Nedávno byl obnoven nejmenší domek v Liebigově městečku v Liberci. Autorky jeho rekonstrukce a dostavby mu vrátily solitérní pozici a zvýraznily jeho charakteristické historické prvky. Požadavky na moderní bydlení odpovídající současným standardům vyřešila citlivá přístavba.

Městský dům, dům na malém pozemku, rekonstrukce, 4+1, od ateliér atakarchitekti

Exkluzivní tištěný katalog rodinných domů – zdarma

Objednat zdarma

Profil domu

Zastavěná plocha	179 m2
Užitná plocha	164 m2
Provedeni domu	Městský dům, dům na malém pozemku, rekonstrukce
Dispozice	4+1
Kategorie domů	Zděná
Typ střechy	Neuvedeno
Půdorys	Atypický
Pozemek domu	Rovinatý
Ateliér / architekt	ateliér atakarchitekti

Liberecké Liebigovo městečko bylo vystavěno jako kolonie pro dělníky a úředníky z blízké textilní továrny. Vznikalo na principu zahradního města v několika etapách. Část kolonie, kde se nachází rekonstruovaný domek, vznikala pod taktovkou architekta Jakoba Schmeissnera v letech 1911–1914 a charakter zástavby zde vyniká největší pestrostí. V celé čtvrti mají domy mansardové střechy, zdobené štíty, vchodové portály, domovní znamení, výklenky se soškami světců, patronů, fasády zdobí alegorické postavy. Podezdívky byly zhotoveny z liberecké žuly, omítky jsou zrnité vápenné. Na budovách se často vyskytují i prvky místní lidové architektury: šindele, hrázdění a bednění ve štítech či imitace podstávek. Město Liberec usiluje o památkovou ochranu kolonie, která by se tak mohla stát památkovou zónou.[/su_box]

Kulhající solitér

Skromná stavba se stanovou střechou byla určena k životu rodiny zahradníka či hlídače. Jakob Schmeissner ji zasadil do středu parcely, která svým tvarem připomíná kapku. Ze všech stran ji však obkroužily komunikace, takže oproti ostatním domům v kolonii měla menší soukromí.

„Jako solitér působil dům klidně a vyváženě, ale zhruba před třiceti lety byl narušen nevhodnými úpravami a přístavbou garáže. Ztratil tak jednoduchost a symetrii a začal obrazně řečeno kulhat,“ uvádí Jana Janďourková Medlíková a dodává: „Současní majitelé pochopili jedinečnost lokality i samotné stavby a souhlasili s tím, že vilce vrátíme její urbanistické a architektonické hodnoty. Rozhodli jsme se znovu zdůraznit čtvercovou hmotu, takže bylo třeba odstranit garáž. Ukázalo se ale, že domek je pro čtyřčlennou rodinu malý a podkroví stísněné, proto bylo nutné jej rozšířit, tentokrát citlivě a s respektem.

Velkoryse citlivá přístavba

Řešením se stala přístavba, která symetricky navazuje na západní stranu vilky. Její střecha využívá celou šíři pozemku, jako rozpjaté křídlo se rozmáchla od plotu k plotu. Přes svou velkorysost nepůsobí rušivě – v popředí zůstává původní dům, který se tak znovu stal hlavním aktérem místa.

Pod severní částí střechy se ukrývá box pro zahradní nástroje, pod jižní částí vzniklo parkovací stání. Obytná část přístavby se nachází uprostřed za domem; hmotově je nenápadná a díky mírnému zkosení stěn z ulice téměř neviditelná.

„Na rozdíl od historizujícího tvarosloví původní části domu jsme na přístavbě použily současný jazyk – subtilní betonovou střešní desku porostla zeleň, prosklení obytné části je velkorysé, zahradní sklad má laťové obložení, které ladí s lineární omítkou přístavby. Obnovené historické části tak tiše sekunduje. Zahradu jsme přístavbou rozdělili – její přední část je propojená s ulicí, za domem vznikl intimní prostor, který získal klid a soukromí. Přístup k domu i chodník kolem něj jsou vyloženy kamenem z místní žuly, terasa modřínovými prkny,“ říká Michaela Doležalová.

