Martin Perlík: Kdy se ještě vyplatí rekonstrukce domu?
Ing. Martin Perlík, Perlík Projekce
Jak poznat, jaký rozsah poškození dům má a zda tedy není lepší ji zbourat? Co zvládnete sami a na co se rozhodně vyplatí pozvat odbornou firmu a kolik vás to všechno bude stát peněz?
Obsah:
-
- Proč rekonstruovat rodinný dům?
- Vady u starých domů
- Svépomocí, nebo se stavební firmou?
- Rizika se stavební firmou
- Rekonstrukce za chodu – co to obnáší?
- Zálohy pro firmy
- Jasný cíl rekonstrukce
- Stavební povolení při rekonstrukci
- Trhliny ve zdi
- Srovnání výstavby v minulosti a dnes
- Vlhkost v domě
- Radon
- Rodinné domy po roce 1989
- Renovace staré chalupy
- Rekonstrukce domu je vždy kompromis
Vybíráme z rozhovoru:
- Jsou trhliny ve zdi nejnebezpečnější závadou?
Běžný člověk bez stavebního vzdělání či zkušeností vnímá veškeré trhliny ve zdivu jako negativum a děsí se možného narušení statiky. Přitom ve většině případů představují pouze kosmetický problém způsobený použitými materiály. Například železobeton se tvrdnutím aktivuje a sesedá a může vytvořit drobné praskliny. V tomto případě se kontroluje počet a šířka výsledných trhlin.
- Jaké jsou příčiny vzniku trhlin?
Dům i po dostavění pracuje a jeho materiál dosedá. Nijak nezávadné praskliny mohou vzniknout na základě velkých tepelných rozdílů. Špatně naplánovaná rekonstrukce může přetěžovat svislou konstrukci a tvořit se pukliny. U starých budov musíme mít na paměti degradaci materiálu stářím, kdy se vydroluje staré zdivo, a vznikají praskliny.
Trhliny ve stropních konstrukcích vznikají často poddimenzováním stropu, vznikají nadměrné průhyby a poškozeny mohou být podhledy a podlahy. U dřevěných trámových stropů může být problémem špatně izolované zhlaví trámů odkud se praskliny šíří. Trhliny obecně vznikají nadměrným působením tlaku, tahu nebo smyku. Trhliny zapříčiněné tahem jsou rozevřené s ostrými okraji a vydávají dutý zvuk při poklepu. Smykové trhliny se vyznačují přímou linií a jsou zavřené. Tlakové trhliny jsou kolmé k působení tlaku a okraje
- Dalším faktorem, který ovlivňuje stavbu je vlhkost. Co se s ní dá dělat?
V praxi se na odvodnění půdy používají nejčastěji dvě základní techniky – biologické a technické. Výběr vhodné techniky je dán především konkrétní situací, příčinou, způsobem a intenzitou zamokření, charakterem půdy a také účelem jejího využití.
Technické způsoby řešení snižování nadměrné úrovně podzemní vody spočívají ve využití technických úprav a staveb. Nejdůležitější je samozřejmě důkladná hydroizolace, jsou ale i další způsoby řešení, které se při problémech se spodní vodou používají. Patří sem například úpravy vodních toků, budování odvodňovacích kanálů, příkopů a drenáží.
Biologická technika je nejčastěji používána u půdy, která je silně náchylná k zamokření. Provádějí se opatření, zahrnující hlavně úpravy půdní struktury, často ve spojení s výsadbou porostů s velkou transpirací (transpirací se rozumí výdej vody prostřednictvím povrchu rostlin, většinou odpařováním plochou listů).
V případě, že je odvodnění pozemku skutečně bezpodmínečně nutné, je třeba počítat s tím, že se bude jednat o vcelku rozsáhlé a finančně nákladné práce, ať už se jedná o meliorace nebo drenáže.