhlý jakoby dokument mnoha článků, můžete najít jako členové klubu Můj dům krok za krokem. Takže pokud ještě členem nejste, tak se jim můžete stát. Děkuju vám a někdy na viděnou. Může vás také zajímat: Jaké jsou typy vegetační střechy? Podle typu a skladby rostlin se vegetační střechy dělí na intenzivní a extenzivní, případně na přechodovou variantu polointenzivní. Intenzivní střechy jsou atraktivní hlavně díky tomu, že svým vzhledem připomínají klasickou zahradu. Na druhé straně je třeba už dopředu počítat s daleko vyššími národy na jejich údržbu – zalévání, sekání trávy, střihání keřů a další sezonní práce. Extenzivní střecha je pokryta vegetačním souvrstvím zpravidla o výšce 60–150 mm. Hodí se pro pohledové, nepochozí střechy. Z hlediska vegetace jsou nejvhodnější mechy, rozchodníky, sukulenty, z nich převážně netřesky, dále suchomilné trávy a byliny. Pokud byste chtěli přece jen extenzivní střechu využívat k procházkám, doporučují se pochozí plochy například ze štěrku, roštů, dlažby nebo kamenů. Extenzivní střecha funguje s maximální mírou seberegulace a regenerace. Přechodovou variantou je tzv. polointenzivní zelená střecha. Vegetační vrstva zpravidla dosahuje 150–350 mm, což vám již umožní vytvořit z vysázených rostlin a lučních porostů zajímavé varianty. Hodit se sem budou rozchodníky, byliny, trávy, některé druhy trvalek a nižší dřeviny. Kromě běžné údržby vyžaduje polointenzivní střecha především v suchém období dodatečnou zálivku. Intenzivní střecha svým vzhledem i nároky na údržbu odpovídá okrasné zahradě. Vegetační souvrství má zpravidla mocnost nad 300 mm. Bude se tu dařit trávníku, trvalkám, keřům, stromům i užitkovým rostlinám. U této varianty se doporučuje zbudovat samostatný zavlažovací systém. Intenzivní střecha je pochozí a zbudovat zde můžete nejen cesty, ale i plochy pro relaxaci a posezení. Jaké jsou možnosti využití betonu v moderní architektuře? Písek může v betonu úspěšně nahradit keramzit, tedy expandované keramické kamenivo, které může sloužit například i k pěstování rostlin v hydroponii. Je to vlastně umělý materiál: nikde se netěží, ale vyrábí se za vysokých teplot ve speciálních pecích z jílu. Díky chemickým procesům za vysokých teplot vzniká pórovitá struktura a materiál nabude zhruba na 3-3,5násobek původního objemu. Takový beton je dostatečně pevný, lehký a má výborné tepelněizolační i mechanické parametry. Dnes je známý pod obchodním názvem Liapor. Jako kamenivo v betonové směsi tvoří nosnou kostru LiaporBetonu. Napomáhá vylehčení betonu oběma způsoby: snížením hmotnosti samotného materiálu i zvýšením obsahu vzduchu – pórovitostí zrn i mezerovitostí mezi nimi. Kromě nízké hmotnosti zajišťuje vysoký tepelný odpor konečného výrobku. LiaporBeton navíc vyniká výbornými zvukověizolačními vlastnostmi, vysokou pevností a požární odolností. Z běžně používaných zdicích materiálů je nejméně nasákavý, tedy i vysoce mrazuvzdorný. V současné době se i z Liaporu vyrábějí broušené tvarovky, a je tedy možné přesné zdění obdobně jako u pórobetonu či broušených cihelných bloků. Jak se tvoří zahrada ve svahu? Velký potenciál pak může mít pozemek s „defektem“. Za spolupráce se zahradním architektem se z něj může stát dokonalá zelená oáza. V současné době vítězí v této kategorii zejména pozemky ve svahu. Nabízí se totiž celá řada osvědčených technických řešení k jejich kultivaci. Terasování je vhodné nejenom k pěstování rostlin, ale také k dokonalému posezení s vyhlídkou. Stále častěji se používají gabiony (drátěné boxy plněné kamením), které se kombinují se dřevem a jsou popnuté rostlinami. Nádherné jsou i suché zídky vyskládané z kamene bez použití spojovacího materiálu. Spáry ve zdi se následně osázejí rostlinami a pozemek je pak vskutku originální. Řešením mohou být samozřejmě i typizované svahovky či komplexní technologie pro řešení svahů. Staré trámy pak lze využít třeba i na vytvoření schodiště nebo jako zahradní doplňky. Zatravnění ochrání před erozí, sází se především keře a půdopokryvné byliny, které svah zpevní svými kořeny. Související článek: [wp_show_posts id="103343"]

