Walter Sodomka: Jak má vypadat správně provedený komín

Ing. Walter Sodomka, ředitel Asociace pro optimalizaci komínů a spalování APOKS

Vysoké ceny plynu a elektřiny vedou mnoho majitelů rodinných domů k opětovnému spalování tuhých paliv. Jakou roli v tom hraje dobře připravený a servisovaný komín? Jak má vypadat správně provedený komín? A k jakým chybám nejčastěji dochází při instalaci komína?

Obsah:

Přepis rozhovoru:

Dobrý den, vítám vás v dalším Můj dům studiu.
A naším hostem je dnes pan inženýr Walter Sodomka, ředitel komínové asociace Apoks, která se zabývá optimalizací komínu a spalování.

Dobrý den.

Apoks provozuje mimo jiné poradenskou a výukovou činnost pro laickou i odbornou veřejnost a dále se zabývá také výzkumem a vývojem v oblasti vytápění spalovacími procesy.
Já bych začal na úvod otázkou, jak se na přístupu k domácím topeništím promítla současná energetická krize?

Současná energetická krize v podstatě trošku otočila to vnímání toho používání technologií, které se používají k vytápění a hodně lidí se teďka snaží řešit svoji situaci tak, aby byli samostatní a soběstační. Což často vede k tomu, že začínají opět využívat spalovací procesy pro vytápění a to především dřevo.

Pojďme tedy k těm komínům. Jak by měl vypadat správně provedený komín?

Správně provedený komín je takový komín, který je součástí spalinové cesty, kterou tvoří komín, spotřebič, kouřovod a přívod vzduchu.
Takovýto komín musí být navržený nějakým odborníkem a měla by na takový komín být zpracovaná revizní zpráva.

Můžete nám prosím představit, jak by správně měla vypadat nebo více přiblížit spalinovou cestu?

Spalinová cesta by každopádně měla být navržena tak, aby byla optimalizována. V podstatě tu spalinovou cestu optimalizujeme na ten námi vybraný spotřebič. Jinak může vypadat spalinová cesta například pro plynový kotel, jinak bude vypadat pro peletová kamna, jinak bude vypadat pro kamna krbová nebo krbovou vložku.

A jaké existují komínové systémy?

Co se týká komínových systémů, tak je rozlišujeme podle materiálu té vnitřní vložky, kdy máme komíny keramické, komíny zděné, komíny kovové, komíny plastové. Pak je rozdělujeme podle způsobu výroby a použití, to jsou komíny systémové a individuální a pak podle konstrukčního systému, což znamená, že máme komíny jednovrstvé a vícevrstvé.

Může komín také stát mimo objekt, třeba co se týče rodinného domu?

Určitě může, je to v současné době časté řešení, pokud si chcete komín montovat dodatečně a často se k tomu třeba využívají právě nerezové, vícevrstvé komíny.

My jsme tady jedno z předešlých podcastů měli pána z Cechu kamnářů a on právě říkal, že když se konstruuje dům, tak je obrovská chyba tam ten komín tedy nedat, že ten přídavný komín z jeho pohledu, z pohledu kamnáře už není tím optimálním řešením. Vy byste to podepsal, tuto tezi?

Určitě to tak je, protože vy ten komín skutečně optimalizujete na ten váš spotřebič, takže pokud víte, jaký spotřebič chcete používat, tak je dobrý na něm mít tu přípravu toho komínu a skutečně jinak bude vypadat příprava na typ komínu třeba pro ty peletová kamna, anebo pro vaši klubovou vložku, kterou si třeba budete někdy v budoucnu chtít nainstalovat do obývacího pokoje.

A řekněme, jaká tady existují rizika, když už koupím třeba nějaký dům, bungalov, se kterým se nepočítalo s komínem, tak já udělám díru do zdi a vyvedu ho tady po fasádě, jsou tam nějaká rizika pro takové řešení?

Tím nejproblematičtějším místem je vždycky prostup těmi konstrukcemi, to znamená stěnou nebo stropem. My máme několik požadavků, který musíme s komínem zvládnout a jeden z nich je požární bezpečnost, to znamená vytvořit ten prostup k konstrukci tak, aby nebyly teplotně namáhány ty konstrukce, kterými prostupujeme a třeba ten druhý požadavek je udržení neprůvzdušnosti obálky té budovy. Podařit se nám skloubit oba dva tyto aspekty znamená vytvořit nějaké řešení na základě optimalizace a osadit například nějakou protipožární průchodku.

To mě právě kolikrát napadlo, jestli nedojde k výraznému tepelnému mostu, že tam najednou v té stěně máte prostě díru, nebo už jsou dneska technologie a postupy, které to dokážou tohle eliminovat?