Nová dispozice

Před rekonstrukcí byl dům přizpůsoben kancelářskému provozu. Nové uspořádání mu vrátilo obytný charakter s dispozicí 5+1. Hlavní vstup zůstal zachován, schodišťová hala si ponechala původní výraz díky zrenovovanému schodišti, je však jemně prodloužena a stala se tak přirozenou osou domu. Odtud se otevírají dveře do koupelny, technického zázemí, kuchyně i ložnice. Kuchyně je nejen místem vaření, ale i křižovatkou každodenního života.

Západní stěna domu byla odstraněna, takže se její prostor otevírá do hlavní obytné místnosti v přístavbě. V přízemí je také pracovna, která je s kuchyní propojena přes průchozí spíž.

Dispozici podkroví definují vikýře a sloupky, které nesou vaznicovou soustavu stanové střechy. Prostor byl rozdělen do tří částí, z nichž každá zasahuje do poloviny vikýře. V severozápadní části se ukrývá koupelna, jihovýchodní a jihozápadní sektor patří dětským pokojům. U schodiště je soustředěno wc a malý sklad.

Razantní zásahy pro jemnou práci

Dům má téměř čtvercový půdorys, pěkná špaletová okna a nové vstupní dveře, ve střeše vikýře pro obytné podkroví. Přichází se k němu po žulových schodech přes zádveří, na které navazuje hala s dřevěným schodištěm. Roku 1994 byla k domu přistavěna garáž s valbovou střechou. Aby se mu vrátil jeho půvab, bylo třeba garáž odstranit. A aby mohl sloužit rodinnému bydlení, navrhly autorky přístavbu, kterou kryje monolitická deska střechy s přesahy po obou stranách – vznikl tak prostor pro hlavní obytnou místnost s terasou, kryté parkovací místo a zahradní sklad.

Obnova starého domu

„Fasáda byla s ohledem na tepelnou pohodu v interiéru zateplena tak, aby kamenný sokl lícoval se zateplenou plochou. Hlavní vstup jsme ponechaly na svém místě, v zádveří je místo původního WC šatna. Schodišťová hala také zůstala v původním stavu, byla ale prodloužena tak, aby umožnila přístup do koupelny, technické koupelny, kuchyně a ložnice. Západní stěnu kuchyně a pracovny jsme otevřely – může se odtud vcházet do přístavby s novým obytným prostorem. Stavební řešení tedy zahrnovalo úpravy dispozic, odstraněn byl objekt garáže a jihozápadní obvodové nosné zdi v 1. NP po celé šířce pro napojení přístavby. Hlavní obytná místnost se díky velkorysému prosklení otevírá do zahrady. Nachází se ve výšce terénu, výškový rozdíl mezi starým domem a přístavbou proto vyrovnaly dva schůdky,“ uvádí architektka Michaela Doležalová.

Střecha domu je nová, její tvar však autorky důsledně zachovaly. Tři vikýře více odsadily, aby působily opticky menší, jejich šířka je naopak o něco větší.

Podkroví je teď rozděleno na tři části; každá z nich zasahuje do poloviny vikýře. V severozápadním sektoru je koupelna, v jihovýchodním a jihozápadním pokoje. V novém jihovýchodním vikýři se nachází toaleta. Chodbička v podkroví je rozšířena do pozic dřevěných sloupků pro snadnější přístup do pokojů, její výška sahá až do střešní konstrukce.

Návrh stavebního řešení

Dům byl založen na pasech smíšené konstrukce, jeho zdivo je cihelné nebo smíšené, strop nad suterénem betonový monolitický, nad přízemím jednoduchý trámový polospalný se zapuštěným záklopem. Stanovou střechu kryly prejzy, nad elipsovým oknem byla krytina plechová.

V suterénu byla vyrovnána betonová podlaha, omítky osekány a zpevněny mineralizačním nástřikem, jako finální vrstva se pak nanášela sanační omítka s tepelněizolačními vlastnostmi.

Omítkové souvrství v 1. NP bylo odstraněno do výšky zhruba 1 m, spáry byly dočištěny. Poté se zdivo vyrovnalo podkladní sanační omítkou a do výšky zhruba půl metru opatřilo minerální stěrkou a vysoce porézní omítkou na vápenné bázi s tepelněizolačními vlastnostmi. Ostění okenních a dveřních otvorů a kouty místností jsou opatřeny tepelně reflexní antibakteriální stěrkou. V 1. NP se také odstranila podlahová souvrství. Poté se realizovala betonová mazanina pro vedení teplovodního vytápění. Nášlapné vrstvy nyní tvoří dilatované terrazzo s protismykovou úpravou a dubové vlysy. Ve druhém podlaží byl trámový strop zaklopen dvěma OSB deskami; nášlapné vrstvy tvoří v koupelně linoleum a v pokojích dřevo.