Ing. arch. David Zámečník a Ing. arch. Jitka Pálková, editorka časopisu Můj dům Neobyčejný víkendový dům v Krušných horách získal zvláštní ocenění poroty díky citlivému umístění moderní stavby přímo uprostřed lesa. Zaujal především vhodným výběrem barev a materiálů na střeše i fasádě. Obsah: [minutovnik time="4m00s" class="test-class" autoplay="1"]Předpisy, nařízení, regulace[/minutovnik] [minutovnik time="5m25s" class="test-class" autoplay="1"]Atypický tvar střechy[/minutovnik] [minutovnik time="7m30s" class="test-class" autoplay="1"]Vytápění objektu[/minutovnik] [minutovnik time="8m00s" class="test-class" autoplay="1"]Proč byly použity CLT panely[/minutovnik] [minutovnik time="10m00s" class="test-class" autoplay="1"]Voní dřevostavba dřevem?[/minutovnik] [minutovnik time="12m00s" class="test-class" autoplay="1"]Splnil dům vaše očekávání[/minutovnik] [minutovnik time="14m00s" class="test-class" autoplay="1"]Jaké to je projektovat sám pro sebe[/minutovnik] [minutovnik time="14m30s" class="test-class" autoplay="1"]Jak vypadal původní dům[/minutovnik] [minutovnik time="17m20s" class="test-class" autoplay="1"]Částka na úrovni terénu, vybagrovaná skála, nesnadná doprava materiálu na místo[/minutovnik] [minutovnik time="19m00s" class="test-class" autoplay="1"]Obavy ze složitých postupů[/minutovnik] [minutovnik time="20m37s" class="test-class" autoplay="1"]Odskočení druhého patra[/minutovnik] [minutovnik time="23m10s" class="test-class" autoplay="1"]Výška původní budovy[/minutovnik] [minutovnik time="23m40s" class="test-class" autoplay="1"]Vnitřní klima objektu. Izolace dřevostavby[/minutovnik] [minutovnik time="25m00s" class="test-class" autoplay="1"]Potenciální FTV na domě[/minutovnik] [minutovnik time="28m45s" class="test-class" autoplay="1"]Objekt na rekreaci nebo trvalé obývání[/minutovnik] [lock] Přepis rozhovoru: Dobrý den, vážené divačky a diváci webináře portálu Můj dům krok za krokem. Já vás vítám u dalšího dílu s tématem oceněných domů v rámci soutěže Můj dům. Naším hostem je paní architektka a redaktorka časopisu Můj dům Jitka Pálková. Dobrý den. A přišel k nám i pan architekt David Zámečník, autor jednoho z oceňovaných domů. Vítejte. Dobrý den. Paní architektko, máte slovo. Pan architekt Zámečník získal v naší soutěži o titul Dům roku zvláštní cenu odborné poroty, kterou bych mu tímto ráda předala. A za naší redakci vám blahopřeji. Děkuju. A teď si blíže o tomto domě popovídáme. Na úvod vás požádám, jestli byste nám představil váš ateliér, jestli máte nějaké tvůrčí krédo? Tak náš ateliér jsme založili dva spolužáci z fakulty architektury z Brna, kteří jsme spolu končili na konci minulého století, vlastně v roce 2000. Náš ateliér se jmenuje New How Architects a jak už název naznačuje, snažíme se o hledání nového přístupu k architektuře. Myslím, že můžu říct, že věříme v přirozený technický pokrok a snažíme se tento přirozený vývoj nějakým způsobem dostávat i do architektury, aby nějakým způsobem formoval a posouval dál novou architekturu. Myslím, že ten nový přístup je na tom domě vidět. Jak vlastně vznikal návrh toho domu? Pro koho jste ho stavěli? Jaké bylo původní zadání nebo původní záměr? Investorem tohoto domu jsme má žena a já společně ten dům jsme vymýšleli a stavěli pro naši širší rodinu. Dům vznikl na místě, kde stával starý dům, který už nebylo možné opravit, byl ve špatném stavebně technickém stavu. K tomu místu rodina mé ženy měla 70letý vztah. Takže první bod přistoupit k tomu, že se starý dům zbourá a postaví nový, chtělo svůj čas. Jedna z prvních myšlenek, když jsem přišel na to místo a začal uvažovat o tom, že by zde mohl stát nový dům, byla ta, že na tomhle místě musí stát věž. Že ten dům by měl být koncipovaný na výšku, protože to místo je na okraji lesa, který přechází do louky nebo do luk a otvírají se tam krásné výhledy na Krušné hory, na údolí, na protější svah. Čili podvědomě první myšlenka byla, že to musí být věž, která se dívá tím hezkým pohledem do údolí. To místo je opravdu už na pohled zvláštní a stavět v podstatě víceméně ve volné přírodě se potýká s určitými problémy z hlediska regulace. Měli jste tady v tomto případě nějaké podmínky, museli jste dodržet nějaké předpisy nebo nařízení? Musím říct, že ty regulace byly relativně malé, překvapivě. Jeden hlavní důvod je, že Krušné hory historicky nebo jsou z hlediska ochrany, nejsou považované, nebo nejsou národním parkem, nejsou CHKO chráněné krajinou oblastí. Čili na ně se nevztahují tradiční přísný pravidla, který najdeme v Krkonoších, v Beskydech atd. Čili defakto tady se jednalo u vozovkách o běžný stavební pozemek. Samozřejmě je zde stavební uzávěra, takže v této části se mohou stavit nové domy pouze na místě stávající zástavby. Tuhle podmínku jsme splnili, ten dům výškově odpovídá tomu, který tam původně stál. Takže překvapivě žádné problémy se stavebním úřadem nebyly. Proč je dům tak vysoký, jsme se dozvěděli. A ještě co vedlo k takovému atypickému tvaru střechy? Vedlo k tomu víc okolností, které nějakým způsobem zapadli dohromady. Z hlediska funkce bylo jasný, že přízemí toho domu má největší požadavky na plochu. Že tam je obytná zóna, kde se tráví nejvíc času. První patro je klidová zóna, kde jsou ložnice a pokoje. A to nejvyšší patro je taková pracovna. A ty požadavky na to nejvyšší patro byly nejmenší. Čili přirozeně bylo jasný, že ten dům by se měl směrem dolů zužovat, zmenšovat. Samozřejmě na horách šikmá střecha je přirozené řešení těch problémů, které tam vznikají z hlediska klimatu. Ale na druhou stranu jsme se nechtěli uchýlit k sedlové střeše, která už apriori příliš jednoznačně se odkazuje k nějakýmu historismu. Čili ta míra asymetrie nám nějakým způsobem koliduje s tím moderním přístupem. Další důvod je ten sníh a odtékání vody, který z takovéto 45 stupňové střechy, je relativně bezpečné. Další důvod je, že ten dům je koncipován, že by ta jižní fasáda do budoucna mohla mít fotovoltaické panely. Takže je to ideální úhel pro to, aby se na tu jižní fasádu mohly přidělat fotovoltaické panely. Jak se tam vlastně topí? V současné době se topí, jsou dva zdroje energie. Je tam krep s výměníkem čili topí se místním dřevem. A ten druhý konvenční zdroj tepla je elektřina, který defakto do budoucna může být živen tou fotovoltaikou. A ještě uvažujeme, že do budoucna by na domě mohla být svislá větrná vrtule. Čili ta elektřina v tomto případě je univerzální médium, který se dá živit z těchto dvou zdrojů potom. Ten dům má konstrukci z CLT panelů. Proč jste se rozhodli zrovna pro tenhle systém? Tak nějakým způsobem jsme dospěli k tomu, že ten dům by měl být dřevěný. Dřevo je materiál, který je zároveň tradiční, zároveň velice příjemný, ale zase jsme hledali způsob použití toho dřeva s novými technologiemi. CLT panely mají tu výhodu, že ta nosná konstrukce domu má 84 mm, což je relativně tenká konstrukce. Druhá věc, která nás na tom systému zaujala, bylo to, že ten dům vzniká defakto strojařskou cestou. To znamená, že než ten dům se začal vyrábět, tak to byl měsíc, dva posílání a odlaďování výkresů jednotlivých panelů, který se vyřezávali v továrně na Moravě, někde u Olomouce, a po jednotlivých dílech byly dopraveny na místo a během dvou týdnů ta nosná konstrukce byla seskládaná dohromady a vlastně ta konstrukce je velice přesná, čili není to taková ta klasická stavební technologie, ale spíš ta strojařská, kdy opravdu tam se hraje na milimetry a celkový rozměry toho domu jsou plus mínus pět milimetrů čili ten dům je v tomhle přesný. A na druhou stranu to mělo ještě mít, nebo mělo to úskalí, že defakto všechny zásuvky, všechny vypínače, všechny prostupy museli být dopředu vymyšlený a vlastně není možný, aby se tam stala chyba, protože už pak v tom dřevě se to velice těžko opravuje nebo dělá jinak. Takže to je asi k těm CLT panelům. Já se zeptám, častý argument milovníků dřevostaveb, že chtějí bydlet v domě, kde voní dřevo. Jestli je to pravda? Jestli opravdu tam cítíte nějakou tu vůni dřeva, skutečně nebo pomyslně? Tak když to řeknu popravdě, tak ten dům defakto od té doby, co byl složený jako ta strojařská skládačka tak, než jsme tam začali pravidelně jezdit, tak uplynul rok a půl čili trošku v uvozovkách z toho dřeva vůně vyvanula, ale jako ten dům má charakteristickou vůni, protože vlastně to dřevo je olejovaný a možná ta směsice toho oleje s tím dřevem je to, co v tom domě cítíte. A vlastně, jak jsem říkal, máme tam krb a vedle toho krbu je vždy několik desítek špalků, takže ta vůně toho dřeva v tom domě je cítit, ale i když už možná člověk si na to zvykl, že to není ta původní, ale to dřevo tam je. Takže splnil výsledek vaše očekávání? Je něco jinak nebo vás něco překvapilo? Určitě splnilo očekávání a samozřejmě jsou překvapení, které člověk postupem času, když ten dům navštěvuje nebo tam jezdí, což už je teďka asi rok a půl, tak zjišťuje nějaké věci. Ale nechci říct negativní, ale je to spíš jakoby objevování a ono i tím, že člověk vlastně ten dům dělal sám pro sebe, nějakým způsobem se staral o tu stavbu, tak ve finále už z té realizace byl jako dost i unaven a pak když třeba viděl fotky od fotografa, který vlastně donesl jako úplně jiný pohled na tu stavbu nezatíženou tou historií, tak je to jako zajímavý pohled. Takže splnil očekávání, jezdíme tam rádi a jako nejsem ten typ, nebo že bych se příliš pitval v tom, jestli tohle se mělo udělat takhle, myslím si, že takhle to mělo být a splnilo to účel, nebo plní to účel. A jak jsem už říkal, vždycky se snažíme ty domy, aby měly jistou míru volnosti, aby to užívání umožnilo ještě nějaké věci domyslet, doupravit. Tady primárně je to myšlený na doplnění té fotovoltaiky, doplnění té větrné elektrárny, na což jsou tam nachystaný prostupy, je na to nachystaný prostor ve sklepě na baterie a tak dále. Takhle jsou ty možnosti pro ten další vývoj. Ještě se zeptám, jaké to je projektovat sám pro sebe, jak se to liší od práce pro normální klienty? Je to asi náročnější. Vy jste říkal, že původně tam byl starý dům. O jaký dům se jednalo? Byl to cihlový dům nebo roubenka? Byl to dům, byl to kamenný dům, který postupně přecházel do cihlového. Byly tam dřevěné stropy a já myslím, že to nejvyšší patro bylo částečně hrázděný čili starý sudetský dům, který vznikal tak, jak bylo potřeba, nebo co bylo možné v blízkém okolí získat za stavební materiál. Neměl jste původně myšlenku, že byste z něho zachoval aspoň něco, třeba tu původní kamennou část? Tam jsme, jak jsem říkal na začátku, rodina mé ženy k tomu místu má hodně silný vztah, už 70letý a samozřejmě řešili jsme tyhle možnosti, jak maximálně ten dům využít, ale defakto ten dům neměl základy, takový základy, jak my známe, že betonový pasy nebo deska, takže tam byly normálně kladeny kameny do hlíny nebo do horniny. On neměl ani žádnou desku, takže tam dlažba v těch místnostech byla na hlíně, takže když tam člověk přijel po zimě, tak byly zvednutý dlaždice, protože tím domem vlastně protékala voda. A to je severní svah, kde při jarním tání nebo při lehkým oteplení v zimě máte potoky, které tečou kolem toho domu. I stavebně technické opatření, aby neteklo do tohohle domu, tady byly náročné, aby ten sklep se nepodmáčel, nebo nebyla možnost, aby tam natekla voda, takže ten dům původní, tam jako kdyby nic nebylo pevný, a jak byl méně a méně využíván, tak prostupovala tím plíseň, ale nebylo tam nic, co by bylo pevně nějak spojené se zemí, s nějakým podložím, na co by se dalo stavět. Takže bohužel. To znamená, že vy jste po tom původním stavení tam nenechal ani sklep, nebo sklep jste využil? Ne, tam sklep nebyl. To byl dům čistě jakoby na rovině, nebo mírně nad terénem a defakto ty kameny, co jsou vidět kolem tak to je část z toho domu, ta zídka už tam v nějaké formě byla a řeknu zase, ty kameny se vrátily tam, kde byly. Tam nebyly dva kusy materiálu, které by spolu držely tak, jak požadují dnešní normy, když to řeknu jako technicky. Takže bohužel tady to nešlo. Já předpokládám, že ta částka rozpočtu, která byla na ty terénní úpravy, především drenáže, tak se skoro rovnala tomu, co potom bylo od tý půdy nahoru. Úplně ne, ale nebyla zanedbatelná a na tom místě byly, řeknu, dva stavebně technické problémy nebo konstrukční jeden bylo, aby vůbec ten sklep byli schopni vybagrovat, což tam, když se kopne, tak z té země lezou takovýhle balvany. A druhá věc je, že dopravovat jakýkoliv materiál na to místo bylo taky komplikovaný, protože vlastně ta cesta je, řeknu, 4 kilometry od státní silnice lesní cestou, která je rozbitá, takže dostat tam jeřáb, dostat tam ty panely, to znamenalo, že vlastně ten výrobce to naložil na tirák, ten dojel, řeknu 4 kilometry od toho místa, muselo se zjistit, aby podjel pod těma viaduktama a tam se to přikládalo na menší náklaďák, který to po menších částech pak dojížděl, dovážel sem na to místo. Takže to je problém hůře dostupných míst pro stavění. Měl už jste někdy zkušenost jako architekt s tím vypořádat se právě s tady tím druhem problému, to znamená, že máte dům v kopci, kde je zjevně jako spodní voda, je tam povrchová voda. Při výběru těch technologií nebál jste se toho, že třeba to bude udělané dobře? Jako projekt, který by se dostal až do realizace, tak asi v takhle náročném prostředí to byl první, ale člověk, když to řeknu takhle, měl možnost opravy, protože, jak jsem říkal, ta realizace trvala dva roky a vlastně po první zimě bylo všechno jasný. Takže první zimu, když jsem se tam přijel podívat na tu stavbu, tak ve sklepě bylo 30 cm vody a stavební firma říkala, my jsme tam tu drenáž udělali, to určitě oteče, tak jsem jim poslal fotky, že ta drenáž takhle jako opravdu neodteče, takže se bagrovalo, dělala se tam horská vpusť a gravitačně voda musela jako vytékat na louku pod tím. Takže tím, že ta stavba měla takový mezistupeň a zkoušku první zimy, tak tam se leccos ukázalo a byla možnost opravy, aby ta voda opravdu odtékala od toho domu. Proto já se na to právě ptám, protože ta zkušenost lidí, kdo staví na jeden zátah právě budovy ve svahu a tady jsou to ještě hory, je mnohdy jako tristní a pokud je ten barák třeba zděnej, tak už mnohdy je hrozný problém s tím pak něco udělat a ta vlhkost se tam neustále vrací. Takže je dobře, že jste měli možnost to prohlídnout a zjistit, že tudy ne, že to se musí předělat. Co mě na tom baráku asi nejvíc zaujalo, nebo jedna z věcí, je vlastně to vykousnutý první patro a jako odskočený to druhý, což je zajímavý jednak pohledově. Chápu asi ty důvody, proč jste to tak udělali, protože je to fajn mít tam tu stříšku, ale co technologicky, tam musí být nějaký hodně silný trámy nosníky, které udrží vlastně to první patro. Když o tom domě jsme se začali se ženou bavit, tak její zkušenosti od mládí, od dětství byly, že v Krušných horách půlku letních prázdnin prší a je tam strašná vlhkost a tím, jak je to severní svět, tak vlastně tam ani moc slunce nesvítí čili aby člověk mohl být venku, musí mít nad sebou střechu. Takže to byla věc, která od začátku byla jasná, že to musí být krytá terasa a když jste zmiňoval to vykonzolování, tak defakto ten dům má půdorys 9x9 metrů, je to čtverec a vlastně tady ta terasa zabírá jednu třetinu a nosným systémem je stěnový systém, vlastně ty dřevěný panely a celá tahle stěna, když se sešroubuje, tak funguje jako jeden panel. A tyhle stěny jsou tam tři za sebou, ne čtyři, čtyři a vlastně jsou to tři konzoly, které to vynášejí čili to vynáší ty stěny, které takhle příčně vycházejí z toho domu. Měl už jste někdy s tímhle postupem práce jako zkušenost nebo to bylo úplně novum pro vás jako pro architekta to takhle vymyslet? Z těch CLT panelů my jsme dělali dva nebo tři baráky předtím čili už jsme něco o tom věděli a máme statika, který se specializuje čistě na dřevěné stavby a my máme v něj velkou důvěru a je expert na to a profík, takže když řekl, že to takhle bude fungovat, tak jsme mu věřili. Stavební firma, když to dělala, tak opravdu tu konzolu měla dlouho, dlouho podepřenou tam sloupama a tak jsem je jako provokoval, kdy už ty sloupy oddělají, tak říkali, ještě to musíme tam všechno prošroubovat, popropojovat, ale v tomhle tvaru už to tam stojí, já myslím, tři roky, takže tři a půl roku, takže myslím, že už by se to nemělo se nějak deformovat. Vy jste se zmínil, že regulativ tam nebyl potřeba, protože se nejedná o chráněnou krajinou oblast a nevím, jestli jsem tam nepřeslechl, musel jste dodržet výšku původní budovy? Myslím, že tam to bylo, tam jsme se bavili se stavebním úřadem něco o tom, že tam bude stejně pater jako v tom předcházejícím domě čili tam byly defakto tři nadzemní patra, takže my jsme dodrželi něco podobného. Nebál jste se, přece jenom je to v Krušných horách, nebál jste se jako vnitřního klimatu toho baráku, je to dřevostavba, která ráda často vychladne, nebo rychle vychladne. Jak jste tohle zařídil? Dal jste tam mezi to nějakou zvláštní izolaci? Ano, ten dům vlastně směrem dovnitř tvoří ty dřevěné CLT panely, což jsou všechny pohledové stěny. A směrem ven je na tom 18 cm minerální vaty, pak jsou pojistný hydroizolace provětrávaný mezery, dřevěný záklop a na tom je ten plech čili ten dům je vlastně izolovaný, jak běžnej rodinný dům čili je zateplený a defakto přes zimu funguje v režimu, že je vytápěnej na nějakých 10, nebo když tam nejsme na 10 stupňů a je možný na dálku začít topit, nebo vlastně těma kamnama, těma krbovýma kamnama se dá za nějaké 3 hodiny vytopit na nějakých 17, 18 stupňů, což už je jako na horách velice příjemná teplota. Vy jste mluvil o fotovoltaice, že tam je na to připraveno, předpokládám, že to bude asi nějaká ta jihozápadní střecha? Máte to nějak pro myšlený, jestli by to byl nějaký ostrovní systém, že byste se třeba dostali na to, že by to obsloužilo celý ten váš dům? To je ideální stav, ale zatím jsme to nepočítali, protože ono se to teoreticky nedá spočítat, protože by se museli do těch programů namodelovat všechny ty stromy, které za tím domem jsou a máme v plánu na rok pak na střechu umístit nějaký měřák větru, abychom zjistili, protože sice existují nějaké větrné mapy, Krušných hor, ale nikdo vám neřekne, kolik větru bude na tomhle konkrétním místě čili chtěli bychom pak to rok měřit, abychom zjistili, jestli to bude dávat nějakým způsobem smysl, ale chtěli bychom, aby to dávalo smysl. Jako dostat se čistě na úplně ostrovní systém, to nevím, protože my jsme se kdysi, kdysi jsme dělali projekt Kežmarské chaty ve Vysokých Tatrách, kde ten dům měl být ostrovní systém a ta fotovoltaika tam byla v mnohem větší ploše, měla lepší oslunění a defakto ta fotovoltaika to byla schopna utáhnout přes léto, kousek jara, kousek podzimu, ale přes zimu ne, takže tam pak se v tom projektu řešila kogenerační jednotka, která z pelatek vyráběla elektřinu a teplo. Čili pokud by to měl být úplně ostrovní systém, tak si myslím, že něco takového by tam ještě muselo být k těm dvou, k té fotovoltaice a k té větrné elektrárně. Já si to z těch fotografií teď úplně neumím představit, ale tou instalací fotovoltaiky, nenaruší se ta půvabnost tý stavby samotný jako pohledově? Snad ne, i z hlediska je s tím nějakým způsobem počítáno. I tím, že ta stavba je tmavá, nebo ten plášť stavby je tmavý, je to vlastně, když to řeknu, jako nepohledová střecha, která není vlastně vidět od toho lesa. Takže si myslím, že samozřejmě ještě to rozmístění těch panelů by se nad tím muselo uvažovat, aby to nějakým způsobem hrálo s tím, protože zase nějaké panely byly před třemi lety, nějaké budou třeba za tři roky. Takže pokud se pro to rozhodneme, tak myslím, že snad ten dům nezkazíme. Vy máte teď velkou příležitost, protože Nová zelená úsporám už myslí i na rekreační objekty. To znamená, že byste mohli čerpat dotaci na tu fotovoltaiku. Nevím vůbec, jak je to s těmi větrníky, jestli tam je taky nějaká dotace. To netuším. A přiznám se, že ani netuším úplně, jak se pak skloubí ty energetické zisky, když máte fotovoltaiku, když máte větrník, ale předpokládám, že to nějak asi... Ano, oni právě, ti výrobci, říkají, že tento systém má tu výhodu, že slunce svítí přes den, ale vítr fouká i přes noc. Čili tyhle systémy se dobře doplňujou. A vy to, pane architekte, máte, jak jsem pochopil, jako rekreační objekt. Umíte si představit, že byste tam vy nebo s rodinou byl natrvalo? Že byste se tam odstěhoval? Ano. Jako když ten projekt vznikal, tak já jsem tohle měl v hlavě a myslím, že na konci loňské zimy už to prohlásila i moje žena, že si to dovede představit, takže myslím, že jo. Tak vážení diváci, webináře, portálu Můj dům krok za krokem, toto byl pan architekt David Zámečník. Děkuju vám mockrát, že jste přišel, že jste nám představil váš dům v Krušných horách. Děkuji i paní architektce Pálkové. A se všema vámi se těším někdy zase na viděnou. Na shledanou. Děkuji. Na shledanou. Může vás také zajímat: Do jaké míry může zkomplikovat stavbu blízkost chráněné krajinné oblasti? Při plánování výstavby nového domu vezměte v úvahu také to, zda nehodláte stavět v chráněné krajinné oblasti. Pokud tomu tak je, budete muset – vedle získání klasického stavebního povolení – také absolvovat schvalovací proces ohledně urbanistické vhodnosti svého projektu v kontextu konkrétní chráněné lokality. Kvalitní architekt vám samozřejmě zpracuje projekt tak, aby odpovídal místnímu koloritu. Jaké dřevo se hodí na fasádu? Při výběru materiálu je třeba věnovat pozornost nejen architektuře domu, ale také prostředí, kde dům stojí. V místě, kde je vlhké klima (u lesa, u rybníka apod.) či na místě vystaveném prudkým větrům a dešťům bude dřevo více trpět, proto je třeba dřevěnou fasádu pečlivě zvážit. Mezi nejpoužívanější a cenově nejdostupnější dřeviny patří smrk, borovice a modřín. Tyto dřeviny jsou měkčí, nasákavé, snadno se s nimi pracuje, jsou dobře adaptované na naše klima, dobře dostupné a cenově nejvýhodnější. Nejlevnější smrkové obklady se dají pořídit za cenu cca od 200 Kč/metr čtvereční. Chcete-li si dopřát odolnější materiál, zvolte severskou alternativu – severský smrk, sibiřský modřín či finská borovice, vyrostlé v drsných podmínkách, mají „husté“ dřevo a tím pádem vyšší odolnost než běžné evropské dřevo a vydrží desítky let i bez povrchových úprav (například sibiřský modřín dosahuje tvrdosti dubu). Jejich cena je cca o 30 % vyšší. Při nákupu si vždy vyžádejte certifikát o severském původu, abyste nekupovali běžné tuzemské dřevo za cenu severského. Kde jinde v exteriéru najde dřevo využití?  Dřevo je vhodné do zahrady v jakémkoli stylu – moderním, tradičním nebo historizujícím. Působí harmonicky a pozitivně nejen pro vaše smysly, ale také na psychiku. Dřevo je krásné, vždy trendy a také příjemné na pohled i dotek. Působí hřejivě a přirozeně, snadno se s ním manipuluje, lehce se opracovává a v neposlední řadě je i finančně celkem dostupné. Snad nejlepší vlastnost dřeva, z pohledu zařízení interiéru a exteriéru, je jeho přirozená blízkost k zeleni, rostlinám a květinám. Kromě toho výborně ladí s vodou, která má v zahradách stále větší zastoupení, a to v podobě jezírek, fontán či bazénů. Dřevo se ze všech materiálů nejlépe kombinuje s kamenem, kovem, sklem, keramikou a dalšími prvky, které jsou vhodné pro každou zahradu i terasu. Související článek: [wp_show_posts id="103344"]

