Nejvhodnější stanoviště pro pěstování pokojových rostlin

Pokojové rostliny plní v interiéru především funkci estetickou. Užitečné jsou ale i z mnoha dalších důvodů. Produkují kyslík, kterým zlepšují mikroklima interiéru, dokážou si poradit s vlhkostí nebo zabránit vzniku plísní. A pomohou vám i s úklidem – některé druhy na sebe umí vázat prach a zbavovat vzduch škodlivin.

Zeleň v interiéru je víc než jen doplněk do domácnosti. Pokud teprve vybíráte, poradíme, jaké pokojové rostliny vybrat do každé místnosti. Pokojové květiny a rostliny představují již staletí ty nejkrásnější bytové dekorace, které jsou cenově dostupné, velmi vděčné a zdraví prospěšné.

Energie, klid, svěžest, teplo, jistota, stabilita, rovnováha a harmonie. Všechny tyto vlastnosti dokáže vyvolat zelená barva, která je nejvíce spojována s přírodou a životem samým. Pokud toužíte ve vašem domě aktivizovat všechny tyto vlastnosti, nezapomeňte na zeleň a květiny, které mu vdechnou duši i život.

Podmínky pro pěstování pokojových rostlin

Růst pokojových rostlin ovlivňuje především teplota, množství světla a vody a živiny. V období vegetačního klidu snáší většina rostlin spíš chladnější prostředí, i když vyloženě zima a průvan jim neprospívají. Většina květin vyžaduje stabilní teplotu. Při přemisťování na balkon či do jiné místnosti raději zvolte postupný přechod, aby měly rostliny čas si zvyknout.

Množství světla se obvykle vyjadřuje počtem hodin slunečního svitu. Přirozeně se tento údaj liší podle nasměrování oken ke světovým stranám. Co se zalévání týče, vždy se řiďte požadavky konkrétní rostliny. Velmi častou chybou je nadbytečná zálivka – přečtěte si naše devatero pro zalévání rostlin. Tady platí zlaté pravidlo – méně je více. Mnoho pokojových rostlin totiž spíš „utone“ než uschne.

Pro správný růst potřebuje rostlina také dostatek živin. Rostlinám vždy dopřejte odpovídající směs zeminy a požadované hnojivo ve správném množství. Květiny přihnojujte jednou za dva týdny, během jara a léta, tedy v období růstu a květu. Doba přihnojování končí koncem srpna. Během zimy se přihnojují jen ty rostliny, které v tomto období kvetou.

Co se v článku dozvíte:

• Proč většina pokojových rostlin spíš „utone“, než uschne – zlaté pravidlo zálivky
• 20 g rašeliny na 1 litr: nejjednodušší způsob, jak změkčit tvrdou vodu z kohoutku
• 16 druhů, kterým se daří i na severním okně (včetně kvetoucích)
• Které rostliny na jižním okně přežijí polední slunce – a čím chránit kořeny v rozpáleném květináči

Jak změkčit tvrdou vodu

Pokud nemáte dešťovou vodu nebo jiný přírodní zdroj, zbývá vám na zalévání pokojových rostlin voda z vodovodu. Ta obsahuje většinou příliš mnoho vápníku a označuje se proto jako voda tvrdá. Na rostlinách se nadměrné množství vápníku projevuje opadáváním či žloutnutím listů, výskytem vápenitých skvrn či shazováním květů.

Většině pokojových rostlin vyhovuje hodnota pH 5,5-6,5. Nižší hodnotu vyžadují květiny citlivé na vápno jako azalky, kamélie, anturie, myrta nebo orchidej. Naopak k vápenomilným patří zelenec, kořenokvětka, šáchor, voskovka nebo juka.

Tvrdou vodu změkčíte tak, že necháte zálivku 12-14 hodin odstát, případně ji můžete převařit. Účinnou metodou je použití rašeliny: do kýble s 1 litrem vody přidejte asi 20 g rašeliny a nechte odstát 12-14 hodin. Touto vodou pak můžete bez problémů zalévat.