Původní okna nahradily repliky s dřevěnými rámy; jejich vnější zasklení tvoří tepelněizolační dvojskla, vnitřní zasklení je jednoduché. Zchátralé vstupní dveře byly nahrazený novými, vyrobenými podle autorského návrhu. Původní dveře v interiérech byly ponechány, nové dveře jsou hladké, bezfalcové; některé posuvné do pouzdra.

Sanace vlhkosti

„V suterénu byly stěny poškozeny vzlínající vlhkostí z podzákladí i boční vlhkostí přilehlého zemního prostředí, protože stavba neměla funkční hydroizolaci. Vlhkost byla znát i na stěně v interiéru u vstupní části. K vlhkostnímu stavu ve sklepě přispěly i neukončené dešťové svody a nesystémově izolované prostupy médií do konstrukcí. Po obvodu domu tedy bylo třeba realizovat výkopy pro drenáže a opatření proti pronikání zemní vlhkosti. Drenáž zajistilo perforované potrubí v hloubce zhruba půl metru, které je obsypané štěrkem s netkanou textilií. Jako hlavní metodu pro prevenci vlhnutí zdiva jsme ale zvolily systém provětrávaných dutinových podlah včetně systémového řešení hydroizolací. Provětrání podlah bylo řešeno rozdělením na dvě sekce: V 1. NP jsou podlahy s řízeným plošným odvětráním vzduchovou mezerou ze ztraceného bednění s nasáváním vzduchu z jihovýchodní strany objektu. Výdechy byly svedeny do komínového průduchu. Další podlahy mají větrací potrubí s nasáváním vzduchu ze severní strany domu, výdechy jsou také svedeny do komínového průduchu,“ vzpomíná Jana Janďourková Medlíková.

Fasáda a střecha

Sokl domu s obkladem z lomového kamene byl vyčištěn, vyspárován a ošetřen hydrofobním nátěrem. Na fasády byla použita kombinace hrubozrnné a jemnozrnné omítky.

Konstrukce krovu byla rozebrána a odstraněna. Na nosné prvky krovu se pokládaly latě, kontralatě a konstrukce vikýřů z KVH profilů. Jako krytina byly zvoleny bobrovky se šupinovou skladbou, pro fasádu v podkroví silikonová jemnozrnná omítka.

Přístavba

Nová část domu byla založena na pasech z betonu, sloupky mají betonové patky. Na podkladní železobetonové desce je betonová mazanina pro vedení teplovodního vytápění, nášlapnou vrstvu tu tvoří stejně jako v celém přízemí dubové parkety.

Stěny jsou z pohledového železobetonu s kontaktním zateplením a bílou minerální omítkou. Mezi starým domem a přístavbou je železobetonový pilíř, kromě toho je tu ještě šest ocelových sloupků.

Prosklené stěny a vstupní dveře přístavby mají výplně z bezpečnostního tepelněizolačního dvojskla v hliníkových rámech. Střecha byla navržena jako extenzivní zelená, skladbu tvoří železobetonová deska, nad obytnou místností zateplená sendvičovým systémem. 

Terénní úpravy

Po dokončení stavby se terén urovnal a rozprostřela se po něm ornice; poté byla na zahradě vysazena tráva a ovocné stromy. Obě venkovní schodiště se očistila, vyspárovala a doplnila, plocha mezi nimi byla předlážděna žulovými kostkami stejně jako chodníček kolem domu. Terasa má povrch ze žulových bloků, terasové schody jsou ze smrkových masivních hranolů. Krytá plocha parkovacích stání byla realizována z mlatu na vibrovaném štěrku, příjezdovou plochu zpevňuje odseková žulová dlažba. Plochy s odlišnými povrchy jsou vzájemně odděleny ocelovou pásovinou. Dešťové vody se vsakují na pozemku do štěrkových polí; část se svádí do podzemní nádrže, ze které se dále využívá.

Exkluzivní tištěný katalog rodinných domů – zdarma

Objednat zdarma