Ing. David Mencl, ředitel společnosti Ekonomické stavby a Ing. arch. Jitka Pálková, editorka časopisu Můj dům Dům Dominik 44 získal 1. místo v podkategorii domů nad 5,5 milionu. Hodí se jak na vesnici s přímým kontaktem se zelení, tak do městské zástavby. Toho je docíleno dvěma střešními rovinami evokujícími klasickou sedlovou střechu. Obsah: [minutovnik time="0m06s" class="test-class" autoplay="1"]Představení hostů[/minutovnik] [minutovnik time="1m20s" class="test-class" autoplay="1"]Předání diplomů[/minutovnik] [minutovnik time="2m26s" class="test-class" autoplay="1"]Koncepce katalogového domu Dominik 44[/minutovnik] [minutovnik time="3m35s" class="test-class" autoplay="1"]Rozdělení hmoty na pravou a levou stranu[/minutovnik] [minutovnik time="5m30s" class="test-class" autoplay="1"]Poptávka po nových technologiích[/minutovnik] [minutovnik time="6m50s" class="test-class" autoplay="1"]Nová legislativa – příprava objektu[/minutovnik] [minutovnik time="7m40s" class="test-class" autoplay="1"]Jednovrstvé zdivo versus zateplení[/minutovnik] [minutovnik time="9m13s" class="test-class" autoplay="1"]Do jaké míry se upravují projekty katalogových domů[/minutovnik] [minutovnik time="9m55s" class="test-class" autoplay="1"]Větší urbanistické celky ateliéru Ekonomických staveb[/minutovnik] [minutovnik time="10m33s" class="test-class" autoplay="1"]Regulace ve výstavbě[/minutovnik] [minutovnik time="12m00s" class="test-class" autoplay="1"]Změny trendů v architektuře[/minutovnik] [minutovnik time="13m40s" class="test-class" autoplay="1"]Ekonomické stavby jsou stavby na klíč[/minutovnik] [minutovnik time="14m40s" class="test-class" autoplay="1"]Oblíbený stavební materiál Jakuba Mencla[/minutovnik] [minutovnik time="15m00s" class="test-class" autoplay="1"]Úskalí dřevostaveb[/minutovnik] [lock] Přepis rozhovoru: Dobrý den, vážené divačky, vážení diváci. Vítám vás u dalšího webináře portálu Můj dům krok za krokem. A naším tématem bude soutěž Dům roku. Hosty jsou šéfredaktorka časopisu Můj dům, paní Markéta Klocová. Dobrý den. Dobrý den. A naším druhým hostem je inženýr architekt Jakub Mencl, autor tří oceněných domů. Dobrý den. Vítejte. Tak já v tuto chvíli předám slovo paní šéfredaktorce. Tak já ještě jednou zdravím a mám milou povinnost seznámit diváky s výsledky naší ankety a při té příležitosti předat ocenění jednomu z velmi úspěšných autorů této soutěže, protože si od nás odnese, respektive od čtenářů Mého domu odnese tentokrát rovnou tři diplomy. Je to za kategorii typové domy. My jsme ji letos rozdělili do tří skupin. Jsou to domy do 3,5 milionu, domy v cenové hladině do 5,5 milionu a domy nad 5,5 milionu. V té první kategorii si pan inženýr, architekt Jakub Mencl odnese diplom za dům Katka 15 C. Já vám popřeju a předám diplom. Děkuji vám, Markéto. Ale úspěšný byl i v dalších kategoriích. V další kategorii získal již druhou cenu a je to za dům Blanka 63 mini. Děkuji i za tento. Ale to nejlepší jsme si nechali na konec, protože v kategorii domů nad 5,5 milionu zvítězil dům, který navrhl a je to dům Dominik 44. Vám ho samozřejmě ukážeme, ale teď nejprve předám diplom ještě jednou. Děkuji vám. Moc gratuluju a mám z něj radost, protože ten dům opravdu se vymyká. On není úplně běžný a myslím si, že na první pohled vidíte, že má jiný koncept. Mě by zajímalo, jak při tom navrhování domů z čeho vycházíte. Jestli ze zadání, jak by ten dům měl vypadat, nebo pro koho je určen, nebo jestli vycházíte z vnitřní dispozice. Povězte nám trošku o tom víc. Rozumím otázce. Při té tvorbě se spojují všechny ty aspekty, které jste zmínila. Je to od určitého pozemku, od očekávání investorů, velikosti domu, co by měla být a hlavně dispozice. Není to, nejsem asi typem architekta, který by vycházel z obálky dovnitř, ale snažím se přizpůsobovat dispozici tak, aby byla co nejvíc vhodná pro žití a ta funkce pak určuje spíš ten tvar. Přímo u tohohle domu nás ještě ovlivňoval regulativ, protože tohle byla jedna ze soutěží, která se realizuje kousíček od Plzně a tady jsme byli omezeny ještě zastavěnou plochou a to 100 m². Čili ten dům není jenom abstraktní představa, ale je to dům pro konkrétní místo, který se skutečně stavět bude? Je to tak? Přesně tak, tenhle ne. Bude se tam stavět jeden z domů, který se u vás v časopise taky objevil. Je to Blanka 63, teď myslím, že B, ono je jich víc. A tohle byla druhá myšlenka, ale jelikož byla tak dobrá, že se mi líbila, tak jsem ji dotáhl až do konce. Takže realizovat se zatím v této lokalitě nebude, ale připravujeme to možná ještě někde jinde. A ta myšlenka, která se vám líbila, přibližte nám ji trošku. Čím se to odlišuje od toho druhého domu? Myšlenka. Tady to bylo rozdělením na dvě hmoty, na tu levou a pravou. To je tvořeno taky rozdělením těch dvou střech, tak aby ty hmoty působily lehčeji, než kdybychom to spojili, ale přitom je to jeden dům. A co se dispozice týče, tak v tom dělení na tu polovinu nic nehledejte. Dispozičně to je děleno spíš na patra, kdy dolní část je taková ta společenská a horní je ta klidová. To je vlastně pravda, že ten dům evokuje představu, že by ho mohly obývat třeba dvě rodiny, že by mohl být dvougenerační. Je to tak? No tady dispozičně asi dvougenerační ne. Evokuje to asi to dělení. Jeho plocha není tak velká, aby nám to asi umožňovalo žití pro dvě rodiny, ale on na tu širší stranu není zase takový drobouček, takže jsme ho museli rozdělit, tak aby to působilo lehčeji. Aby byl lehčí a vzdušnej. A to si myslím, že se vám perfektně povedlo a že to ocenili i čtenáři při hlasování. Takže ještě jednou gratulace a budeme se těšit na další domy z vašeho projekčního prkna nebo obrazovky počítače. Prkno už to není, bohužel byla to hezká disciplína rýsovat ještě na prkně, ale teďka všechno na počítači. Tak jo, tak jenom se ještě můžu zeptat, jestli máte třeba nějakou další ideu na nové domy, nové překvapení? Idejí je pořád dost, nebojte, nebojte, bude. Bude i v příštím roce? Bude i něco v novém roce. Tak jo, děkuji moc. Nemáte vůbec na co. Mě by zajímalo, když vy plánujete ty domy a pracujete na nich, jakým způsobem se třeba odráží, do jaký míry sledujete trendy a do jaký míry je poptávka budoucích majitelů po nových technologiích, jako mluvíme třeba o nějaké fázi částečných, třeba jakoby extenzivních zelených střech, jako tepelných čerpadel. Můžeme to rozdělit na technologie a ty trendy, protože ono obojí je má společný a myslím si, že ta laická veřejnost k tomu potřebuje, nechci říct trošku popostrčit, ale vždycky to přichází z těch odborníků. Máme tu nějaké tendence přiklánět se k zelenějším energiím a nejdřív musí být asi ta nabídka, aby mohla být poptávka, protože pro ty klienty je to hrozně nekonkrétní, kdyby se měli ptát na něco nespecifického. Takže trendy se určitě sledují, nabídka se teďka dost překlopila, ono k tomu svádí i nová novela, co se zákona týče, takže my máme přísnější požadavky na energetické štítky, ale lidé už se na to začínají ptát i sami. Máme připravené technologie, ty technologie jsou připravené velmi dobře, takže se počítá i s fotovoltaikou, s rekuperací a tak dále. A mě by třeba zajímalo, když vezmeme tu novelu, která vešla v platnost o energetický úspoře budov, tak jakou cestou jdete? Jdete cestou větší, lepší orientace domu nebo tlustších izolantů? Rozumím. Původní skladby byly dobře navrženy, takže skladby se nám moc nezměnily. Co bylo potřeba, je asi změnit typ energie dodání, protože více se teďka hledí na tu obnovitelnou než na tu neobnovitelnou. A tím, jak to bylo ještě rozdělený, tak plyn se chvilku bral, že je neobnovitelná, takže více fotovoltaika. Určitě je dobré uvažovat o orientaci domu na pozemku. Toto je si myslím alfou a omegou, protože tam ty pasivní zisky ze sluníčka dělají hodně. S tím se spojí pak taková ta negativní vlastnost, že už musíme řešit i stínění to, co se za dřívějších dob tolik neřešilo. Takže určitě to zásadní je orientace na pozemku a pak se to doplňuje technologiemi, jako jsou fotovoltaiky a rekuperace. Ještě by mě zajímalo, když máte klienta, klient si do jistý míry třeba chce určovat i jakoby jestli půjde cestou izolantu nebo jednovrstvého zdiva, který už má v sobě izolant, jako řešíte i takovýhle drobnosti? My jsme to pro klienty, protože jakmile bychom začali nabízet těch věcí hrozně, tak se v tom utopí klient a celkově i výroba. Takže my jsme pro klienty připravili tři základní balíčky, které jsou funkční, velmi funkční a vychází nám ekonomicky jako nejrozumnější. Takže to není takové, že přijde klient chci tohle, tohle, tohle. Ve finále ho to stojí velkou hromadu peněz a ta přidaná hodnota není tak velká. Takže my jsme jim to připravili, usnadnili jsme jim celou tu cestu a oni si přijdou a vyberou si jeden z balíčků, který pro ně máme připravený. Všechny balíčky fungují dobře a mají svou přidanou hodnotu. A teď by mě zajímalo, zeptám se úplně jako laik, když bych třeba ve vašem katalogu viděl tady ten dům, třeba ten Dominik 44 líbil by se mi, líbil by se mi tím tvarem té střechy i vlastně tou hmotou, která vytváří takový jako romantizující, jako prvek. A teď bych ale řekl, já mám trošku určitý jiný dispozice domu, vy mu vyhovíte, tomu klientovi, že začnete předělávat ten projekt a do jaký míry jste ochotný ho předělávat, do jaký míry řeknete, ale my už jako vlastně teď tady malujeme novej barák. Každý projekt, který se dělá pro reálného klienta je individuální. To znamená, máme přesný pozemek, ten má své limity, orientaci, velikost. Klient si většinou vybere nějaký typ domu, ale přizpůsobuje se jeho přáním. Takže to, že si vyberete tenhle ten, ale budete mít úplně jiný pozemek, může nás to stát o dost víc z času, protože tomu budeme přizpůsobovat. Případně vám doporučíme, kdyby tento přímo dům byl nevhodný, tak zvolit trošku jiný, doporučíme vám ten, co by se tam hodil lépe a ten vám individuálně přizpůsobíme. A mě by zajímalo, děláte i určitý větší urbanistické celky, nebo děláte vyloženě pro jednotlivý klienty? Převážně děláme pro jednotlivý klienty. Teď nevím, jestli jste od někoho dostal echo, ale zkoušíme teď pár urbanistických celků. Je to pro nás nová disciplína, ve které jsme teď nově, ale zkoušíme teď i nové urbanistické celky. Mě by na tom nejvíc zajímalo, jak to pak funguje, když v tom místě je třeba nějaký regulativ ve smyslu sklonu střechy, výšky, může být i pohledová část fasády. A teď vy s tím musíte nějak pracovat, tak mě zajímá ten proces, do jaké míry se to zpřísňuje a přijdete na ten stavební úřad a dostanete jasně daný mantinely, ve kterých se pohybovat. A jestli je to naopak omezující a svazující, nebo jestli je to naopak uvolňující v tom, že tam určitý věci jsou dané? Regulativ vždycky musíme dodržet, to znamená, když přijde klient, musíme mu to umět vysvětlit. A vysvětlujeme, teď v jedné z těch lokalit řešíme, že tam je daný přesný regulativ, takže musíme vysvětlovat, s tím nic nezměníme, ale pak ty další věci, co nám zákon regulativ a další požadavky dovolí, tak můžeme přizpůsobit. Takže pořád je to individuální projekt. Regulativ v některých věcech může pomoci. Občas je to takový, zažil jsem klientku, která měla přesně danou představu, jak by to mělo vypadat. Vybrala si přesně daný dům, který se ale na ten pozemek vůbec nehodil. Tam to trošičku může mít třecí plochy, protože její vize byla přesně daná a tam byl problém se štítem. Štít musel být orientovaný směrem k ulici. Paní si vybrala dům, který měl štít na tu širší stranu. Teď nevím, jestli jsem to popsal dobře, ale pozemek byl úzký, podlouhlej. To znamená, že jsme museli přeprojektovat úplně dům, takže tam nastalo to, že si vybrala nějaký z typových domů, ale úplně jsme ho předělali. Dispozice vevnitř zůstala podobná, ale jako vizuálně byl ten dům úplně odlišný. Abychom splnili požadavky paní i regulativ obce. Vy jste, pane architekte, mladý člověk, ale i tak se zeptám, vnímáte po tu dobu, co vy to děláte, nějakou určitou změnu trendu, jako lidi, co požadují, jsou ochotní si víc připlatit za to, když individualizujete ten projekt, anebo pořád to, co přetrvávalo z těch 90. let, že lidi šli a podívali se do katalogu, tak hlavně, aby nám to vycházelo finančně ať je to co nejlevnější. Rozumím. Tady hodně tu hrajou roli ty finance. Je to pořád, mají svůj nějaký budget, který je pro ně limitující. Výhoda asi Ekonomických staveb je ta, že na stránkách v katalogu mají těch domů jako spoustu. Takže lidi jsou asi ochotní měnit to. Přijde mi, že pak vzniká taková ta komplikace, kdy se to spoustu krát mění, spoustu krát se dělá rozpočet a ve finále stejně se dostaneme přes to kolečko někam na začátek, kdy zjistí, že své představy jsou hezké, ale neskloubitelné s jejich rozpočtem. Takže tady se hledá pořád ta nějaká společná hranice nebo společný prostě bod, kde se potkává jak individuální požadavek na návrh, tak finanční možnosti. A teď mi ještě povězte, já jsem klient, vyberu si váš katalogový dům, koupím ho od vás, zaplatím a vy potom máte nějakou supervizi dál nad tím nebo už je to čistě na tom vašem klientovi, jakou si vybere stavební firmu nebo si u vás může dokoupit ještě formu stavebního dozoru, aby dohlídli na to, že ten dům se nezkazí. U Ekonomických staveb je to od projektu až po předání klíčů. To znamená pořád nad tím dohlíží někdo z Ekonomických staveb, takže se nestane to, že vy si koupíte projekt, který třeba není nějak dopracovaný a zjistí to až stavbyvedoucí na stavbě, že mu tam prostě někde něco chybí a architekt nebo inženýr od toho dá ruce pryč. Vy jste si koupili jenom projekt, takže tady pořád je to celý ten proces pod dohledem Ekonomických staveb. Takže v tomhle nemusíte mít strach, že by někde byl problém. Stavebního dozora v Ekonomkách máme. Já ještě na střední škole jsem pod ním dělal praxe, takže můžu se zaručit, že vám to ohlídá, aby bylo všechno v pořádku, protože ty zážitky byly ze staveb hezký a funguje to jako dobře. Máte jako architekt svůj oblíbený stavební materiál? Mám určitě z těch materiálu dva. Myslím si, že jsou to pálené cihelné tvárnice anebo vápenopísek. To znamená, je to Ytong a Porotherm. Moc se nepřikláním k dřevostavbám, protože jsem to párkrát zažil na vlastní kůži a ty mají trošičku svá úskalí v některých funkčních věcech. Můžete to třeba rozvést? Můžu. Je to nějaká teplotní pohoda, akumulace tepla. Zažil jsem to párkrát. Stalo se nám, že jsme byli na pobytu a byla zima. Dřevostavby mají tu výhodu, že je rychle vytopíte. Takže my jsme přijeli, zatopili si, za chvilku, tam bylo teplo. Ale když chcete jít spát, tak uberete topení a tam záleží ještě na typu vytápění. Když ho vypnete úplně, tak nám se stávalo, že kolem třetí hodiny ranní už byla taková zima, že nás to probudilo. Museli jsme jít znova vstát a zapnout to. Ten pokles tam byl přibližně o 4-5°C. Což je na budovu docela dost a ta tepelná pohoda pak se ztrácí. Nemyslím si, že by byl špatně technicky postaven. Myslím si, že docela moderní dřevostavba s prosklenýma plochama. Možná to ochlazovaly ty prosklené plochy, ale nemyslím si. Takže tady se s tím trošičku peru. Není to úplně stavební materiál, za který bych dal ruku do ohně a někomu ho doporučil. Tak tohle to byl pan architekt Jakub Mencl. Autor mimo jiné nádherného domu Dominik 44, který dostal svou cenu. Já vám mockrát děkuji, že jste přišel do našeho webináře. Děkuji i Vám paní šéfredaktorko a s vámi milí diváci se těším zase u dalšího dílu. Na shledanou. Já vám děkuji. Mějte se hezky. Na shledanou. Může vás také zajímat: Jakých chyb bychom se při výběru oken (zasklení) vyvarovat? Zásadních chyb se dopouštějí již projektanti ve fázi projektu. Nemůžeme jim to ale dávat za vinu, když na vysokých školách je otvorovým výplním věnována jedna přednáška. Největší chybou obecně ale je to, že stavebníci začnou okna řešit až po fázi hrubé stavby, kdy už se složitě něco předělává, viz příklad z předchozí otázky. Pokud se poradí před začátkem stavby přímo s výrobcem oken, zjistí, jaká jsou úskalí např. velkých zasklených ploch. Dobrý výrobce oken je jim schopen poradit a najít kompromis, který pak dokáže ušetřit hromadu starostí a hlavně finančních prostředků. Je výhodnější stavět dům svépomocí nebo na klíč Důležitou otázkou přípravného procesu stavby je rozhodnutí, zda chcete stavbu provádět svépomocí, subdodavatelsky, nebo na klíč. Každé z těchto řešení má své klady i zápory. Je-li stavba rodinného domu prováděna svépomocí, máte jako stavebník povinnost zajistit stavební dozor autorizovanou osobou – stavbyvedoucím, nejste-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Stavbou svépomocí ušetříte finance, ale bude vás to stát velké množství času. Stavění po večerech, víkendech a dovolených se může protáhnout i na několik let, což se může negativně projevit na kvalitě stavby jako takové. Nakonec i při stavbě svépomocí budete muset některé práce kvůli revizi svěřit do rukou profesionálů. Jde o elektrické rozvody, rozvod plynu či topenářské a instalatérské práce. Další nevýhodou je vyšší sazba DPH pro nákup materiálu, zatímco stavební firmy nakupují materiál v nižší sazbě DPH. To, co je pro profesionála denní rutina, může zabrat laikovi mnohem víc času, vyšší ztráty materiálu a z toho plynoucí problémy s udržením kvality práce. Subdodavatelský způsob stavby představuje kompromis mezi poměrem investičních nákladů a vlastním časem stráveným na stavbě. Na konkrétní řemeslnické úkony si najmete příslušné řemeslníky. Třetí možností je stavba na klíč. Její hlavní výhodou je krátká doba výstavby, na druhé straně jde o nejdražší alternativu. Přínosem stavby na klíč je co nejrychlejší bydlení. Ušetříte tak finance za nájem, který byste museli platit v případě stavby svépomocí. Základem úspěchu ovšem je zajistit si kvalitního dodavatele a kvalitní nezávislý stavební dozor. Jak velký dům budeme potřebovat?  Při plánování domu myslete na potřeby všech členů rodiny, a to s perspektivou na několik desetiletí. Děti za čas vyrostou a osamostatní se, oproti tomu může nastat potřeba ubytovat prarodiče, začnete pracovat doma apod. Pokud k vám budou jezdit návštěvy, je třeba jim umožnit přespání. Velikost jednotlivých místností je individuální volbou, pro pohodlné bydlení je důležitá vyváženost a uměřenost. Dům pro velkou rodinu s dětmi by měl mít dostatečně velké zádveří pro pohodlné přezutí, uložení kabátů či odložení kočárku. Předsíňka o šířce 120 cm vám stačit nebude. Neplýtvejte zbytečně místem na dlouhé chodby, velkorysé schodiště nebo halu, raději jej využijte pro úložné prostory nebo zázemí. Nebudujte nadměrně velký obývací pokoj s miniaturní kuchyní, když budete vyvařovat pro početnou rodinu. Často se také podceňují dětské pokoje – v rodinném domě určitě dopřejte dětem více prostoru než v paneláku.