V každém případě jsou postupy, které ten tepelný most co největší mírou omezí.

A když už jsme u toho vyvedeného komínu, tedy jaksi po té fasádě, tak musí tam být nějaké povolení stavebního úřadu?

To je komplikovanější otázka a vždycky je nejjednodušší obrátit se na místě příslušní stavební úřad a vlastně tu vlastní stavbu tam konzultovat.

A tam se asi řeší i ta výška, jak vysoko to může být, nebo musí být asi ne ten komín?

Tam se pravděpodobně nejvíc bude řešit nějaká změna vzhledu a právě třeba požádání bezpečnost a podobné aspekty, co se týká toho návrhu. Tak v podstatě pro každou spalinovou cestu musíte mít zpracovanou revizi, kterou podepíše revizní technik spalinových cest. Součástí té revize je také normovaný výpočet a vlastně tento požadavek na tu revizi vám zajistí to, že ta navržená a zrealizovaná spalinová cesta bude udělaná správně.

A když už jsme u těch dokladů, tady máme vlastně dva papíry zásadní, jedním je revize a druhým je pravidelná kontrola. Nejsou to totožné doklady?

Přesně tak, my se často setkáváme s tím, že zákazníci nebo uživatelé nerozlišují ten pojem revize a kontrola. Je to tak, že revize je v podstatě prvotní, je buď na nový komín nebo v případě rekonstrukce komínu nebo změny něčeho na té spalinové cestě, třeba výměny spotřebiče. Co se týká kontroly, ta je pravidelná, provádí se v různých intenzích podle toho, o jaký se jedná objekt.
Například u rodinného domu určeného probydlení se komín kontroluje každý rok u pevných paliv, u rekreačních objektů je to jednou ze dva roky a u plynného paliva je to tak, že se kontroluje jednou ročně a pokud máte kondenzační kotel, tak je ta povinnost jednou za dva roky.

Já vím, že když se objevila ta povinnost každý rok kontrolovat komíny, tak se o tom ve společnosti jako mluvilo, jestli to není zase další byrokracie. Z pohledu vás jako ředitele komínové asociace, je skutečně tak velké riziko toho, když nedáte tomu komínu pravidelnou údržbu?

To riziko je určitě veliké. Všude ve světě to funguje tak, že lidi chápou ten problém a komín si čistí, jsou na to zvyklí. V Čechách je na to povinnost. Já nejsem příznivce toho, když je cokoliv povinností, ale každopádně v kontrole komínu vidím smysl a jedině jaksi bezpečná údržba a pravidelná údržba vám zajistí, že ta spalinová cesta bude bezpečná. Komín je potenciální nebezpečí v té stavbě, protože skutečně v komínu máme vysoké teploty a ročně jsou tady vyšší desítky požáru od komínu a dokonce jsou i například mrtví lidé od otrávení oxidem uhelnatým. Takže určitě to je prostě věc, které je třeba se věnovat a mnohem líp než povinnost by samozřejmě sloužil zdravý rozum.

Co se tam vlastně v tom komíně jako ošklivého může udát? Může se zúžit, v důsledku sazí? Můžou se tam usazovat nějaké škodlivé látky? Co si mám pod tím představit?

Pokud se budeme bavit o pevných palivech, tak vlastně nejčastějším problémem vzniku požáru od komínu je nedodržení bezpečné vzdálenosti od vnějšího povrchu komínu k hořlavým konstrukcím.
Často to bývá například zazděný trám v komínu u nějakých starších staveb. Co se týká třeba moderních staveb, tak bývají problémy prostupy komínu s silně izolovanými stavebními konstrukcemi, kde může vznikat velké teplotní pole, které může namáhat potom ty okolní hořlavé konstrukce. Tenhle ten problém může vzniknout, nebo požár od komínu může vzniknout v případě, když ten komín je třeba zanedbaný, jsou v něm usazeny saze, ty chytnou a pak se to může přenést dál na nějaké potenciálně hořlavé konstrukce. Pak máme třeba ty komíny od plynových spotřebičů, kde starší spotřebiče typu B, což znamená, že mají otevřenou spalovací komoru, kdy je možné, že ty spaliny vám můžou vniknout do místnosti, tak pokud takový spotřebič má málo vzduchu, vzniká nebezpečný oxid uhelnatý a ten může člověka otrávit. A to je právě třeba důvod toho, proč je pořád kladen důraz i na to, aby se kontrolovali takovéto spotřebiče. Přestože se od plynů komín moc nezašpiní, nezanese, ale tak přesto je potřeba kontrolovat třeba právě ten přívod vzduchu jako jednu součást té spalinové cesty. U toho kondenzačního kotle už to problém není, protože tam je to celá uzavřený systém a tam nejhorší, co se vám může stát je, že vám ten kotel spadne do poruchy a vy si nezatopíte, což se samozřejmě stane na Vánoce nebo něco takového. Obvykle samozřejmě.

