Strop jako součást systému – 1. část: Autentický dřevěný strop

Dřevěné stropy jsou součástí staveb už po tisíce let a dodávají interiéru nejen estetickou hodnotu, ale i jedinečné vlastnosti přírodního materiálu. Kromě přirozené krásy přinášejí výborné izolační schopnosti, příjemné mikroklima a dokážou vytvořit útulnou atmosféru, kterou jiné materiály jen těžko napodobí.

Dřevěné stropy jsou známé již od starověku a patří mezi tradiční stavební prvky, které se neustále vyvíjejí. K nejstarším typům patří tzv. povalové stropy, tvořené řadou povalů a násypem. Modernější variantou je trámový strop, kde nosnou konstrukci tvoří trámy uložené v kapsách nosného zdiva. Na nich spočívá dřevěný záklop z prken či fošen, který nese další vrstvy podlahy. Trámy se obvykle pokládají s rozestupem 90–120 cm a samotná skladba stropu zahrnuje tepelnou či zvukovou izolaci, roznášecí desky a nášlapnou vrstvu, jejíž složení závisí na konkrétním konstrukčním řešení. Dříve se k vyrovnání používal násyp, který pomáhal regulovat stabilitu a akustiku.

Vývoj trámových stropů vedl od hrubě opracovaných kmenů k přesným hranolům, které musí být kvalitně vysušené, bez velkých suků či prasklin. Takto konstruované stropy jsou vhodné pro místnosti o šířce až 6 metrů. Pro větší rozpony nebo vyšší zatížení se dnes běžně využívá kombinace dřevěných trámů s ocelovými prvky či lepenými hranoly. Lepené hranoly, ač dražší, přinášejí výhody v podobě vyšší pevnosti, tvarové stability (nekroutí se, nepraskají) a umožňují překlenout rozpony přes 9 metrů. Díky těmto vlastnostem úspěšně nahrazují železobetonové nebo ocelové konstrukce v tělocvičnách, sálech či jiných rozlehlých prostorách. Konečné řešení dřevěného stropu vždy závisí na typu nosného zdiva, půdorysu stavby i specifických požadavcích na estetiku a funkčnost interiéru.