Ing. arch. Jitka Pálková, editorka časopisu Můj dům Správně rozvržené dispozice domu jsou tím nejdůležitějším rozhodnutím, než se pustíte do samotné realizace novostavby. Jaká jsou hlavní úskalí při vymýšlení dispozic rodinného domu se dozvíte ve videu i v našem e-booku. Obsah: [minutovnik time="0m10s" class="test-class" autoplay="1"]Úvodní slovo o dispozicích domu[/minutovnik] [minutovnik time="2m50s" class="test-class" autoplay="1"]Základní desatero dispozic domu[/minutovnik] [minutovnik time="6m30s" class="test-class" autoplay="1"]Výhody a nevýhody malého domu[/minutovnik] [minutovnik time="8m25s" class="test-class" autoplay="1"]Členitý dům je náročný[/minutovnik] [minutovnik time="10m00s" class="test-class" autoplay="1"]Sledujte vstup a schodiště[/minutovnik] [minutovnik time="11m31s" class="test-class" autoplay="1"]Pozor na obývák a průchoďák[/minutovnik] [minutovnik time="13m00s" class="test-class" autoplay="1"]Nepodceňujte zázemí a světlo[/minutovnik] [minutovnik time="15m00s" class="test-class" autoplay="1"]Krátké a přímé komunikace znamenají pohodlí[/minutovnik] [minutovnik time="17m00s" class="test-class" autoplay="1"]Všude samé dveře[/minutovnik] [lock] Přepis rozhovoru: Správně rozvržené dispozice domu jsou nejdůležitější rozhodnutí, než se pustíte do realizace novostavby. Pojďme si v rámci dalšího webináře Můj dům krok za krokem vysvětlit, jaká jsou hlavní úskalí při vymýšlení dispozic. Mluvit o tom bude architektka Jitka Pálková. Dobrý den. Dobrý den. Tak, čeho by si měli stavebníci nejvíc všímat a čím by se měli řídit při dispozicích domu? Já bych na úvod řekla, že ať už stavebníci hodnotí nějaký projekt, který jim navrhl architekt, anebo ať už si kupují dům od developera, tak by se neměli nechat nalákat krásnými vizualizacemi, které samozřejmě jsou to, co ten projekt prodává. A jsou často zkreslené, protože je to vlastně něco jako reklamní nástroj a nemusí tak úplně odpovídat realitě. Ale aby se právě podívali na tu velikost domu a na to, jak ten dům je uvnitř uspořádaný. V prvé řadě by měli myslet daleko do budoucna, protože samozřejmě investice do rodinného domu je investice na nejméně půl života nebo možná celý život a budou to splácet 30 let. Takže by si měli zvážit svoji vlastně osobní životní situaci. Zda teda mají malé děti, které s nimi budou bydlet ještě 15 let nebo staví v situaci, kdy děti už jsou skoro dospělé a brzy odejdou. Zda se jedná o lidi, kteří mají hodně návštěvy nebo naopak o dvojici, která chce nějaké klidné bydlení na důchod. To všechno by měli zvážit, a to všechno bude v jejich životě důležitější než samotný design toho domu. Potom samozřejmě vliv na řešení má i pozemek. To je trošku širší téma, takže to teď vynecháme, protože to je téma na samostatný webinář. Další věc je tvar domu. Čím je dům členitější, tím bude nákladnější. Tím složitější bude jeho založení a tím dražší bude i jeho provoz, protože členitý tvar vede k větším tepelným ztrátám a tak dále, k větším provozním nákladům. Potom jsou určité zásady, které je dobré také sledovat. Pojďme si říct nějakých třeba základních, řekněme deset typů pohodlného bydlení, které vy jste uvedla v tom e-booku. Pojďme si je tak zkusit nahodit. Tak něco už jsem uvedla. Co se týká orientace ke světovým stranám, tak si představte ten dům, posazený na váš pozemek a dívejte se, jestli obytné místnosti jsou vlastně obráceny tam, kam svítí sluníčko, jestli jsou obráceny do zahrady nebo do nějakého příjemného prostředí, kde je hezký výhled a kde máte klid a soukromí. Potom další věc je rozdělení na funkční zóny. Dnes se respektují zásady, které vlastně objevily již naši předkové a které vlastně v širší míře se uplatnily ve funkcionalistické architektuře. Hlavně ty funkční zóny jsou společná obývací část, ložnicová část a pak nějaké komunikace a zázemí. A vlastně ten dům by měl být uvnitř uspořádán tak, aby se ty zóny navzájem nerušily, abyste například nechodili z obývacího pokoje na toaletu přes půl domu, někam daleko. To potom je propojeno další zásadou, a to jsou krátké a přímé komunikační linie. Takže pozor na domy, kde jsou dlouhé členité chodby, kde musíte, než se dostanete z předsíně do obývacího pokoje, procházet třeba přes řadu ložnic a tak dále. To také zrovna nebývá ideální. A to se mimochodem mimo jiné týká i třeba například topení, protože mnohdy se stane, že máte technickou místnost, kde je kotel, a koupelna je nesmyslně daleko, takže všechny ty trubky se ženou pod celým barákem, ta voda mezi tím chladne a tak. Takže i na tohle myslet, aby ten topenář, když to staví tak, aby vždycky ty koupelny byly co nejblíž zdroji. To je také častý nešvar. Měli by to architekti a projektanti zvládat, ale někdy ty ekonomické tlaky jsou takové, že se to zanedbá. A snad ještě jeden drobný, nezapomeňte to, k těm orientacím ke světovým stranám. My jsme právě nedávno tady o tom mluvili, a sice o nové vyhlášce o energetické účinnosti budov. A může nastat situace, že člověk má stavebník, má nádherný výhled do lesa, prostě chce tam mít tu terasu. Všichni chceme se dívat do lesa, pokud tu možnost máme. Ale ona je to severozápadní strana, nebo severovýchodní strana.Tak neznamená to, že to udělat nejde, ale musí se to dohnat jinde. Tak třeba na té jihozápadní straně mít nějaké další okna, které nám tam přivedou to slunce, nebo přidat izolaci. To je jenom takové doplnění, že je s tím potřeba pracovat, protože ve chvíli, kdy máme velké prosklené plochy na severozápad, tak mnohdy nemusí vycházet zase už ty energetické úspory. Stavebník musí počítat s tím, že žádná parcela není ideální a že vždycky do určité míry je potřeba udělat nějaký kompromis, když si teda vyberou tu parcelu s nádherným výhledem a upřednostní ten výhled před ostatními hledisky, tak prostě to musí dohnat jinde. Jak se říká vždycky něco za něco. Tak dobře, pojďme dál. Pojďme si říct nějaké konkrétní případy. Vy jste hned začala v tom e-booku jedním, mě se to moc líbí, a je to Malý dům. A vy jste velmi moudře napsala, že Malý dům bude vždy kompromis. Tak co tím přesně myslíte? Tak samozřejmě máme na trhu domy, které mají zastavěnou plochu třeba pouhých 70 metrů. Jejich cena bude samozřejmě relativně výhodná, ale je třeba si uvědomit, že v takovém domě prostě můžou nastat problémy, které na první pohled nepoznáte. Kdo nemá zkušenost, tak je nepozná. Častou chybou bývá malé zádveří. Pamatujte na to, že když budete jako rodina s dětmi přicházet odněkud zvenku, tak by to nemělo probíhat tak, že tatínek si zouvá boty a maminka s dětmi čeká venku na dešti a na větru, protože se prostě do toho vstupního prostoru nevejdou. V zádveří by taky nemělo chybět místo na šatní skříň nebo věšáky. Případně je ideální, když vedle zádveří je šatna. Dalším nešvarem, který vlastně u těch malých domů bývá, je někdy i nevyvážená velikost místností. To znamená, pokud mám malý dům, tak musím ty místnosti rozvrhnout proporčně. Ne, abychom měli velký obývák, ale 8metrové dětské pokojíčky menší než v paneláku. Potom v malých domech vždycky bude chybět úložný prostor. Bohužel je to tak, ale s tím je potřeba počítat, že tedy v malém domě nelze hromadit věci a budete určitým způsobem omezeni. A mně se líbí hlavně bod dvě. Jedna malá koupelna nestačí a především toaleta. Jako čtyřčlenná rodina, opravdu jedna toaleta bývá po ránu málo. Ano, tak když si malý dům postaví dvojice, která tam bydlí sama, tak si vystačí, ale když si malý dům postaví rodina s dětmi, školou, povinnými a všichni ráno současně vstávají a odcházejí do práce a do školy, tak to může být problém. Tak pojďme dál. Další kategorie je členitý dům je náročný. Tak co jste tím myslela? Tak tady máme jeden takový příklad, velký členitý dům. Už jsme se zmínili o tom, že členité domy jsou nákladnější už jenom z hlediska samotného toho tvaru, také protože zpravidla vyžadují větší pozemek než ty malé, kompaktní domy. Dále v členitém domě jsou právě delší ty komunikační linie, o kterých jsme také hovořili. Tady například máme takový dům, který má dvě části. V jedné je společná obývací část a ložnice rodičů, druhá je samostatná část pro děti. Ten koncept toho projektu je takový, že tu druhou část lze dostavit dodatečně, ale když se podíváte na ten půdorys, tak lze vidět zbytečně dlouhé chodby, dětské pokojíčky jsou malé, je tam zbytečně samostatný východ ven z té dětské části. Myslím si, že by bylo rozumnější dopřát těm dětem větší pokoje a šetřit na těch chodbách. A z hlediska energetických ztrát, ten dům je hodně zranitelný? Ano, samozřejmě. Čím je ten dům členitější, čím má větší obvodovou plochu, tak tím víc těch ztrát tam hrozí. Tak, můžeme jít dál. Na další vizualizaci jste ukázala na případu, sice kdy sledujte vstup a schodiště. To znamená, aby se nestalo, že schodiště je zakomponované v obýváku, že ho musíte obcházet, nebo jídelní stůl, vy to tam máte velice pěkně naznačeno. Tak tady je to krásně vidět. První, na co bych zde upozornila, je, že tady vlastně chybí zádveří. Lépe řečeno je tady zádveří, které je otevřené přímo do společného obývacího prostoru. To znamená, zvenku vám do toho obýváku půjde všechen hluk z ulice. Pokud ten dům stojí někde blízko hlučné ulice, půjde vám tam prach, půjde vám tam chlad. Prostě v našich klimatických podmínkách a ve většině našich měst je určitě záhodno to zádveří oddělit od té společně obývací části dveřmi. Tohle to řešení, kdy se vstupuje víceméně přímo do obýváku, bývá používáno hlavně ve Spojených státech třeba, ale u nás, myslím, že není zrovna ideální. A pak tady máme tedy další záležitost, a to je vlastně průchod na schodiště, přes tu společnou obývací část, kolem křesel a sedací soupravy. Tak si představte, když tady třeba sedíte a odpočíváte a přijdou děti a přivedou si kamarády a budou tady běhat po schodišti nahoru a dolů. To určitě, si myslím, taky nebude zrovna ideální situace. Tak jo, další vaší vizualizací je pozor na obývák průchoďák. Už jsme to částečně o tom se zmínili, ale prosím ještě, abyste to rozvedla. Už jsme to nakousli. Tady je docela pěkný dům ve tvaru L, což je oblíbená dispozice, o které už jsme také hovořili. Je tady garáž integrovaná v domě. Je tady poměrně velký společně obývací prostor. Je tady vstup s malou šatnou. Nicméně, prostě veškerý provoz toho domu probíhá právě přes ten obývací pokoj. Takže veškeré návštěvy dětí, každý, kdo přijde domu, chce si odložit věci, jde do pracovny, jde se převléknout, tak musí projít tím obývákem kolem tady docela problematicky umístěného jídelního stolu. A jde prostě někam dozadu a pak se zase vrací do toho obýváku. To si myslím, že taky není zrovna ideální řešení. Notabene, když k vám přijdou návštěvy a potřebují do koupelny, tak jdou a bloudí vašimi ložnicemi. Já mám jednoho známého, který si nechal postavit dům, a protože je fanoušek autoveteránů a chtěl je mít co nejblíž při sobě, tak má ložnici, ta ložnice má prosklenou stěnu obrovskou a tam má ty tři autoveterány a z té ložnice se na ně dívá. Nic proti tomu nemám, pokud tam ty veteráni ničemu nepřekážejí a pokud přes ty veterány nepřelézá, když musí do koupelny, tak budiž mu to přáno. Popravdě řečeno, neptal jsem se na to, ale věřím, že tomu tak není. Tak, pojďme dál. Dalším heslem je nepodceňujte zázemí a světlo. Tak, tím jsem chtěla naznačit, že zvlášť u těch malých domů někdy sice šetříte místo a šetříte náklady, ale pak zjistíte například, že nemáte kam dát pračku, nemáte kam odložit špinavé prádlo Tady v této dispozici jsem například nenašla místo, kde bude kotel na topení, nenašla jsem tam místo, kde bude pračka. To jsou takové věci, které sice na první pohled se zdají nedůležité, ale když potom v tom domě bydlíte, tak zjistíte, že to může být velký problém. Zvlášť pokud teda je to rodina s dětmi. A ještě je potřeba vzít na vědomí jednu věc, že když bydlíte v rodinném domě, tak budete prát a uklízet daleko častěji, než když bydlíte v bytě. Protože prostě budete pořád běhat na zahradu, budete ji využívat, budete na ní pracovat, a to vlastně si žádá své. Takže určitě pokud si budete vybírat dům a budete posuzovat půdorys, tak se podívejte, jestli ten dům má technickou místnost, jestli je tam místo na pračku a na ty praktické věci. Další věc osvětlení. Tady máme docela dlouhou kuchyňskou linku, která je poměrně daleko od okna a není tady žádné okno. Takže když si budete studovat domy, tak se také zabývejte tím, kde jsou okna, protože si myslím, že určitě v rodinném domě si kuchyň zaslouží denní světlo. A totéž se týká i koupelen. Také v koupelně by měla být okna v rodinném domě. Když jsem se na ten půdorys díval, tak si říkám, že možná to má být řešeno buď krbovou vložkou, ale tu tam teda taky nevidím, to vytápění, anebo nějakým tepelným čerpadlem, který bylo umístěný zvenku na fasádu, ale i to potřebuje vnitřní jednotku a nejeví se mi, že by úplně měli ji kam dát. V každém domě potřebujete nějaký technický prostor, ať už je to na to tepelné čerpadlo, bojler na ohřev vody, ale i taková prozaická věc, jako kam dát vysavač, a úklidové prostředky a prostě všechno to, co nechcete stavět na odiv v tom obýváku nebo v té ložnici. Tak, pojďme na další vaši radu. A to znamená krátké a přímé komunikace znamenají pohodlí. Částečně už jste o tom mluvila, ale pojďme si to znova říct. Ano, to bývá problém hlavně teda u těch větších domů, ale u těch domů typu L tady máme poměrně komfortní dům, velmi racionálně uspořádaný, který má i tu velkou technickou místnost, má krásnou terasu, má velký společný obývací prostor. Nicméně, když se nad tím zamyslíme, tak s každou kávou, kterou si uděláte, tak tady budete chodit z kuchyně, kolem jídelny, přes obývák až ven na tu terasu. Takže možná by bylo moudřejší, kdybyste si to kafe mohli třeba vypít tady. A opačná věc, když sedíte u televize, tak půjdete na toaletu, přes celý ten obývací prostor přes předsíň až tady do ložnicové části, kde se ukrývá toaleta. Takže to jsou taky takové věci, nad kterými je potřeba se zamyslet. Já si umím představit, že to je možná pro někoho, kdo rád chodí, má takový ty hodinky, ten krokoměr tam má, že možná takhle to dělá jako pro zdraví, ale to se dá chodit venku, že jo? No, ale není to věc, která by měla nějak podmínit návrh rodinného domu. To určitě není. Tak, další vaše rada. Všude samé dveře. To je spíš upozornění než rada. Protože opravdu i s dveřmi se musí šetřit. Tak to bývá problém hlavně v těch malých domech, kde se můžeme setkat třeba s malou předsíní, kde se několik dveří otevírá do sebe. Tady máme jedno takové řešení, poměrně taky komfortní dům, s garáží s technickou místností, s poměrně velkou předsíní. Nicméně, když se podíváte, tak tady v malé schodišťové hale jsou troje dveře otvírané do sebe. Z malé kuchyně, když si budete potřebovat odskočit, tak půjdete jedny, druhé, třetí dveře, případně z ložnicového patra, které teda tady není vidět, ale když byste si potřeboval odskočit, a toaleta nahoře bude obsazena, tak půjdete zase po schodech přes několikery dveře. I v tom obývacím pokoji, tady jsou tři výstupy ven, což zvyšuje jednak náklady a jednak, vy budete chodit jedněmi dveřmi, kde máte tu terasu s tím sezením, ostatní dveře v praxi nepoužijete. Mě by zajímal váš názor na umístění té garáže, která má přímo styčnou stěnu s těmi obývacími místnostmi, protože někdy na přelomu 60. a 70. let byla v Americe obrovská kauza s tím, že tam je běžné, že se ty auta umísťují v tom spodním patře, nahoře se bydlí, a že se ukazovalo, že vznikají karcinogenní látky, které to auto, když odstavíte, tak ještě chvíli z toho vejfuku jdou nějaký plyny, a že se to přestalo doporučovat. Ale když si potom vezmu tu legislativu v 90 letech, nebo později u nás, nemám pocit, že by se to uzákonilo nebo nedoporučovalo. Co vy si o to myslíte? Doporučila byste svým klientům, aby tu garáž takhle umístili přímo do styku s těmi obytnými místnostmi? Tak je to určitě komfortnější než běhat prostě venkem. A dá se to technicky řešit. Pamatujou na to naše normy. Garáž musí mít přímé odvětrání. Garáž je samostatný požární úsek, takže na to je taky třeba pamatovat. Dveře z garáže by měly správně být kouřotěsné a samozřejmě by neměly vézt do obývacího prostoru. A pokud tedy se vstupuje ještě přes nějakou technickou místnost, tak si myslím, že to řešitelné je, že není potřeba se toho tak zásadně bát. Nehledě na to, že brzy stejně začneme všichni jezdit v elektroautech, tak už nás to vůbec nebude muset trápit. Takže, vážení diváci, posluchači našeho webináře Můj dům, krok za krokem, to byla paní architektka Jitka Pálková. Já vám mockrát děkuji. Jestli jste si z toho něco odnesli, já věřím, že ano. A pokud by vás bavili naše e-booky, tak stačí se stát členem klubu Můj dům, krok za krokem a tam si všechny e-booky, na kterých i paní architektka Pálková spolupracovala, si můžete zdarma stáhnout. Děkuji vám a na shledanou. Na shledanou. Může vás také zajímat: Jak lze nejsnadněji opravit chyby v dispozici interiéru? Tam, kde projekt selhal, si můžete upravit byt i jinak než rekonstrukcí, například optickými iluzemi. Malé místnosti dopřejte vzdušnost: Nejčastějším nedostatkem jsou pokoje menší, než byste si přáli. Co s tím? Nejsnadnějším řešením je výběr barev – čím světlejší, tím lepší. Když mají stěny, strop i podlaha stejnou světlou barvu, místnost se zdá být mnohem větší. Zkuste si také pohrát s tapetami. Dobře se osvědčily tapety s velkorysým vzorem nebo realistické fototapety – jejich obraz skvěle prodlužuje perspektivu. Fantasticky působí také efekt zrcadlení. S odrazem se dá čarovat a správně umístěné zrcadlo, například proti oknu, odráží pohled ven a poskytuje pocit volnosti.  Příliš rozlehlé prostory: Tady opět hodně vyřeší barvy, nejlépe plné a syté. Pokud nemáte dostatek odvahy, pomůže alespoň tmavá podlaha nebo výrazný koberec. Když vybíráte tapety, soustřeďte se drobný vzorek, pravidelně se opakující ve svislých proužcích. Opět ošálíte nedokonalé oko, které zde bude vnímat jen malý úsek. Jenže pozor! Úzké pruhy mají schopnost nejen místnost zúžit, ale přimějí vás sklouznout pohledem vzhůru a vyvolají pocit výšky. Takže obývák vytapetovaný svislým pruhem bude sice opticky menší, ale hodně vysoký. Strop snížíte tmavou barvou. Při výběru barvy počítejte s tím, že se pod různým umělým osvětlením jeví jinak, než jaké ve skutečnosti jsou. Proto se je snažte vybírat na denním světle, které odstín nezkresluje. Avšak i tak počítejte s tím, že po uschnutí na stěně bude barva bledší. Existují programy, které umožní laikům téměř profesionální návrh interiéru? Software na navrhování interiéru pomáhá nejen běžným uživatelům, ale také profesionálům v oblasti interiérového designu. Prostřednictvím aplikace lze vytvořit vizuální rozložení místností, plán k přestavbě, doplnit nábytek či ostatní příslušenství. Systém navíc poskytuje realistický pohled na interiér, jakýkoli prostor zobrazuje i ve 3D rozhraní. Existuje několik dostupných aplikací v různých cenových úrovních i bezplatné varianty, které si můžete nainstalovat. Prostřednictvím nich si vytvoříte návrh interiéru, podle kterého můžete postupovat při vytváření nebo přestavbě příbytku. Aplikace mnohdy zacházejí do nejmenších detailů, aby byly schopny poskytnout co nejrealističtější pohled na interiér. Vybrané softwarové programy se v jistých drobnostech liší, některé vám mohou svými nastaveními vyhovovat více než jiné. Projdeme si pět programů, které si můžete stáhnout, pokud potřebujete provést vizualizaci interiéru. Dejte svým myšlenkám o vzhledu interiéru vizuální kontury. Nezáleží na tom, jestli potřebujete předělat jeden pokoj, nebo celý půdorys. Program pro navrhování interiéru dokáže rychle a s vysokou přesností zprostředkovat vaše nápady a přenést je do vizuální podoby. Co je dobré vědět, než se pustíte do plánování osvětlení Ideální samozřejmě je, když je celý dům navržen tak, aby do něj během dne vstupovalo co nejvíce přirozeného světla. Lidský organismus je totiž nastaven na život venku. Umělé osvětlení by tak mělo být denním řešením jen v menších provozních místnostech uprostřed dispozice (spíž, komora, šatna), v těch obytných by se mělo dostat ke slovu až s postupující tmou. Zjednodušeně platí, že plocha oken má odpovídat šestině podlahové plochy místnosti. Důležitou roli hraje i správná orientace místností vůči světovým stranám (například koupelna a ložnice na východ, případně sever, obývací část na západ či jihozápad a podobně). Související články: [wp_show_posts id="103345"]