Jsou ještě nějaké další rozdíly mezi zděným nerezovým komínem, které jsme nezmínili?

V podstatě bych neřekl, že třeba mezi nimi jsou, že nějaký komíny pro něco vhodnější, nějaký méně vhodný. Je to tak, že kvalitní komín je kvalitní jak nerezový, tak zděný. A co se týká třeba vhodnosti toho systému pro nějaké použití, tak nerezový komín má za výhodu lehkost, to znamená, že je vhodný po dodatečné montáže, dá se postavit do druhého nadzemního patra, a tak dále. Má výhodu nějaké suché výstavby, má výhodu toho, že se rychle nahřeje na provozní teplotu, a v současné době je velice populární řešení svislého kouřovodu s funkcí komínu, což znamená, že vy máte spotřebič a ten komín jde přímo od spalinového hrdla toho spotřebiče vzhůru skrz střechu, až nad střechu, což vám ušetří místo a může ušetřit i finance. A co se týká zděného komínu, tak ten má často výhodu, co se týká jeho zapracování do té stavby, prostě je to čtyřhranný monolitický prvek, který může třeba lépe sedět někam do rohu nebo do stěny a potom je často vybírán kvůli tomu klasickému vzhledu komínu.

A teď mi povězte, liší se nějak komín po případě jeho zapracování, pokud se jedná o zděný dům a dřevostavbu?

V podstatě ne, v podstatě ty řešení jsou obdobné jak pro ten zděný komín, tak pro ten nerezový komín určitě je třeba řešit nějaké problémy, nějaké souvislosti,
ale pro oba dva ty typy komínů stejně.

Takže je jako by taková nějaká laická úvaha, že třeba dřevostavba by mohla být náchylnější k nějakému požáru nebo takovému komínu, to asi je jako mýtus?

Mýtus to určitě není, ta dřevostavba bude náchylnější, ale ty řešení toho, jak zapracovat ten komín do dřevostavby, budou obdobné pro oba dva systémy.

Jaké jsou minimální odstupy komínů od hořlavých konstrukcí?

Co se týká těch odstupů, tak v podstatě jsou definované výrobcem, který je definuje při zkouškách toho komínu a pohybují se někde na úrovni od 50 do 100 mm. Je důležité si uvědomit, že tato hodnota je definována větrnou vzduchovou mezerou, což znamená, že to nemůžeme aplikovat například při prostupu komínu nějakou tou stavební konstrukcí, jako je stěna strop.

To, co pravděpodobně nás všechny může potkat nejčastěji v souvislosti s komínem, je, že nám ten komín netáhne. Co se tedy v tom komíně děje, jak si od toho pomoct?

Pokud komín netáhne, tak to znamená, že máme někde problém s disponibilním tahem a musíme zkontrolovat, jak ta spalinová cesta vypadá. Ideální postup je zkontrolovat přívod vzduchu, potom zkontrolovat průchodnost kouřovodu a komínu a potom si pozvat odborníka. Ta problematika komínů je velice komplexní a může se stát, že pokud ten uživatel se rozhodne řešit ty příčiny na vlastní triko, tak se může stát, že ta jeho vložená práce a pravděpodobně i finance můžou přijít vniveč, protože on bude postupně sanovat nějaké dílčí opatření, ale nepřijde na tu příčinu a nebo až po delší době. Takže vždycky se vyplatí spojit se s odborníkem, který zná ty souvislosti, dokáže to posoudit komplexně a navrhnout nějaké ideální řešení.

Co v situaci, kdy my získáme, koupíme nebo se nastěhujeme do stávajícího objektu, kde je komín, můžeme ho hned nezačít používat nebo máme si nejdřív pozvat odborníka,
který udělá revizi toho komínu?

Dělají se, jak jsme se bavili o tom, tak revize je pokud je ten komín nový nebo proběhla tam nějaká ta změna. Jinak pokud v posledním roce byla provedena kontrola, tak zase po tom roce provést kontrolu další. Pokud se ten komín delší dobu nepoužíval, spotřebič už na ní je napojený, někdy předtím ta revize a kontroly byly, tak by se měla udělat ta kontrola před tím zpuštěním do provozu.

