Trhliny ve zdivu způsobené změnou vlhkosti hornin pod základy

Trhliny ve zdivu mají často příčinu hluboko pod domem. Podloží má vždy výrazný vliv na stabilitu i další vlastnosti konstrukcí, to vcelku logicky vyplývá z faktu, že pokud jsou věci v bezprostředním kontaktu, samozřejmě se navzájem ovlivňují.

U podkladových hornin záleží na jejich složení, stejnorodosti nebo naopak odlišnosti a pochopitelně i na dalších vlastnostech, k nimž v neposlední řadě patří i nasákavost. A nasákavost je přímo provázána se změnami vlhkosti, které v horninách probíhají v průběhu střídání ročních období i měnících se období sucha a deštivého počasí, určitý vliv má i střídání dne a noci.

Co se v článku dozvíte:

• Jak za pár korun poznat, jestli je trhlina aktivní nebo pasivní (sádrový terčík s datem)
• 6 příčin, které trhliny spouštějí – od špatných svodů po strom u fasády
• Kdy je nutné okamžité statické zajištění a kdy stačí čekat a injektovat
• Proč venku sádra selhává a čím ji nahradit (sklíčka 20 × 70 mm na epoxid)

V souvislosti s vlhkostí má největší vliv na případný vznik prasklin a trhlin ve stavební konstrukci bobtnání z důvodu zvětšení obsahu vody a naopak zase zmenšování objemu vlivem vysychání. K tomu se samozřejmě připojuje i zvýšené riziko poškození základů a vzniku trhlin při posunech v podloží, způsobených zvýšením nebo naopak snížením obsahu vlhkosti a především výrazné zvětšování objemu mokrých hornin v případě jejich zmrznutí.

Často se jedná o skutečně ohromné síly a tlaky, takže se vzniku trhlin v případě nevhodně vybudovaných základů nebo podcenění nezámrzné hloubky skutečně nelze divit. Jaká jsou největší rizika vzniku trhlin působením změn vlhkosti různých hornin?

Související článek: Trhliny na objektu založeném na více různých horninách

Kdy trhliny ve zdivu vznikají?

Trhliny ve zdivu způsobené změnou vlhkosti některých hornin se často objevují především u starších objektů. Dochází k nim v kombinaci poměrně mělkého plošného založení na určitém druhu hornin, které s přibývající vlhkostí výrazně zvětšují svůj objem a při vysychání ho zase naopak zmenšují. Týká se to zejména spraší a jílů, které se takto nejčastěji chovají.