Ve třetí části webináře o keramických obkladech se dozvíte, jak se postupuje při pokládce nanečisto, proč je dobré si uchovat obaly a zbylý materiál nebo na co se zaměřit při výběru dodavatele prací. Radí školitel značky RAKO Tomáš Heřman. Obsah: [minutovnik time="2m05s" class="test-class" autoplay="1"]Jak se dělá pokládka nanečisto[/minutovnik] [minutovnik time="14m34s" class="test-class" autoplay="1"]Proč je dobré si uchovat obaly a zbylý materiál[/minutovnik] [minutovnik time="21m31s" class="test-class" autoplay="1"]Co je důležité při výběru dodavatele prací[/minutovnik] [minutovnik time="25m46s" class="test-class" autoplay="1"]Jak postupovat při údržbě[/minutovnik] [lock]

Podlahové vytápění patří v současnosti k nejvyhledávanějším systémům vytápění rodinných domů. Proč tomu tak je a jaké jsou hlavní benefity podlahového vytápění oproti ostatním systémům objasňuje Michal Blažek, technik společnosti REHAU. Obsah: [minutovnik time="0m20s" class="test-class" autoplay="1"]Jaké jsou nejdůležitější benefity podlahového vytápění[/minutovnik] [minutovnik time="1m12s" class="test-class" autoplay="1"]Investiční náklady jsou sice vyšší, přesto se může jednat o ekonomický provoz[/minutovnik] [minutovnik time="2m11s" class="test-class" autoplay="1"]Časová návratnost do podlahového vytápění[/minutovnik] [minutovnik time="3m15s" class="test-class" autoplay="1"]Vytápění ve stropě nebo v podlaze[/minutovnik] [minutovnik time="6m00s" class="test-class" autoplay="1"]Základní potřebná tloušťka[/minutovnik] [minutovnik time="8m00s" class="test-class" autoplay="1"]Co je důležité pro správné fungování podlahového systému[/minutovnik] [minutovnik time="12m30s" class="test-class" autoplay="1"]Jaký materiál je vhodný jako pro podklad podlahové vytápění[/minutovnik] [lock] [minutovnik time="14m30s" class="test-class" autoplay="1"]Jak správně regulovat podlahové vytápění[/minutovnik] [minutovnik time="17m30s" class="test-class" autoplay="1"]Je výhodné spojit podlahové vytápění se stropním chlazením[/minutovnik]

Ve druhé části webináře o keramických obkladech Tomáš Heřman, školitel RAKO, poradí, jaká lepidla a spárovačky pro pokládku zvolit, jak zkontrolovat kvalitu výrobků a proč je dobré si ověřit šarži. Obsah: [minutovnik time="1m15s" class="test-class" autoplay="1"]Jaká zvolit lepidla a spárovačky[/minutovnik] [minutovnik time="21m15s" class="test-class" autoplay="1"]Jak zkontrolujeme kvalitu výrobků[/minutovnik] [minutovnik time="33m10s" class="test-class" autoplay="1"]K čemu si ověřujeme šarži výrobků[/minutovnik] [lock]

Webinář na téma tepelné izolace z minerální vaty se Štěpánem Láškem, aplikačním manažerem firmy Knauf Insulation. Obsah: [minutovnik time="0m39s" class="test-class" autoplay="1"]Není tepelná izolace už přežitý materiál, když máme tak technologicky kvalitní cihly?[/minutovnik] [minutovnik time="2m13s" class="test-class" autoplay="1"]O tloušťce zateplení rozhoduje projektant[/minutovnik] [minutovnik time="4m05s" class="test-class" autoplay="1"]Je nutný izolant v době klimatických změn, kdy jsme zimy stále mírnější?[/minutovnik] [minutovnik time="6m01s" class="test-class" autoplay="1"]Definice minerální vaty[/minutovnik] [minutovnik time="7m49s" class="test-class" autoplay="1"]Difúzně otevřená a difúzně uzavřená izolace[/minutovnik] [minutovnik time="9m07s" class="test-class" autoplay="1"]Skelná vata je předchůdkyní minerální vaty[/minutovnik] [minutovnik time="12m12s" class="test-class" autoplay="1"]Nejsilnější atributy minerální vaty: difúzní otevřenost a uzavřenost, zdravotní nezávadnost[/minutovnik] [minutovnik time="13m50s" class="test-class" autoplay="1"]Kolik je ČR dodavatelů minerální vaty a jak vypadá průběh výroby?[/minutovnik] [minutovnik time="15m26s" class="test-class" autoplay="1"]Různé druhy minerální vaty podle účelu použití[/minutovnik] [minutovnik time="18m25s" class="test-class" autoplay="1"]Zvládne poučený laik správně nalepit minerální vatu na dům?[/minutovnik] [minutovnik time="19m33s" class="test-class" autoplay="1"]Reklamace špatně nalepené izolace při práci svépomoc[/minutovnik] [lock] [minutovnik time="21m47s" class="test-class" autoplay="1"]Jak dlouho může být fasáda odkrytá a vystavená povětrnostním vlivům[/minutovnik] [minutovnik time="24m08s" class="test-class" autoplay="1"]Je možné sanovat tepelnou izolaci, pokud projde teplotními šoky[/minutovnik] [minutovnik time="26m00s" class="test-class" autoplay="1"]Co se stane když pravidelně násilně stlačujeme vatu? Ztrácí schopnost nést teplo[/minutovnik] [minutovnik time="28m07s" class="test-class" autoplay="1"]Smí se dostat prach na minerální vatu? A voda?[/minutovnik] [minutovnik time="30m00s" class="test-class" autoplay="1"]Jak dlouho vydrží tepelně izolační vlastnost vaty[/minutovnik] [minutovnik time="31m14s" class="test-class" autoplay="1"]Cena vaty na trhu v postcovidovém období[/minutovnik] [minutovnik time="35m00s" class="test-class" autoplay="1"]Jak bude vypadat likvidace vaty za desítky let?[/minutovnik]

Obklad pracovní plochy je zdánlivě malá část kuchyně. Proč je tato plocha důležitá a proč je potřeba ji řešit, objasňuje interiérová designérka Iva Bastlová. Obsah: [minutovnik time="0m19s" class="test-class" autoplay="1"]Nejčastější možnosti[/minutovnik] [minutovnik time="4m22s" class="test-class" autoplay="1"]Zajímavé možnosti[/minutovnik] [minutovnik time="6m25s" class="test-class" autoplay="1"]Úložný prostor za obkladem[/minutovnik] [lock]

Úvodní část webináře na téma keramické obklady – doporučení před nákupem a pokládkou s Tomášem Heřmanem, školitelem RAKO. Dozvíte se, na co se zaměřit při výběru, proč bychom se měli zajímat o opotřebení povrchu či jak správně spočítat keramické obklady před nákupem. Obsah: [minutovnik time="1m30s" class="test-class" autoplay="1"]Jak je to s výběrem keramických obkladů[/minutovnik] [minutovnik time="13m43s" class="test-class" autoplay="1"]Proč bychom měli vědět, jaké bude opotřebení povrchu[/minutovnik] [minutovnik time="23m18s" class="test-class" autoplay="1"]Proč je důležitá protiskluznost povrchu[/minutovnik] [minutovnik time="34m40s" class="test-class" autoplay="1"]Jak správně spočítat keramické obklady před nákupem[/minutovnik] [lock]

Webinář na téma specifika a užívání dřevostavby s Ing. arch. Pavlem Šmelhausem. Obsah webináře: [minutovnik time="7m00s" class="test-class" autoplay="1"]Rychlost výstavby, projekt[/minutovnik] [minutovnik time="12m10s" class="test-class" autoplay="1"]Dodatečné úpravy instalací[/minutovnik] [minutovnik time="21m30s" class="test-class" autoplay="1"]Suché vnitřní prostředí stavby[/minutovnik] [minutovnik time="29m50s" class="test-class" autoplay="1"]Specifika – akustika, uplatnění dřeva v interiéru a exteriéru[/minutovnik] [lock]

Jaké jsou benefity keramických dlaždic a obkladů v exteriéru? A jaké možnosti se při pokládce nabízejí? Odpovídá Tomáš Heřman, školitel RAKO. Obsah: [minutovnik time="3m38s" class="test-class" autoplay="1"]Benefity slinutých keramických dlaždic pro exteriér[/minutovnik] [minutovnik time="21m00s" class="test-class" autoplay="1"]Možnosti pokládky[/minutovnik] [minutovnik time="22m18s" class="test-class" autoplay="1"]Kontaktní pokládka[/minutovnik] [minutovnik time="40m18s" class="test-class" autoplay="1"]Suchá pokládka[/minutovnik] [minutovnik time="61m25s" class="test-class" autoplay="1"]Kdy zvolit kontaktní nebo suchou pokládku?[/minutovnik] [lock]