Často se taky v souvislosti s komínem říká, mluví o vložkování. Kdy a v jaké fázi vložkovat komín?

Je třeba si skutečně uvědomit, že vložkování je především nějaká dílčí úprava, především se používá jako sanace vnitřního povrchu, nebo se používá při změně způsobu vytápění, například doteď jste topil kotlem na pevná paliva a nyní chcete přejít na plynový kondenzační kotel, použijete jinou vložku a za druhý je třeba si uvědomit, že není žádná zákonná povinnost na to vložkování. Takže ideální je, pokud chci vložkovat, tak vědět proč, jaký problém tím chci vyřešit, protože například unáhlené vložkování může dokonce vést k tomu, že se situace zhorší.

Může vložkování komínu zvládnout i poučený laik?

Určitě může. Může zvládnout jak vložkování komínu, tak i stavbu komínu svépomocí. My vždycky doporučujeme se v takovémhle případě obrátit na revizního technika a zvládnout tu rekonstrukci nebo stavbu společně. Tím, že ho vlastně už v prvotní fázi oslovíme, tak on nám řekne, na co si máme dát pozor a potom, až na to bude psát revizi, tak si určitě pohlídá, aby jsme všechno udělali správně a aby ten komín byl udělaný tak, jak udělaný má být.

Vy už jste o tom částečně mluvil, ale jestli tomu dobře rozumím, tak samotnou revizi si člověk sám udělat nemůže, musí na to mít doklad.

Přesně tak. Ta revizi může udělat jenom revizní technik spalinových cest, což je takový lepší kominík, který má takovéto osvědčení. My si každopádně můžeme ten komín vyčistit, což znamená, že si koupíme štětky a vyčistíme tu spalinovou cestu, ale zase jednou za rok by měl přijít ten kominík a udělat tu kontrolu.

Co jsou takové nejčastější chyby, se kterým vy jako lidi od komínů setkáváte u majitelů rodinných domů?

Nejčastější chyba je pravděpodobně ten přívod vzduchu. Lidi mají nějaký objekt a teďka dojde třeba k absolutní změně okolních podmínek tím, že oni zateplí ten objekt, vymění okna a najednou zde není žádná infiltrace. Ten spotřebič najednou nemá dostatečný množství vzduchu a hoří jim špatně, může kouřit dovnitř nebo naopak se víc špiní ten komín. Potom je to nějaká třeba zanedbaná údržba, kdy se lidé opravdu nevěnují té spalinové cestě a nebo naopak třeba spalování nevhodných paliv, kdy lidé topí mokrým dřevem a myslí si, že je zachrání to, že tam jednou za rok přijde ten kominík a ten zcela špinavý komín protáhne tu štětkou.

A u novostavby je to tak, že když se projektuje dům, tak ten projektant by to vždycky měl vzít v potaz a měl by si třeba někoho jako odborníka na komíny k tomu přivzít
nebo myslíte, že to zvládne, ten projektant to zná, to prostředí?

Tam je spíš problém v navržení toho komínu, což projektanti často nedělají, takže je dobré, když se v téhle fázi jaksi obrátí na toho odborníka a při tom návrhu toho komínu se vždycky vlastně musí vycházet z toho spotřebiče. Takže ten zákazník by si měl vybrat ten spotřebič, takový, který se mu líbí, protože to je to, na co on se bude koukat, to je to, co on bude užívat a provozovat a na základě toho se nadimenzuje ta spalinová cesta. Nejen jaksi třeba průměr a výška, ale třeba i to umístění, třeba i ta možnost svislého kouřovodu s funkcí komínu, tohle všechno vlastně vyplývá z toho výboru toho spotřebiče. A nějaké konstrukční řešení, pohled na detaily a prostupy už bývají často doménou potom těch samotných montážních firem a projektant by o nich měl vědět, ale pak se zvládnou v rámci té stavby a společný koordinace s tím projektantem a s tím stavitelem a s tím dodavatelem toho komínu. A ještě bych doplnil, že je potřeba už té fázi přípravy myslet na ten přívod vzduchu. Takže vybrat si spotřebič a zajistit přívod vzduchu, následně navrhnout komín.

Tak já vám děkuji, to byl pan inženýr Walter Sodomka, ředitel komínové asociace APOKS, která se zabývá optimalizací komínů a spalování.
Já Vám mockrát děkuji a někdy na viděnou.

Děkuji Vám.

Walter Sodomka: Jak má vypadat správně provedený komín – 56. díl

Poslat vzkaz

Další videa ze studia

PŘIHLASTE SE K ODBĚRU NOVINEK