Co všechno je třeba brát v úvahu a na co se zaměřit při výběru vchodových dveří do rodinného domu? Nejen na to odpovídá v našem webináři Leona Burianová, obchodní zástupkyně společnosti Slavona. Obsah: [minutovnik time="0m35s" class="test-class" autoplay="1"]Jaké parametry dveří zajímají zákazníky nejvíce[/minutovnik] [minutovnik time="1m20s" class="test-class" autoplay="1"]Tepelné vlastnosti dveří[/minutovnik] [minutovnik time="1m34s" class="test-class" autoplay="1"]Hodnoty součinitele prostupu tepla u nových dveří jsou stále častěji žádané[/minutovnik] [minutovnik time="2m17s" class="test-class" autoplay="1"]Varianty povrchové úpravy dveří, opláštění a bezúdržbovost[/minutovnik] [minutovnik time="3m00s" class="test-class" autoplay="1"]Sada čistících prostředků[/minutovnik] [minutovnik time="3m47s" class="test-class" autoplay="1"]Druhy materiálů: jaké jsou nejvhodnější suroviny na výrobu dveří[/minutovnik] [minutovnik time="4m27s" class="test-class" autoplay="1"]Ekologická stabilita materiálu[/minutovnik] [minutovnik time="5m03s" class="test-class" autoplay="1"]Dřevěné dveře mají tvarovou stálost[/minutovnik] [lock] [minutovnik time="6m03s" class="test-class" autoplay="1"]Jak reagují dřevěné dveře na výkyvy teplot[/minutovnik] [minutovnik time="7m00s" class="test-class" autoplay="1"]Lze mixovat různé suroviny při výrobě dohromady[/minutovnik] [minutovnik time="7m58s" class="test-class" autoplay="1"]Ornamentální skla a další doplňky cenu prodraží[/minutovnik] [minutovnik time="8m56s" class="test-class" autoplay="1"]Cenová bilance vstupních dveří[/minutovnik] [minutovnik time="9m33s" class="test-class" autoplay="1"]Odborná montáž svépomocí[/minutovnik] [minutovnik time="10m00s" class="test-class" autoplay="1"]Délka záruky[/minutovnik] [minutovnik time="10m20s" class="test-class" autoplay="1"]Ukotvení dveří k ostatním konstrukcím[/minutovnik] [minutovnik time="10m48s" class="test-class" autoplay="1"]Odlišná konstrukce vchodových a balkonových dveří[/minutovnik] [minutovnik time="11m21s" class="test-class" autoplay="1"]Dveře po blower door testu[/minutovnik] [minutovnik time="12m45s" class="test-class" autoplay="1"]Tepelně izolační vlastnosti oken[/minutovnik] [minutovnik time="13m45s" class="test-class" autoplay="1"]Dvojskla versus trojskla[/minutovnik] [minutovnik time="14m01s" class="test-class" autoplay="1"]Skla se solárními zisky bez emisního pokovení[/minutovnik] [minutovnik time="15m00s" class="test-class" autoplay="1"]Postup při výměně oken[/minutovnik] [minutovnik time="16m31s" class="test-class" autoplay="1"]Cena dřevěných výrobků v horizontu času[/minutovnik] [minutovnik time="19m03s" class="test-class" autoplay="1"]Co se děje po osazení oken dál[/minutovnik] [minutovnik time="21m25s" class="test-class" autoplay="1"]Jaké se vyrábí největší prosklené okno[/minutovnik] Přepis rozhovoru: Dobrý den, vážení čtenáři internetového portálu Můj dům, krok za krokem. V dalším webináři tady mám obchodního zástupce firmy Slavona, paní Leonu Burianovou. Dobrý den. A budeme si tentokrát povídat o vstupních dveřích do rodinného domu. Já se na úvod zeptám, jaké parametry zajímají nejvíc zákazníky, když k vám přijdou, nebo co je vůbec na vstupních dveřích nejvíc zajímá? Nejdůležitější je bezpečnost vchodových dveří, protože nikdo nechceme, aby se nám tam dostal nějaký nezvaný návštěvník. Takže bezpečnost, samozřejmě důležitá je povrchová úprava, tak aby ty dveře co nejdéle vydržely. Samozřejmě bezpečnostní kování. Používáme vícebodový zámek, tak aby případné vniknutí bylo podstatně složitější. Ideální je vrchní kování s přikrytím cylindrické vložky, tak aby se to kování nedalo odvrtat. A samozřejmě bezpečnostní vložka. To jste mě poměrně překvapila s tou bezpečností. Já bych očekával, že nejvíc lidi zajímají tepelně izolační vlastnosti, ale to je asi možná můj profesní defekt. Ptají se třeba na to lidi stále častěji, jako na ty účka? Určitě v dnešní době, kdy převládá výstavba pasivních a nízkoenergetických domů, tak tepelný vlastnosti jsou samozřejmě důležitou součástí nebo důležitou otázkou, takže určitě se na to ptají a zajímá je to. Přibývá třeba lidí, který k vám přijdou a řeknou, my máme projekt z Nové zelené úsporám, potřebujeme vstupní dveře, které mají účko 0,9. Máte takový? Určitě. Máme několik produktů a všechny naše produkty dosahují 0,7 maximálně, takže tam je možno vybírat z poměrně široké škály. Ty bezpečnostní kritéria jsou jasný, samozřejmě. Vstupní dveře jsou portál do našeho domu, do našeho soukromí, to je pochopitelný. A co povrchové úpravy, mají nějaké třeba zajímají se o to, jestli to odolá větru, dešti? Určitě v dnešní době se lidé hodně zajímají, což je samozřejmě dobře. Někdo vyloženě řekne, že se nechce o dveře žádným způsobem starat, takže hledá bezúdržbovost. Tam samozřejmě nabízíme potom buď hliníkové opláštění, nebo opláštění z venkovní strany se sklem, kdy vlastně nemusíte udržovat vůbec nic. Někdo vyloženě trvá na těch dřevěných vchodových dveřích a tam je teda potřeba to nějakým způsobem udržovat, nicméně to není, jak tomu bývalo dříve, kdy se ty dveře museli nějak natírat. Předpokládám, že dostávají nějakou sadu, prostě něčeho, nějakých prostředků konzervačních, ty jsou součástí ceny? Určitě, ano. A bavili jsme se nejdůležitější parametr vstupních dveří, to jsme se bavili. Čím se řídí klienti, to jsme také říkali. Pojďme k materiálům. Jaké materiály používáte? Tak výhradně používáme dřevo, respektive dřevěné lepené hranoly, tak abychom zaručili tvarovou stálost, potom samozřejmě součástí je kování, u vchodových dveří je vlastně lišta na celou výšku těch dveří, potom povrchová úprava od firmy Adler, která je hodně kvalitní, máme s ní dlouholeté zkušenosti, takže tam si myslím, že je to ta správná cesta. Samozřejmě buď můžou být vchodové dveře prosklené, nebo můžou být různě členěné, používají se i plné výplně, tam se to ještě liší, buď plná výplň, nebo sendvičová konstrukce, u té sendvičové konstrukce to jde samozřejmě taky různě členit. No a co dřevo, používáte třeba z místní pily, nebo jaký dřevo vybíráte? Tak standardně vyrábíme ze smrku, z modřínu a z dubu, snažíme se používat české produkty, takže tak. Jaká je situace třeba teď, kdy dřevo nám jako mizí z lesů, dřevo je nedostatkové, máte třeba problém, momentálně ten webinář natáčíme na podzim roku 2021, v post-covidovém období, máte problémy třeba s nedostatkem dřeva? Problémy s nedostatkem materiálu jsou asi ve všech odvětví, takže ani nám se to úplně nevyhlo, nicméně máme zasmluvněné dodavatele, takže zatím máme z čeho vyrábět. Zajímá třeba klienty, já nevím jakoby ekologická stabilita, nebo jako těch materiálů, laků, hraje třeba tohle to roli? To si myslím, že v dnešní době zatím ještě ne, byť tou ekologií se všichni zabýváme, ale že by to hrálo nějakou důležitou roli, to ne. Protože třeba ve Skandinávii vím, že jsou už určitý certifikáty na dřevo, u kterého se potvrzuje, že bylo těžený ekologicky, že nepoškozovalo přírodu a vím, že jsou firmy, třeba firma IKEA, která už na tom staví, tak asi tohle k nám ještě v téhle míře nedorazilo. Přesně tak. Dá se říct, že lidi, kteří jdou k vám pro celodřevěné dveře nebo okna, jdou, protože požadují větší kvalitu proti plastovým, nebo se jim prostě líbí ta povrchová úprava. Co myslíte, že vede k vám? Řekla bych, vyšší kvalita, větší preciznost zpracování a zároveň tvarová stálost těch dveří, protože opravdu dlouho vydrží. Takže všechno dohromady. Jak to je oproti, když třeba srovnáme s plastovými výrobky, čím třeba získáte si klienta, nebo čím myslíte, že to je zajímavější jako takový materiál, jako to dřevo? Tak už jenom, že je to přírodní materiál, takže opravdu do domu potom lidé nedávají nic, co následně nejde zpracovat jinak. Takže ekologie určitě tam částečně může být a potom ten výrobek jako takový. Jak ty dřevěné výrobky fungují třeba v nějakých vyšších teplotách? Myslím, že třeba větší mráz nebo naopak vlastně prudké slunce, protože u těch plastových výrobků je známo, že prostě oni mají tendenci jako pracovat, že úplně nesnesou ty větší teploty. Jak je to u dřeva? Díky tomu, že ten výrobek je vyrobený z lepených hranolů, tak je zaručena tvarová stálost. Díky kvalitním povrchovým úpravám je zaručena barevná stálost. Takže díky tady tomu všemu. Ty barvy, to jsou třeba tuzemští dodavatelé? Je to rakouský výrobce, nicméně na českém trhu má dlouholeté zastoupení a jejich barvy jsou kvalitní, jsou vodou ředitelné, takže to není nic toxického. A co kování, to jsou věci, na to máte taky subdodavatele? Určitě, vlastně všechny ty komponenty skládáme od různých, hlavně teda vyzkoušených dodavatelů. Máme s nimi dlouholeté zkušenosti, dlouholetou praxi, takže nepoužíváme nic, co bychom neměli osvědčené. Zmínila jste tři druhy materiálu dřevo, smrk modřín, a ještě jste zmínila dub. Který z nich nějak je mixujete, nebo se dá říct, že někdo přijde a řekne, já chci dveře opravdu z dubu nebo z buku a z ničeho jiného? Dá se to takhle jim vyjít vstříc? Záleží na preferencích, samozřejmě každý přijde s jiným požadavkem. Pokud někdo chce takhle hodně kombinovat, samozřejmě je to možné, nicméně ta dřevina musí být určená na venkovní použití. Projeví se to v ceně? Určitě. A je to pohledově znát, pokud je ten rozdíl v těch stromech nebo v tom materiálu? Je to pohledově znát? Je to pohledově znát, záleží samozřejmě na odstínu povrchové úpravy. Dneska jsou úpravy, které se snaží zachovat co nejvíc strukturu toho dřeva, takže pokud použijete smrk anebo použijete dub, tak tam tu strukturu poznáte. Tam je opravdu vidět, že je to z jiné dřeviny. Jaké jsou třeba další? Existují nějaké speciální požadavky na to, mít tam okýnko nebo další vstupy od klientů? Určitě někdo chce dostat do interiéru co nejvíc světla, takže dveře jsou úplně prosklené. Pokud nechcete, aby vám tam bylo vyloženě vidět, tak jsou různá ornamentní skla, kterými dostanete světlo, ale nikdo vám tam neuvidí anebo někdo chce úplně plné, takže opravdu záleží na tom požadavku zákazníků. V tomhle my se snažíme vycházet co nejvíce vstříc. Jak se to projeví v ceně? Projeví. Vždycky záleží na individuální kalkulaci, takže samozřejmě provedení, potom členění, použitá dřevina, použitý typ kování. Někdo chce si ty dveře ještě zlepšit, tak se použije elektronický zámek, kdy vlastně může otevřít potom buď na otisk prstu, případně na čip. Takže záleží opravdu na každém požadavku. No, tak pojďme k těm číslům. Zkusíme to aspoň jako natrefit, řekněme se, dostat na nějaké zhruba cirka, částky. Tak základní vybavení dveře u vás, třeba do rodinného domu, venkovní stojí kolik? Začínáme někde na 35 tisících a samozřejmě potom se to liší podle požadavku. A třeba, jak jste mluvila o tom na čip, nebo na palec, na otisk, tak tam se třeba takovýhle zařízení, jako jak projeví v ceně? No, tam je to nárust přibližně o 25 tisící. Mě by zajímalo, my jsme, náš portál je především pro stavebníky, kteří staví svépomocí čili řekněme, že to zajímá tuhle část lidí. Je možný si ty dveře, okna instalovat sami nebo vždycky musí přijít váš speciální technik, který to osadí a tak? Je možný si to osadit sami, aby si to lidé osadili sami. Nicméně doporučujeme odbornou montáž. Máme na to vyškolené pracovníky, kteří to provedou tak, aby to bylo v pořádku všechno, aby tam potom nekondenzovala vlhkost. Takže vždycky je lepší, když to montují odborní lidé. Je to tak, že když bych si jako sám stavebník od vás ty okna a ty dveře odvezl, nastavil si je a pak tam něco nefungovalo, že třeba se mi už na to nevztahuje jako záruka, když to není od specializované? Záruka už potom samozřejmě je nižší. Standardně bývá záruka pět let. Potom je to u normálního výrobku dva roky. Jak se řeší ty předěly mezi průsvitnou výplní, což jsou právě okna a dveře a zdí? Lepí se tam nějaký pásky? To je místo, které je velmi dobře známé jako místo tepelného mostu. Ano. Používá se systém třístupňové montáže, kdy se okno, případně dveře, ukotví, nalepí se tam parotěsné, paropropustné pásky a vyplní se to PU pěnou. Je nějaký rozdíl v těch dveřích? A pokud ano, když bych chtěl dveře vstupní, a pak bych zjistil, že tam mám ještě dvoje balkónový, a pak mám ještě jedny venkovní do technické místnosti, třeba zevnitř, ze dvora. Jak se liší? Liší se nějak konstrukce těch dveří? Je tam jiný požadavek? Určitě konstrukce balkónových dveří a vchodových dveří je naprosto odlišná. Balkónové dveře vychází z konstrukce oken, akorát mají samozřejmě jiné rozměry, celoobvodové kování, a u těch vchodových dveří je to jinak, takže tam ta konstrukce je naprosto odlišná. Když tam třeba někdo přijde a řekne, já potřebuji dveře s účkem 0,8 tak jste schopný mu je udělat? Ano. Když přijdou lidi a řeknou, že chtějí do pasivního domu, že opravdu musí třeba projít Blower-door testem, tak je taky možný k tomu přihlédnout? Všechny výrobky máme certifikované, takže splňují požadavky pro pasivní domy, a máme je registrované v zelené úsporám, takže tam by určitě neměl být problém. Našimi čtenáři jsou především stavitele, kteří staví svépomocí a pro ně je důležitá kvalita. Ale kromě kvality je zajímá i cena, proto třeba byť nejdou si koupit plastový výrobky, jdou si koupit dřevěný, které jsou dražší, ale i tak na té ceně jim záleží. Jakým způsobem se to dá nakombinovat, abyste vyšli vstříc oběma těm kritériím? Ideální jsou vchodové dveře, které jsou málo členité, protože čím víc členitosti, tak samozřejmě to se potom projeví na té ceně. A úplně nejlevnější jsou samozřejmě prosklené. Čistě to znamená, že to jsou třeba balkonovky, to by nemohly být vstupní dveře? Balkonovky lze použít jako vedlejší vchod, nicméně určitě ne jako hlavní. A když budu mít dveře právě do nějaké technické místnosti, tak tam se dá na nich slevit. Řekněme, že to jsou dveře, které vedou do druhé vytápěné zóny. To znamená, že na ně není ten speciální požadavek na to účko je nižší, takže třeba slevíte na tloušťce toho panelu, nebo jak se postupuje? V tomto případě nerozlišujeme, kam ty dveře jdou, takže opravdu jenom jednoduché, nečleněné vchodové dveře. Kromě dveří jsou samozřejmě důležitá i okna, která vaše firma taky nabízí. Jaký tam můžete nabídnout tepelně izolační parametry těch oken? Speciálně, co se týká například pasivních domů, tak máme okno Progression, který je velmi vhodný, dosahuje výborných tepelně izolačních vlastností a zároveň je téměř bezúdržbové, protože to okno je koncipované tak, že vlastně ten rám máte schovaný za fasádou a kde není co udržovat, tak je to ideální. Na té už se obvykle objevují okna s dvojitým nebo trojitým zasklením? Nevím, jestli se ještě nabízí s dvojitým zasklením? Někteří výrobci nabízí dvojsklo, my používáme už jen trojsklo. Tam ty výhody trojskla jednoznačně převažují a ten cenový rozdíl není nijak zásadní. Pojďme si říct ještě něco o struktuře těch tří oken. Jedno z těch vnitřních oken má na sobě jako emisní pokovení, který má zabránit slunečním paprskům, aby se dostali dovnitř a přehřívali interiér. Na druhou stranu lidé namítají to, že jim tam zase nepřijdou tepelné paprsky. Je tedy ten zisk z toho, že nepřehřívání interiéru vyšší než to, že tam pak nejde to slunce? K vytápění třeba? Je to 50 na 50. Někde jsou vyloženě požadavky právě na to, aby se sluneční paprsky dostaly do interiéru. Proto jsou speciální skla se solárními zisky, které hlavně třeba v zimě vám potom dostanou daleko víc slunečního svitu a dokážou vám tu místnost vyhřát. Jsou taková okna dražší? Určitě, nicméně ten rozdíl už není opravdu tak velký a vždycky záleží na individuální kalkulaci. Jak potom vychází třeba to účko těch oken, kde máte emisní pokovení, který má zvyšovat zisky? V případě okna Progression je to standardně 0,62. U těch se solárními zisky je to o něco malinko vyšší. Nicméně vždycky je to vhodné do pasivního domu. Mě by zajímalo, jak vy k tomu přistupujete standardním způsobem, kdy máme stavitele, který má hrubou stavbu a teď si pošle nějaké základní rozměry, abyste mu podle toho udělali cennou kalkulaci. Nicméně z těch jeho rozměrů vy nemůžete vycházet? Určitě ne, pokud daný stavebník se pro nás rozhodne, tak vždycky posíláme našeho technika na zaměření, který si zaměří opravdu skutečné rozměry a potom se odvozují výrobní rozměry. Děláte taky třeba repase oken? Repase neděláme. Neděláte ani svých vlastních třeba výrobků, kdyby někdo měl od vás dvojskla, že byste chtěli předělat to na trojskla nebo tak? Bohužel ne. Mě by zajímalo, jak dlouho celý proces trvá? Od chvíli, kdy dostanete zakázku nebo poptávku po oknech, tak jak dlouho celý ten proces trvá? Cenovou nabídku zpracujeme většinou do týdne, potom samozřejmě záleží na délce rozhodování zákazníka. Ve chvíli, kdy nám řekne ano, rozhodl jsem se pro vás, posíláme technika, který většinou nejpozději do týdne to také zaměří, potom dochází k podpisu smlouvy a ve chvíli, kdy máme podepsanou smlouvu, zadáváme zakázku do výroby. Záleží na provedení. U standardních dřevěných oken ta výroba trvá kolem 8 až 10 týdnů, u dřevohliníkových je to momentálně 12 až 14 týdnů. Je to standardní doba? Měnilo se to nějak, že se ta doba prodlužuje vzhledem k absenci dřeva na trhu? Spíš se to prodlužuje vzhledem k ročnímu období, protože všichni chtějí stavbu před zimou uzavřít, takže se snaží co nejrychleji a tím pádem se to potom v té výrobě nakumuluje a trošku se nám to posouvá. Máte pocit, že je poptávka po dřevěných oknech stoupá vůči jiným materiálům, že lidé víc sází na tu kvalitu? Nebo je to naopak, že s tím, jak se zvyšují ceny materiálu, tak lidé hledí víc na tu cenu než na tu kvalitu? Nedokážu posoudit, jak se to pohybuje u výrobců z jiných materiálů, ale u nás ta poptávka stoupá. Vy pracujete i s hliníkovými povrchy, tak v jaké podobě? Je to hliníkové opláštění. Máme dvě varianty. Buď je kryté rám i křídlo, jak u oken, tak u vchodových dveří. Anebo je krytý jen rám, ale zároveň zakryje okenní křídlo, které má trošku jinou konstrukci než předchozí varianta. Mě by zajímalo pro naše čtenáře, abyste nám řekla, jak celý ten proces trvá od chvíle, kdy já si jako stavebník dám u vás poptávku, pošlu vám nějaké rozměry těch okenních vyplní, tak jak ten celý proces trvá? Tak od poslání poptávky, kdy my vám do týdne zpracujeme cenovou nabídku. Někdo bývá hodně rychlý, takže se většinou rychle rozhodne. Posíláme technika, který k vám přijede, zaměří to. Tohle už všechno je součástí ceny, jak zpracování té nabídky, tak potom to zaměření. Potom dojde následně k podpisu smlouvy, proběhne výroba. Týden před plánovanou montáží se domlouváme se zákazníkem, tak, aby opravdu stavba byla přístupná. Ten zákazník měl čas, protože většinou si každý chce u toho být, aby ta okna byla namontovaná přesně tak, jak mají být namontovaná. A součástí ceny dneska bývá i ta montáž, protože okna bývají hodně velká, i vchodové dveře je to samozřejmě těžké, takže nikdo si to nechce montovat sám. Většinou to probíhá ta montáž od našich pracovníků, kteří jsou na to zaškolení. A tohle všechno je součástí ceny. Co okenní parapety třeba? Co se týká venkovních parapetů, tak u novostaveb se to většinou řeší s klempířskými prvky, nicméně pokud je požadavek, tak umíme dodat a umíme i namontovat parapety. To se bavíme teda o vnitřních? O vnějších. A vnitřní? Vnitřní většinou necháváme na zákaznicích, aby si zvolili sami. No a co tedy následuje poté, co vaši technici odejdou, už jsou vsazeny okna, tak jaké další kroky tam musí udělat? Je potřeba si tam doplnit nějaké těsnící pásky, dopěnovat to? Nebo co ještě dalšího je potřeba udělat? Montáž provedená od nás je vždy kompletní, takže zahrnuje jak utěsnění parotěsnými paropropustnými páskami, tak vyplnění PU pěnou. Po montáži proběhne seřízení oken, tak aby okna byla ihned funkční. Je třeba nutný na ty okna, vy jste mluvila o tom, že jsou určitý konzervační prostředky, kterýma se to, předpokládám, jednou do roka, asi před zimou, se to asi napouští? Doporučuje se dvakrát do roka, nicméně je to u celodřevěných oken, která jsou hodně namáhána z venkovní strany, tak tam je to potřeba ošetřit. Jaký je potom postup, když třeba ta severní nebo západní strana, která hodně trpí, protože u nás většinou foukají severozápadní větry, začne popraskávat tam? Co v takovou chvíli má ten zákazník dělat? Právě tou udržovací sadou zacelí různé mikrotrhlinky obnoví lesk, takže ta barva je stále pěkná. A když už se dostaneme do toho, že už třeba tohle nějak neudělá, nebo to pak nedostačuje, popraská to, tak klasicky se to může přebrousit natřít znova, nebo co vy doporučíte těm lidem? Jsou různé opravné sady, vždycky to používáme od našeho dodavatele a posíláme technika tak, aby to odborně opravil. Když se naopak zase nějaké okenní výplně, které jsou na jih, prudké slunce na ně svítí, je v takovou chvíli dobré tam mít nějakou markýzu, šetřit je nějak, nebo by měly vydržet i právě to prudké slunce letní? Vydrží i prudké letní slunce, nicméně je fajn, když se vám potom nepřehřívá interiér, takže stínění nebo případně nějaká markýza je určitě výhodou. Žaluzie třeba vnitřní, vnější? Ano. Co se týče, abych se ještě vrátil na chvilku k těm emisním pokovením, vy sama byste třeba radila zákazníkům, když k vám přijdou, aby ty okna třeba na jižní stranu, který sbírají ty zisky, solární zisky, aby třeba dali skladbu těch skel tak, aby získávala, nebo je ponecháte ve standardním způsobu? Z velké části se to dělá se standardním složením, nicméně kde je hlavně od projektantů, kteří vypočítávají hodnoty domu, požadavek na to, aby ta okna získávala sluneční svit, tak tam se to řeší právě tím solárním zasklením. Tam je tzv. součinitel G, což je právě ta propustnost, který bývá u těch oken 0,6, 0,5 zhruba. U standardního trojskla je to 0,5, u skla se solárními zisky je to 0,6. Jaké jsou krajní kritéria při výrobě těch oken? Třeba dost častá praxe je teď, že se vymlátí ven luxfery třeba na schodištích, třeba v bytových domech a místo toho se dávají obrovský prosklený plochy. Jak vlastně souvislá prosklená plocha může být nejdelší, nebo co jste nejdelší schopni udělat? Největší okno, které jsme schopni dodat, je 6 m x 3,5 m. Nicméně je nutné počítat s tím, že takové sklo váží opravdu hodně kilo, takže případná výměna je poměrně náročná. Už samotná montáž je náročná, je nutné použít manipulační techniku, která pomůže montážníkům s osazením takového okna. To je předpokládám asi nějaká neotvíratelná výplň, pevná výplň. A jak největší můžou být třeba otevíratelné výplně? Máme metrový dveře, děláte i jako širší než metrový dveře? U vchodových dveří maximum, aby to bylo v pořádku, aby to kování ještě udrželo, je cca 1,20 m, výška 2,5 m. Nicméně pokud je to požadavek na vyšší vchodové dveře, tak se přidává další pant. Takže 2,7 m je ještě v pořádku. Mohla byste mi na závěr shrnout, čím jsou právě dřevěné okenní výplně tak vhodné pro rodinný dům? Tím, že jsou vyrobené ze dřeva, dřevo jako přírodní materiál, dýchá, už jenom ten pocit tepla domova, kdy na vás kouká pěkné dřevěné okno, tak to je jeden z hlavních důvodů. Tohle byla paní Leona Buriánová, obchodní zástupce firmy Slavona. Já vám děkuju, že jste přišla do našeho webináře. Děkuji. Na shledanou.

Webinář na téma konstrukční řešení dřevostaveb s Ing. arch. Pavlem Šmelhausem. Obsah: [minutovnik time="0m29s" class="test-class" autoplay="1"]Skladba stěn, prefabrikace[/minutovnik] [minutovnik time="12m30s" class="test-class" autoplay="1"]Dělení stěn dle difuzní propustnosti[/minutovnik] [minutovnik time="15m25s" class="test-class" autoplay="1"]Význam jednotlivých vrstev[/minutovnik] [minutovnik time="17m48s" class="test-class" autoplay="1"]Založení dřevostaveb[/minutovnik] [minutovnik time="23m05s" class="test-class" autoplay="1"]Požární bezpečnost, certifikace staveb[/minutovnik] [lock]

Webinář o vyhlášce týkající se energetické náročnosti budov s Ing. Michalem Čejkou, členem Centra pasivního domu a konzultantem v oblasti obnovitelných zdrojů energie, který se jednání při tvorbě vyhlášky zúčastnil. Obsah: [minutovnik time="0m52s" class="test-class" autoplay="1"]Definice vyhlášky, co stát očekává od stavebníka a co od něj požaduje[/minutovnik] [minutovnik time="02m18s" class="test-class" autoplay="1"]Zvýší se ceny domů o jednotky nebo stovky tisíc? [/minutovnik] [minutovnik time="04m05s" class="test-class" autoplay="1"]Proč bylo třeba už stávající vyhlášku opět zpřísnit?[/minutovnik] [minutovnik time="06m04s" class="test-class" autoplay="1"]Stát nakládá s výrobou elektřiny velmi neefektivně, tohle si stavebník nemůže dovolit[/minutovnik] [minutovnik time="08m21s" class="test-class" autoplay="1"]Vyhláška chce zajistit, aby stavebník nemusel vynaložit příliš velké prostředky za zbytečné a nevyhovující technologie[/minutovnik] [minutovnik time="10m08s" class="test-class" autoplay="1"]Krbová vložka a elektrické přímotopy nejsou optimální kombinace[/minutovnik] [minutovnik time="13m08s" class="test-class" autoplay="1"]Zdražení u novostavby o třicet tisíc od ledna 2022[/minutovnik] [lock] [minutovnik time="13m37s" class="test-class" autoplay="1"]Dům by měl být tvarově jednoduchý a ideálně orientovaný na jih[/minutovnik] [minutovnik time="14m42s" class="test-class" autoplay="1"]Jak má vypadat architektonicky stavební koncept nového domu[/minutovnik] [minutovnik time="16m46s" class="test-class" autoplay="1"]Bungalov- jak je to s tímto oblíbeným stavebním systémem z hlediska energetických ztrát[/minutovnik] [minutovnik time="18m53s" class="test-class" autoplay="1"]Vyplatí se malé domy se zastavěnou plochou do 120 m²?[/minutovnik] [minutovnik time="21m04s" class="test-class" autoplay="1"]Jak je na tom z hlediska energetiky dvoupodlažní budova vůči jednopodlažní[/minutovnik] [minutovnik time="22m35s" class="test-class" autoplay="1"]Tepelná izolace jako teplý kožíšek, do mrazu je lepší spíše teplé oblečení než větrovka s ohříváčkem[/minutovnik] [minutovnik time="24m33s" class="test-class" autoplay="1"]Nedávejte na dům slabou vrstvu izolantu. Co se stane?[/minutovnik] [minutovnik time="26m26s" class="test-class" autoplay="1"]Jaké máme zdící stavební systémy? Existují cihly bez izolace, můžeme je doporučit?[/minutovnik] [minutovnik time="28m38s" class="test-class" autoplay="1"]Jaké technologie jsou pro moderní budovy nejvhodnější?[/minutovnik] [minutovnik time="32m29s" class="test-class" autoplay="1"]Řízeného větrání se není třeba bát[/minutovnik] [minutovnik time="34m23s" class="test-class" autoplay="1"]Jaké systémy nabízí fotovoltaika na střechách[/minutovnik] [minutovnik time="37m10s" class="test-class" autoplay="1"]Vyhláška o energetické náročnosti budov vyžaduje kooperaci všech zúčastněných profesí během stavby[/minutovnik] [minutovnik time="39m54s" class="test-class" autoplay="1"]Ne všichni řemeslníci jsou připraveni na změnu myšlení[/minutovnik] [minutovnik time="41m28s" class="test-class" autoplay="1"]Stavební dozor má v podstatě tři fáze[/minutovnik] [minutovnik time="43m23s" class="test-class" autoplay="1"]Nový stavební zákon má chvályhodný záměr, ale provedení může být úplně tragické[/minutovnik]

V tomto díle Můj dům studia se věnujeme horním skříňkám v kuchyni. Interiérová designérka Iva Bastlová prozradí, co brát při vybírání skříněk v potaz, jaké jsou možnosti otevírání a nabídne řešení pro vysoké skříňky. Obsah: [minutovnik time="0m25s" class="test-class" autoplay="1"]Možnosti otevírání horních skříněk[/minutovnik] [minutovnik time="1m59s" class="test-class" autoplay="1"]Řešení pro vysoké skříňky[/minutovnik] [minutovnik time="5m15s" class="test-class" autoplay="1"]Další typy dvířek[/minutovnik] [lock]